Přeskočit na obsah

Ústav archeologické památkové péče středních Čech

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ústav archeologické památkové péče středních Čech
Budova ÚAPPSČ v ulici Nad Olšinami 3
Budova ÚAPPSČ v ulici Nad Olšinami 3
ZkratkaÚAPPSČ
ZakladatelMinisterstvo kultury České republiky po r. 2001 Středočeský kraj
Vznik1993, 2001
Typpůvodně vládní, od r. 2001 regionální (Středočeský kraj)
Právní formasamostatná příspěvková organizace
Účelaktivní památková péče ve Středočeském kraji
SídloPraha
MístoNad Olšinami 448/3, 100 00 Praha 10 – Strašnice
Souřadnice50°4′19,72″ s. š., 14°29′11,83″ v. d.
PůsobnostStředočeský kraj
Úřední jazykčeština
ŘeditelkaMgr. Irena Benková[1]
Počet zaměstnanců31 (rok 2020)[2]
Oficiální webwww.uappsc.cz
E-mailpraha@uappsc.cz
IČO49276433 (VR)
ÚAPPSČ
ÚAPPSČ
ÚAPPSČ na mapě Prahy
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vchod do budovy ÚAPPSČ

Ústav archeologické památkové péče středních Čech (zkratka: ÚAPPSČ) je příspěvková organizace, jejímž posláním je vykonávání aktivní památkové péče v rámci regionu Středočeského kraje.[3]

Historie organizace

[editovat | editovat zdroj]

1993–2001

[editovat | editovat zdroj]

Ústav archeologické památkové péče středních Čech vznikl na základě rozhodnutí ministra kultury číslo 6/1993 ke dni 31. března 1993 jako důsledek změn v koncepci památkové péče na území České republiky.[1] Podle dohody mezi Ministerstvem kultury České republiky a Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky měla být přenesena část práv a povinností Archeologického ústavu AV ČR na zamýšlenou a nově zakládanou síť Ústavů archeologické památkové péče.[1] Úkolem těchto specializovaných regionálních pracovišť měla být nepřetržitá organizační, terénní, zpracovatelská, školitelská, publikační a výstavní činnost.[1] Základem každého takovéhoto Ústavu archeologické památkové péče měli být zaměstnanci záchranného oddělení Archeologického ústavu AV ČR doplnění o technicko–hospodářské pracovníky (THP).[1] Zřizovatelem a finančním zdrojem všech plánovaných Ústavů archeologické památkové péče měl být stát.[1] Z takto koncipované sítě Ústavů archeologické památkové péče nakonec byla realizována jen tři regionální pracoviště:[1]

Po roce 2001

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 došlo ke strukturálním změnám ve správním systému České republiky, byl vytvořen krajský samosprávný systém a v souladu se Zákonem číslo 157/2000 pak přešel ÚAPPSČ do působnosti Středočeského kraje.[1] Ústav archeologické památkové péče středních Čech je od 1. dubna 2001 samostatnou jednotkou (s právní subjektivitou) zřízenou Středočeským krajem a jím je též coby příspěvková organizace i financován. [1] Prvním ředitelem ÚAPPSČ byl PhDr. Vladimír Čtverák, od roku 2007 stojí v čele organizace ředitelka Mgr. Irena Benková.[1] Ke konci roku 2020 měl ÚAPPSČ 23 archeologů[2] a 8 administrativních a laboratorních pracovníků[2] rozmístěných na celkem čtyřech pracovištích v regionu Středočeského kraje:[1]

[editovat | editovat zdroj]

Jeden z archeologických nálezů učiněných pracovníky ÚAPPSČ koncem dubna 2013 během archeologického průzkumu před výstavbou nové opěrné zdi v Ptácké ulici v Mladé Boleslavi – malá bronzová plastika slunečního koníka z doby halštatské – se v roce 2016 stala grafickou součástí loga Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.[3]

