Černé divadlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Film Sen ukazuje efekty černého divadla v krátkém sestřihu

Černé divadlo je druh divadelní produkce, který využívá princip černého kabinetu: na zatemněném jevišti nejsou černě odění herci proti černému pozadí vidět. Zato rekvizity, osvětlené zdroji ultrafialového záření nebo pohyblivými bodovými reflektory a vedené herci, proti pozadí září. Tím se stávají schopné pohybu a tedy i vlastní „herecké akce“.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Prapočátky černého divadla spadají do období starověké Číny, kdy princip podobných praktik využívali k mizení tamní bojovníci a občas byl využit při kouzelnických představeních pro zábavu tamních císařů. Odtud se přenesl v 18. století do Japonska a byl využíván v japonském loutkovém divadle bunraku. Počátky moderní formy vznikaly kolem roku 1950 zásluhou francouzského avantgardního loutkáře Georgese Lafaye[1]. V roce 1955 jeho představení zhlédli loutkáři ze skupiny Salamandr a Divadla Spejbla a Hurvínka a přivezli tento druh divadla do Československa, kde se v šedesátých letech především zásluhou Jiřího Srnce (divadelník, scénograf, režisér, výtvarník, hudební skladatel a loutkář) rozšířilo o nové technologické divadelní postupy.

Reference[editovat | editovat zdroj]