Černé divadlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Černé divadlo je druh divadelní produkce, který využívá princip černého kabinetu: na zatemněném jevišti nejsou černě odění herci proti černému pozadí vidět. Zato rekvizity, předměty a objekty, osvětlené zdroji ultrafialové záření nebo pohyblivými bodovými reflektory a vedené herci, proti pozadí září. Tím se stávají schopné pohybu a tedy i vlastního osobitého života.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prapočátky černého divadla spadají do období starověké Číny, kdy princip podobných praktik využívali k mizení tamní bojovníci a občas byl využit při kouzelnických představeních pro zábavu tamních císařů. Odtud se přenesl v 18. století do Japonska a byl využíván v japonském loutkovém divadle bunraku. Počátky moderní formy vznikaly kolem roku 1950 zásluhou francouzského avantgardního loutkáře George Lafailla. V roce 1955 jeho představení zhlédli loutkáři ze skupiny Salamandr a Divadla Spejbla a Hurvínka a přivezli tento druh divadla do Československa, kde se v šedesátých letech především zásluhou Jiřího Srnce (divadelník, scénograf, režisér, výtvarník, hudební skladatel a loutkář) rozšířilo o nové technologické divadelní postupy a od této chvíle můžeme mluvit o vzniku fenoménu černé divadlo. V této technologii zejména v oblasti použití loutek v černodivadelní animaci se také zasloužil František Kratochvíl. Využitím černého divadla v loutkové animaci se po většinu svého života zabýval i zasloužilý výtvarník a animátor František Tvrdek, který byl v počátcích devadesátých let také spolupracujícím výtvarníkem Divadla Image. Zakladatelé Divadla Image (Image Theatre) hudebník Alexander Čihař a tanečnice Eva Asterová přinesli do oboru černého divadla více abstraktní poetiky, moderní tanec ve spojení s dynamickou hudbou a vysokou úroveň divadelních triků. V roce 2016 do historie černého divadla přispěl soubor Černého divadla Theodora Hoidekra - HILT. Po své desetileté činnosti na poli černého divadla tento soubor rozšířil svůj repertoár o nový žánr "stínofilmového divadla". Děj se odehrává na plátně s projekcemi reálného prostředí a herci s tanečníky za plátnem hrají svými stíny v propojení s obrazy na plátně.

Pražská černá divadla[editovat | editovat zdroj]

Na pražské scéně působí mnoho černých divadel, mezi ně patří Černé divadlo Jiřího Srnce, Black Light Theatre of Prague, Černé divadlo Metro, Image Theatre, Ta Fantastika, Černé divadlo Theodora Hoidekra a mnoho dalších.

Černé divadlo Jiřího Srnce[editovat | editovat zdroj]

Černé divadlo Jiřího Srnce se od svého vzniku v roce 1961 prezentovalo jako Černé divadlo Praha (The Black Theatre of Prague, Das Schwarze Theater Prag, Teatro Negro de Praga), avšak v polovině devadesátých let své jméno změnilo na Černé divadlo Jiřího Srnce (Black Theatre of Jiří Srnec), aby se odlišilo od jiných pražských černých divadel. Po krátké době v roce 1997 bylo na mezinárodním festivalu v New Yorku Jiřím Srncem do anglického výrazu přidáno slovo Light z důvodu aby náhodou nemohl být název divadla nevhodně interpretován. Nyní se Černé divadlo Jiřího Srnce prezentuje chráněným názvem Srnec®Theatre.

Černé divadlo Metro[editovat | editovat zdroj]

V roce 1975 původně vzniklo "Kreslené divadlo" Františka Kratochvíla, ve kterém autor použil svou celosvětově patentovanou techniku oživlé kresby. Díky tomu vdechl všem kresleným objektům život a pohyb. Od roku 1991 divadlo pokračovalo na scéně pražské Reduty v Praze a v roce 2002 se přestěhovalo na protější stranu Národní třídy, kde po rozsáhlé rekonstrukci otevřelo vlastní scénu a přejmenovalo se na "Černé divadlo Metro". Představení Life is Life, které se hraje již od roku 2005, patří mezi vůbec nejúspěšnější černodivadelní představení v Praze. Specialitou tohoto divadla je, že jako jediné černé divadlo v Praze na konci představení poodhalí své tajemství.[zdroj?]

