Čeněk Novotný (filozof)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. PhDr. Čeněk Novotný, CSc.
Narození15. července 1931
Žirovnice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí16. prosince 2015 (ve věku 84 let)
Bratislava
SlovenskoSlovensko Slovensko
Alma materFilozoficka fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Politická stranaKSČ
Citát
Činorodá práce je významným tmelícím, kolektívnotvorným prvkem. Výchova k práci musí být výchovou k samostatnosti, k práci uvědomělé, vykonávané z vlastní potřeby, k práci jako formě sebeuplatnění...
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Čeněk Novotný (15. července 1931 Žirovnice16. prosince 2015 Bratislava[1]) byl česko-slovenský filozof zaměřený na historický materialismus a pedagogiku.[1][2][3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 15. července 1931 v Žirovnici v Jihočeském kraji, v dělnické rodině. Otec byl zakládajícím členem KSČ v roce 1921. Studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, úspěšně ji ukončil v roce 1954.

Po ukončení studia nastoupil na Katedru marxisticko-leninské filozofie Vysoké školy ekonomické v Bratislavě. Docenturu obhájil v roce 1973, profesuru v roce 1978.[1]

Funkce[editovat | editovat zdroj]

  • člen politicko-výchovné komise na Ministerstvu školství SSR
  • místopředseda komise expertů ČSSR pro komunistickou výchovu
  • člen vědecké rady FR, OF, VŠE
  • redaktor Mladé fronty, Praha
  • lektor MV KSS (1957–1986)
  • vedoucí Katedry marx-leninské filozofie (1961–1963)
  • člen vědecké rady Fakulty OE (1962–1966)
  • proděkan Národohospodářské fakulty VŠE (1971)
  • pedagogický tajemník a zástupce ředitele UML (1971–1989)
  • ředitel UML (1971–1973)
  • lektor ÚV KSS (1971–1979)
  • člen ÚV České filozofické společnosti (1972–1980)
  • člen ediční komise VŠE (1972–1977)

Citáty z tvorby[editovat | editovat zdroj]

Pojem sebevýchova podobně jako pojem výchova se vztahuje jak na oblast pedagogiky, jakož i filozofie. Často ho používáme zejména při řešení otázek vzájemného vztahu bytí a vědomí, objektu a subjektu, predmetnosti a subjektivity člověka. Sebevýchova je aspektem sebezdokonalování osobnosti. Sebezdokonalováním rozumíme uvědomělou aktivitu člověka, která se zaměřuje na formování jeho vnitřního světa a strukturu osobnosti. Začíná sebeuvědomování, které je prodmínené souhrnem předchozích životních zkušeností a končí aktivní uvědomělou účastí na utváření společenských podmínek individuálního bytí. Zahrnuje získání povolání, utváření rodinného života, súdržské styky, způsob vytváření volného času apod. Sebevýchova znamená přijímání ideálů, hodnot, principů a norem chování, existuje v dané společnosti, které si student osvojuje ve výrobním procesu. Jde o pochopení jejich podstaty a smyslu, což musí vyústit v snahu, aby splynuly s osobností a staly as pevným základem jejího chování a konání.
— Čeněk Novotný: Aktuálne problémy výchovy a sebavýchovy študentov vysokých škôl, s. 8
Poznání vývojových souvislostí, vztahů přírody, společnosti a člověka, regulování jejich pohybu je momentem praktické, osobité výrobní činnosti. Uvědomělost nabývá svůj socialistický obsah, pokud je spredmentná jednáním, které respektuje a přetváří objektivní souvislosti, vztahy. Není tedy záležitostí jen lidské hlavy, ale představuje novou kvalitu historické praxe socialistické společnosti. V tomto smyslu můžeme mluvit o praxi jako jednotě přetváření objektivního světa a sebepoznání a i sebeproměna člověka. Výchova a sebevýchova vyjadřující subjektivní stránku tohoto procesu mají ve společnosti, která si určuje svůj cíl pro svět člověka, lidský svět, významné místo.
— Čeněk Novotný: Aktuálne problémy výchovy a sebavýchovy študentov vysokých škôl, s. 6
Determinanty ovlivňující proces formování a výchovy člověka lze v podstatě rozdělit na vnější a vnitřní. Přitom v obou případech působí objektivní, nebo se realizují prostřednictvím subjektu a jeho činnosti. Za objektivní determinantu lze považovat lidskou podstatu, objektivizovanou v historickém čase a v sociálních souvislostech, která se vůči jednotlivci projevuje jako daná a od něj nezávislá.
— Čeněk Novotný: Akutálne otázky komunistickej výchovy na vysokých školách, Bratislava, 1983, s. 8
Sebeproměnu lze pochopit jako revoluční praxi.
— Čeněk Novotný: Akutálne otázky komunistickej výchovy na vysokých školách, Bratislava, 1983, s. 8
Ideologie jak teoreticky vyjádřené vědomí třídy, které je podmíněné materiálními podmínkami její existence a určuje základní směry, principy a cíle její činnosti, má na rozdíl od každodenního vědomí teoretickou a syntetickou podobu.
— Čeněk Novotný: Akutálne otázky komunistickej výchovy na vysokých školách, Bratislava, 1983, s.31