Cíle a úkoly

[editovat | editovat zdroj]

Úkolem ÚAPPSČ je identifikace a ochrana archeologických situací (lokací) tak, aby nedošlo k jejich ohrožení ani zničení ještě dříve, než budou vykopány, zdokumentovány a technicky ošetřeny a případné movité nálezy z lokalit vyjmuty, zakonzervovány a bezpečně uloženy (depozitáře, muzea).[3] Následným úkolem pracovníků ÚAPPSČ je rovněž vědecké zhodnocení zjištěných skutečností a jejich odborné publikování.[3][pozn. 5] Veřejnost je s výsledky badatelské archeologické činnosti ÚAPPSČ seznamována na popularizačním webu Cesty archeologie, v článcích, na přednáškách a na stálých či sezónních výstavách.[3] Výstavy pro širokou veřejnost a vzdělávací programy pro žáky škol se konají v Informačním centru keltské kultury na zámku Nižbor, které slouží jako výstavní prostor Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.[3][pozn. 6]

Záchranná archeologie (shrnutí)

[editovat | editovat zdroj]

V oblasti aktivní záchranné archeologie vykonává ÚAPPSČ následující činnosti, jimiž jsou:[1]

  • Archeologická péče o regiony Středočeského kraje;
  • provádění záchranných archeologických výzkumů hrazených i nehrazených stavebníkem;
  • vypracování odborných stanovisek a vyjádření k lokalitám s archeologickými nálezy;
  • vydávání vyjádření k územně plánovací dokumentaci zpracovávané pro potřeby orgánů veřejné správy a
  • vydávání potvrzení o splnění podmínky archeologie podle § 22 odst. 2 památkového zákona (tzv. expertní listy).[1]

Další odborné aktivity (shrnutí)

[editovat | editovat zdroj]

Kromě aktivní záchranné archeologie se ÚAPPSČ věnuje i dalším aktivitám, jenž lze shrnout pod společné označení odborné, jsou jimi:[1]

  • Letecká a povrchová prospekce;
  • vydávání odborného časopisu Archeologie ve středních Čechách a publikování příležitostné monografie;
  • zajišťování provozu Informačního centra keltské kultury na zámku Nižbor;
  • výstavní činnost;
  • vzdělávání a programy pro školy;
  • pořádání konferencí a přednášek a
  • popularizace archeologie na webu Cesty archeologie.[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Nad Olšinami 448/3, 100 00 Praha 10 – Strašnice, GPS: 50.0721431N, 14.4866206E
  2. ↑ Kounice 105, 289 15 Kounice, GPS: 50.1086200N, 14.8582942E
  3. ↑ Na Zámku 260, 267 05 Nižbor, GPS: 49.9997878N, 13.9997861E
  4. ↑ Pražská 777, 294 71 Benátky nad Jizerou II, GPS: 50.2816569N, 14.8247192E
  5. ↑ Ústav archeologické památkové péče středních Čech vydává časopis Archeologie ve středních Čechách.[3]
  6. ↑ Zámek Nižbor se nachází proti oppidu Stradonice, což přirozeně navozuje atmosféru keltského světa.[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Vznik a vývoj (Historie a aktivity; Co je náplní naší práce?) [online]. Ústav archeologické památkové péče středních Čech [cit. 2021-02-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Personalia (ARCHEOLOGOVÉ + ADMINISTRATIVNÍ A LABORATORNÍ PRACOVNÍCI) [online]. Ústav archeologické památkové péče středních Čech [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h Ústav archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ). Charakteristika. Praha, Nižbor: Informační centrum keltské kultury na zámku Nižbor, 2019 (2019 tisk). 2 s. Kapitola Charakteristika; O expozici. 
  4. ↑ a b c d Struktura a pracoviště [online]. Ústav archeologické památkové péče středních Čech [cit. 2021-02-25]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústav_archeologické_památkové_péče_středních_Čech&oldid=19519920“