Čistírenský kal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Čistírenský kal s desikačními prasklinami

Čistírenský kal je pevný organický produkt, vznikající na čistírnách odpadních vod při procesu čištění odpadních vod.

Čistírenský kal v České republice[editovat | editovat zdroj]

V České republice byla roční produkce kalu v tunách sušiny 196 967 tun ročně[1] (o 5 391 tun méně než v roce 2018), což při průměrné sušině kalu 24 % představuje cca 820 696 tun ročně. Z tohoto množství je zpracováno 46 % přímou aplikací v zemědělství (2 % meziroční nárůst), 32 % využitím v kompostu, 9 % spalováním či spoluspalováním, 8 % uloženo na skládky (meziroční snížení o 1 %) a 5 % využito jinak. Přestože v EU roste v řadě států (např. Německo) podíl termického využití čistírenských kalů, v ČR je tento trend zatím pozvolný. Vlastní legislativní zakotvení nakládání s čistírenskými kaly na úrovni EU je formou směrnice[2], která doposud nedoznala zásadní změny. Na druhou stranu existuje tlak zejména Evropské komise (např. v balíčku Circular Economy Action Plan[3]) k maximální míře recyklace materiálů a surovin a pro zemědělství je zásadní právě obsah nutrientů (fosforu a dusíku), vázaných v čistírenských kalech. Zatímco je nutné podporovat přímé či nepřímé (v podobě upravených výrobků z kalů) využití v zemědělství, musí být ale respektován princip nejvyšší míry ochrany zdraví obyvatel, proto řada iniciativ (jako např. Fertilizers Europe[4]) požaduje nastavení pravidel, která maximalizují využití kalů v zemědělství při nastavení odpovídající míry redukce látek, které v neupravených čistírenských kalech představují rizika (léčiva, PAU, PFAS, mikroplasty)[1]. V ČR jsou požadavky směrnice provedeny zákonem o odpadech[5] a prováděcími předpisy podle konečného způsobu využití či odstranění. V roce 2017 byly významným způsobem zpřísněny požadavky na mikrobiologické parametry kalů[6], využívaných přímo v zemědělství i na materiály s příměsí kalů, využívané jako rekultivační substráty, hnojiva či komposty. Aplikace přísnějších požadavků pro přímou aplikaci do zemědělství byla v roce 2019 posunuta na 1.1.2023. Energetická valorizace čistírenských kalů přímo či ve směsi s jinými materiály dle Ministerstva životního prostředí musí být i nadále posuzováno jako nakládání s odpady[7], nicméně zůstává do budoucnosti velmi zajímavou cestou využití.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2019. Vodovody, kanalizace a vodní toky - 2019 [online]. 2020 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (česky) 
  2. Směrnice Rady Evropy ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (86/278/EHS)
  3. https://ec.europa.eu/environment/circular-economy/
  4. Initiative. Have your say [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Zákon o odpadech č. 541/2020 Sbírky
  6. SOVAK ČR k nakládání s čistírenskými kaly | SOVAK ČR. www.sovak.cz [online]. [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 
  7. Stanovisko Ministerstva životního prostředí k realizaci projektů energetické valorizace čistírenských kalů na ČOV | SOVAK ČR. www.sovak.cz [online]. [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]