Přeskočit na obsah

Rakovina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Verze 2486857 uživatele 195.113.65.7 (diskuse) zrušena - takové informace jedině odzrojované
úplně přepsáno, zrušena sekce patofyziologie nádorů (-> heslo), odstraněno kontroverzní vychvalování CAM
Řádek 1: Řádek 1:
{{Upravit - lékařství}}
{{Různé významy|tento=nemoci|druhý=albu Karla Kryla|rozlišovač=album}}
{{Různé významy|tento=nemoci|druhý=albu Karla Kryla|rozlišovač=album}}
[[Soubor:Normal cancer cell division from NIH cs.png|thumb|Když jsou normální buňky staré nebo poškozené, tak zanikají bunečnou smrtí ([[apoptóza]]). U rakovinných buněk neprobíhá apoptóza.]]


[[Soubor:Normal cancer cell division from NIH cs.png|thumb|Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí - apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanizmům apoptózy jen omezeně vnímavé.]]
Jako '''rakovinu''' označujeme skupinu nemocí, které se vyznačují nekontrolovaným [[buněčné dělení|buněčným dělením]] a schopností těchto rychle se dělících [[buňka|buněk]] napadat jiné [[tkáň|tkáně]] a rozšířovat se do jiných části těla, tzv. [[metastáze]]. Ke vzniku rakoviny dochází tehdy, když je genetickými nebo environmentálními faktory poškozena [[DNA]] takovým způsobem, že dojde k deregulaci buněčného dělení.


'''Rakovina''' nebo též '''nádorové onemocnění''' je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá [[populace]] [[buňka|buněk]] se vymkne kontrole a začně autonomně růst. Tento růst může být naprosto neškodný (např. [[bradavice]]), ale může v poměrně krátké době postiženého zahubit (např. některé [[nádor]]y [[krev|krve]]). Obvykle se bere jako projev zhoubnosti ([[malignita|malignity]]) to, že nádor roste infiltrativně do okolí a je schopen se rozsévat po těle a zakládat vzdálená ložiska, tzv. metastázy. Výjimku představují [[nádor]]y [[mozek|mozku]], které jen vzácně zakládají metastázy.
Když jsou normální buňky poškozené nebo staré, spustí program kontrolované buněčné smrti, tzv. [[apoptóza|apoptózu]]; rakovinové buňky se však dokážou apoptóze vyhnout.
Vzniku, růstu a klasifikaci [[nádor]]ů se podrobněji věnuje článek '''[[nádor]]'''


==Projevy nádorů==
Buněčné dělení ([[proliferace]]) je běžný fyziologický proces, ke kterému dochází neustále téměř ve všech tkáních, například po úrazu, během [[imunitní reakce]], nebo v průběhu výměny buněk, které odumřely nebo byly vyloučeny pro přílišné opotřebení (v tkáních jako je kůže nebo sliznice trávicího traktu). Za normálních okolností je rovnováha mezi buněčným dělením a buněčnou smrtí pevně regulována tak, aby byla zajištěna integrita [[orgán]]ů a tkání. [[Mutace]] vedoucí k rakovině způsobují narušení této rovnováhy.


===Lokální projevy===
Nekontrolované a často velmi rychlé a nepřesné dělení buněk může vést buď k [[nádor]]u (tumoru) benignímu (nezhoubnému) nebo k malignímu (zhoubnému) nádoru. Benigní tumory nemají schopnost metastázovat, tj. nerozšiřují se do jiných částí těla a nejsou tak životu nebezpečné. Maligní tumory tuto schopnost mají a proto jsou velmi nebezpečné.
[[Nádor]] se může projevit komplikacemi v místě svého růstu, např. útlakem, bolestí, krvácením nebo poruchou funkce orgánu. Projev pak bude charakteristický podle lokalizace, příklady některých manifestací:
* '''[[nádor]] [[tlusté střevo|tlustého střeva]]]''' - krev ve stolici, zácpa
* '''[[nádor]] [[prostaty]]''' - časté močení, menší proud moči
* '''[[nádor]] [[plíce|plic]]''' - kašel, vykašlávání krve
* '''[[nádor]] [[prsu]]''' - lokální zduření
* '''[[nádor]] [[pankreas|slinivky břišní]]''' - poruchy trávení, žloutenka
* '''[[nádor]] [[játra|jater]] - žloutenka, zvětšení jater
* '''[[nádor]] [[mozek|mozku]] - epilepsie, bolest hlavy
* '''[[nádor]]y [[kostní dřeň|krvetvorné tkáně]]''' ([[leukémie]] a [[lymfom]]y) - horečka, krvácení, těžké infekce
Terminologicky je lokálním projevem [[nádoru]] i projev z růstu metastáz.