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Cirkvi vo svete : politika – globálne problémy, 1988
  • Katolicizmus a jeho súčasné tendencie, 1988
  • Metodické základy výučby a výchovy študentov vysokých škôl ekonomických na zakladoch marxizmu-leninizmu: Zborník vedeckých prác pre učiteľov a vedeckých praconíkov VŠE, 1986
  • Problémy výchovy a sebavýchovy študentov vysokých škôl : Zborník, 1986
  • Formovanie svetového názoru v dejinách filozofie, 1985
  • K metodologickým východiskám sociálneho poznania, 1985
  • Formovanie marxisticko-leninského svetonázoru – základ výchovy, 1985
  • Vie a môže študent efektívne využívať čas? : Význam činnosti vedúcich učiteľov študijných skupín na vysokých školách, 1984
  • K výsledkom výskumu uplatnenia absolventov VŠE v Bratislave v praxi, 1984
  • Abstraktná výchova – žiadna výchova : Nad úlohami vysokoškolských učiteľov, 1983
  • Aktuálne otázky komunistickej výchovy na vysokých školách : Výskumná štúdia, 1983
  • Marxisticko-leninská filozofia : Aktuálne problémy marxisticko-leninskej filozofie, 1983
  • Zmysel poznania.. , 1983
  • Študentské domovy v systéme komunistickej výchovy, 1981
  • Komunistická výchova na vysokých školách v etape rozvinutej socialistickej spoločnosti: Zborník: Konferencia s medzinárodnou účasťou Poprad 25.–27. apríl 1978, 1979
  • Metodologické využitie odkazu klasikov marxizmu-leninizmu v boji proti revizionizmu, 1978
  • Význam komunistickej straníckosti pri skúmaní a formovaní socialistického spôsobu života, 1977
  • Možnosti prehĺbenia marxistického filozofického obsahu komunistickej výchovy na vysokých školách, 1976
  • Komunistická výchova v pedagogickom procese: Zborník: Celoškolský teoretický seminár: 19–20. septembra 1973
  • Vybrané texty filozofické, 1969
  • Vybrané texty filozofické : výber z monografických prác, 1966
  • K problematice kategorii společenského bytí a společenského vědomí, 1964
  • Špecifické problémy zvláštní školy internátní, 1961[3]
  • Jiráskovo pojetí obrození, 1954

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ANTAL, Milan. K pamiatke prof. Čeněka Novotného. DAV DVA [online]. 2017-12-15 [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Osobnost: Čeněk Novotný. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2020-05-29]. Dostupné online. 
  3. a b https://chamo.kis3g.sk/search/query?match_1=MUST&field_1&term_1=%C4%8Denek+novotn%C3%BD&sort=relevance&pageNumber=1&theme=system

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]