Image Theatre[editovat | editovat zdroj]

Image Theatre je černé divadlo, založené Evou Asterovou a Alexandrem Čihařem po Sametové revoluci, v roce 1989. Eva Asterová vystudovala Taneční konzervatoř v Praze a taneční pedagogiku na HAMU. Několik let působila ve známém Komorním baletu Pavla Šmoka, než se stala choreografkou Divadla Image. K existující tradici přidali oba novou krev a přinesli do oboru černého divadla více abstraktní poetiky, moderní tanec a spojení s humornou pantomimou. Svá představení oživuje projekcemi a interaktivními vstupy s diváky.

Černé divadlo Theodora Hoidekra[editovat | editovat zdroj]

Černé divadlo HILT

Černé divadlo Theodora Hoidekra (Hoidekr Interactive Light Theatre) je skupina černého divadla, která vznikla spojením mnoha umělců jiných divadel. Theodor Hoidekr tuto skupinu založil v roce 2006. "H.I.L.T." se nezařazuje mezi divadla s pevnou scénou, ale cestuje, obzvláště do Indie. Nově se snaží obnovit tradici tohoto žánru s novými prvky a hrát pro české publikum. V roce 2009 HILT reprezentoval ČR na největším asijském divadelním festivalu Bharat Rang Mahotsav. Show Malovaný Svět (2009) byla zároveň po desítkách let první show černého divadla, která navštívila během turné česká divadla. V současnosti vytváří show na bázi černodivadelního muzikálu - do show černého divadla byl zakomponován živý zpěv. Hlavním cílem je odlišení se od ostatních scén - vyšší produkce nových repertoárů, oddělení tohoto divadelního žánru od statusu turistické atrakce. Rokem 2015 soubor HILT začal působit na stálé scéně divadla Roal Road v centru Prahy. Působení v tomto divadle bylo odstartováno novou show černého divadla zvanou Phantom. V roce 2016 se HILT stal také první stínovým divadlem - jejich nová show Cinderella je propojením efektů na plátně s reálnými projekcemi a stínů herců a tanečníků, kteří tak tvoří za plátnem děj. Nově vzniklý žánr příbuzný černému divadlu byl nazván "stínofilmové divadlo".

Black Light Theatre of Prague[editovat | editovat zdroj]

Na jaře roku 1987 začal Michal Kocourek vytvářet vizi moderního multižánrového divadla. Soustředil tým spolupracovníků, s jejichž pomocí se rodila idea scény, na které by se propojovalo černé divadlo, jakožto tradiční česká divadelní forma, s prvky muzikálu, tance, pantomimy. Vznikl tak svého druhu ojedinělý typ syntetického divadla. Soubor se ovšem za komunistického režimu potýkal se stále většími překážkami byrokratického charakteru. Další vývoj mu tedy umožnil až pád totalitního systému a nástup (nejen) umělecké svobody. V dubnu 1990 je tak připraveno první představení s názvem Sen. Hra se setkala s velmi příznivým ohlasem u diváků i odborné kritiky. Vzestup popularity soubor zaznamenal v průběhu druhé polovině roku 1990, kdy hrál v pražském divadle Albatros, kde za tři měsíce odehrál více než 130 repríz. Černé divadlo Praha se tak stalo jedním z mála českých divadel, která se obejdou bez dotací od města či státu. S jeho představeními se brzy začali seznamovat také diváci v Jugoslávii, Rakousku, Německu a rychle navazovaly další zahraniční angažmá. V roce 1991 se soubor přestěhoval do Divadla v Celetné a o dva roky později byla otevřena jeho současná scéna Divadlo v Rytířské. Ve stejném roce byla na programu také nová premiéra, hra Kouzelný vesmír, následovaly neméně úspěšné tituly Koncert v černém světle, Faust - muž mezi Bohem a ďáblem, Faustova dobrodružství a konečně Barevné sny Dr. Frankensteina. V roce 2003 do tohoto divadla vstoupil i Pavel Hortek , který, jako manažer a producent, strávil v původním černém divadle skoro 20 let a stál za všemi jeho největšími úspěchy. S ním přišli i nejlepší herci tohoto oboru a soubor Černé divadlo Praha se vydal doslova do celého světa. Za 25 let existence navštívilo představení našeho divadla více než 1 000 000 diváků, k nimž se přidaly tisíce dalších na častých mezinárodních turné. Na mnoho míst ve světě se divadlo vrací už pravidelně. V tvůrčím týmu Černého divadla Praha se scházejí producent, umělecký šéf, autor Michal Kocourek, režisér Ivan Holeček, výtvarník Daniel Šedivák, režisér Pavel Toman, hudební skladatel Jiří Doubek či textař Pavel Kácha.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]