===Celkové projevy===
==Znaky a [[symptom]]y==
Kromě toho, že [[nádor]] roste v místě, různou měrou ovlivňovat celkový stav organizmu. Projevují se necharakteristicky jako silné noční pocení, nechutenství a ubytek hmotnosti.
I když pokročilá rakovina může způsobit bolest, není to vždy první symptom. Rakovinové symptomy mohou být rozděleny do 3 skupin:
*'''Lokální symptomy''': neobvyklá zduřenina ([[tumor]] latinsky znamená zduřenina), [[krvácení]], vředovitost nebo [[žloutenka]].
*'''Symptomy metastáze''': zvětšené [[lymfatická uzlina|lymfatické uzliny]], [[kašel]] a [[hemoptysis]], [[hepatomegalie]] (zvětšená játra), bolest kostí, zlomeniny postižených kostí a [[neurologie|neurologické]] symptomy.
*'''Systémové symptomy''': úbytek hmotnosti, nechutenství a podvýživa (chřadnutí), silné pocení (noční pot), [[chudokrevnost]] a specifický [[paraneoplastický fenomén]], [[trombóza|trombózy]] (srážení krve v cévách) nebo hormonální změny.


===Paraneoplastický [[syndrom]]===
Uvedené symptomy nejsou příliš specifické, mohou být způsobeny mnoha jinými nemocemi. Často je proto rakovina objevena náhodou při vyšetření pro podezření na nějakou běžnější chorobu. Mnohé nádory jsou však rovněž diagnostikovány v průběhu pravidelného [[screening]]u.
Paraneoplastický [[syndrom]] představuje všechny [[příznak]]y provázející nádorové onemocnění, které přímo nesouvisí s růstem primárního ložiska nebo se vznikem či růstem metastáz. Konkrétní paraneoplastický [[syndrom]] obvykle nesouvisí s jedním [[nádor]]em a naopak jeden [[nádor]] se může projevit různými paraneoplastickými [[syndrom]]y. Přesto se některé paraneoplastické [[syndrom]]y vyskytují častěji u některých konkrétních [[nádor]]ů a tak se mohou stát vodítkem v [[diagnostika|diagnostice]].
Třídění paraneoplastických [[syndrom]]ů a některé příklady:


#změny v produkci [[cytokin]]ů přímo [[nádorem]] nebo [[imunita|imunitními]] buňkami infiltrujícími [[nádor]]
==Typy rakoviny==
##horečka
Rakoviny pocházejí z jediné buňky. Proto rakoviny mohou být klasifikovány typem buňky, v které vznikly a její lokalizací.
##útlum krvetvorby


#zásah nádoru do [[metabolizmus|metabolizmu]] [[hormon]]ů
[[Karcinom]]y pocházejí z epitelní (kožní) buňky, digestivního traktu nebo žláz. Leukémie začíná v buňkách kostní dřeně. Lymphoma je rakovina pocházející z lymfatické tkáně. Melanoma vzniká v melanocytech. Sarkoma začíná ve spojovací tkáni kostí nebo svalu. Teratoma začíná v zárodku buněk.
##[[Cushingův syndrom]]
##[[syndrom]] inadekvátní sekrece [[ADH]]
##produkce [[inzulín]]u nádorem
##[[žaludeční vředy]] (produkce [[hormon]]u stimulujícího sekreci v [[žaludek|žaludku]] [[gastrin]]u)


#poškození [[imunitní systém|imunitního systému]]
===Rakoviny dospělých===
##útlum imunitního systému
Rakoviny dospělých jsou obvykle formovány v epitelních tkáních a jsou asi často rezultátem dlouhého biologického procesu souvisícího s interakcí exogenních expozicí s genetickými a jinými endogenními charakteristikami mezi susceptibilními (citlivými) lidmi. Např.: karcinóm měchýře, krvní (a kostní dřeň) - hematologické malignance, [[Leukemie|leukémie]], [[lymfoma]], [[Hodgkinova nemoc]], [[non-Hodgkinova lymfoma]], multiplexní [[myelóm]], mozkový tumor, rakovina prsu, cervikální (krčková) rakovina, kolorektální rakovina - ve střevě, análu nebo [[apendix]]u (slepé střevo), esofagelní (jícnová) rakovina, endometriální rakovina - v děloze, hepatobuneční karcinóm - v játrech, gastrointestinální stromátní tumor (GIST), hrtanová rakovina, plicní rakovina, [[mesothelioma]] - v pleure nebo perikardiu, orální rakovina, osteosarkoma - v kostech, ovariální (vaječníková) rakovina, [[pankreas|pankreatická]] rakovina, rakovina [[prostata|prostaty]], renální buňkový karcinóm - v ledvinách, rhabdomyosarkóma - ve svalech, kožní rakovina (včetně benigních mateřských znamének a dysplastických nevi), žaludeční rakovina, testikulární (týkající se varlete) rakovina ([[samovyšetření testikulární rakoviny]]) a rakovina [[štítná žláza|štítné žlázy]].
##poškození [[imunokomplex]]y
##degenerativní onemocnění [[mozek|mozku]]
##svědění kůže


