Útěk a vyhnání Němců z Východních území
Útěk a vyhnání Němců z německých Východních území a ze Středovýchodní, Východní a Jihovýchodní Evropy označuje události z let 1945 až 1950.[p 1]
V posledních měsících druhé světové války a krátce po jejím skončení se odehrál hromadný útěk, nucené vysídlení či deportace velké části kdysi původních německojazyčných skupin obyvatelstva. Tyto události se dotkly asi 12 až 14 milionů Němců na Východních územích Německé říše a německy hovořících obyvatel ze středovýchodní, Východní a jihovýchodní Evropy. Tyto události byly přímým důsledkem nacionálně socialistiké krutovlády a válečných zločinů spáchaných ve středovýchodní a jihovýchodní Evropě a s tím souvisejících územních ztrát Německé říše v nových hranicích, které určila jednání vítězných mocností (USA, Sovětský svaz, Velká Británie) na Postupimská konference v roce 1945.
V letech 1945–1948 bylo ze střední a východní Evropy přemístěno přibližně 13 239 000 Němců [1], s ostatními národy bylo ve střední a východní Evropě vyhnáno celkem 31 miliónu lidí.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vysídlování započalo podle postupu front v některých oblastech již před rokem 1945 (oblast sovětského Černomoří v roce 1943, Rumunsko a Maďarsko v roce 1944).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FERGUSON, Niall. Válka světa Dějiny věku nenávisti (původním názvem: The War of the Worl. History´s Age of Hatred). Překlad Zuzana Gabajová. 1. vyd. Praha 1: Nakladatelství Academia, 2008. 752 s. ISBN 978-80-200-1650-8. S. 547.
- ↑ Paul Robert Magocsi, Historical Atlas of East Central Europe, University of Washington Press (1993), pp. 164-68; ISBN 0295972483. Porter, The Ghosts of Europe.