==Rozdělení [[nádorů]]==
===Dětské rakoviny===
Podrobně jsou nádory rozděleny v článku '''[[nádor]]''', klasifikují se obvykle podle tkáně, ze kterých nádor vznikl. V dětském věku převažují nádory podmíněné vrozenou poruchou některého z opravných mechanizmů [[DNA]], v dospělém věku je většina nádorů způsobena kombinací vlivů prostředí a životního stylu, vliv dědičnosti není tak výrazný. Zatímco u dětí převažují [[nádor]]y [[mozek|mozku]] a [[leukémie]], u dospělých má nejčastější výskyt [[melanom]] následovaný [[nádor]]y [[tlusté střevo|tlustého střeva]], [[plíce|plic]], [[prso|prsu]] a [[prostata|prostaty]].
Rakovina se může též objevit u dítěte, zvlášť u velmi malých. Jde o abnormální genetické procesy, kdy se nedokázalo zabránit klonální proliferaci buněk s neregulovaným růstovým potenciálem. Vyskytují velmi brzo a postupují velmi rychle.


==[[Prevence]] nádorových onemocnění==
Nejvyšší výskyt rakoviny u dětí je během prvního roku života. [[Neuroblastom]] je nejčastější kojenecká rakovina, která je následována [[Leukemie|leukemií]] a rakovinami [[centrální nervový systém|centrálního nervového systému]]. Dívky i hoši - [[kojenec|kojenci]] mají v podstatě stejný průmerný výskyt rakoviny, ale ve většině typech rakoviny mají bílí kojenci podstatně vyšší výskyt rakoviny než černí. Relativní přežití pro kojence je velmi dobré u neuroblastomu, Wilmsova tumoru a retinoblastomu, ale ne pro většinu ostatních typů rakoviny. Dětské rakoviny obsahují, od nejčastějších po nejméne časté: [[neuroblastom]], leukémie, centrální nervový systém, [[retinoblastom]], [[Wilmsův tumor]], embryonální buňky, sarkomy pojivové tkáně, hepatické (jaterní), lymfomy (např. [[Hodgkinova nemoc]]), epiteliální.
===Primární prevence===
Pojem '''primární prevence''' znamená zábrana kontaktu s činitelem vyvolávajícím chorobu, respektive zvyšování odolnosti organizmu proti působení tohoto činitele. Protože na vzniku [[nádor]]u se podílí řada faktorů prostředí i životního stylu, je primární prevence zaměřena na eliminaci těch faktorů, které zvyšují riziko rozvoje nádoru. Prakticky představují rizikové faktory pro rozvoj nádorů zejm. kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu, konzumace uzenin, nedostatek [[vláknina|vlákniny]] v potravě, nedostatek pohybu, expozice některým chemikáliím (tzv. [[karcinogen]]ům), expozice [[ionizující záření|ionizujícímu záření]] a vrozené dispozice.


Prakticky tak představuje primární prevencí nádorového onemocnění především boj proti kouření, alkoholizmu, znečišťování životního prostředí, dostatečný pohyb a zdravá strava. Svou největší částí jde primární prevence mimo zdravotnický systém.
==Diagnostika rakoviny==
===Biopsie===
[[Biopsie]] vede k definitivní diagnóze většiny nádorů. Vyžaduje odebrání buněk a/nebo kousků tkáně na testy u patologa. Tkáňová diagnostika indikuje typ buňky, který proliferuje (roste), jeho intenzitu (stupeň [[dysplazie]] - porucha vývoje nebo růstu), jeho rozsah a velikost, a - někdy s pomocí [[cytogenetika|cytogenetiky]] a [[imunohistochemie]] - prognostické a terapeutické determinanty.


===Sekundární prevence===
Biopsie může být léčivá, pokud je vybrána celá léze. Pak se testují vzorky z největší blízkosti, aby se prokázalo skutečné odstranění celé zhoubné tkáně.
'''Sekundární prevece''' znamená včasný záchyt onemocnění ve stádiu, které je léčitelné a mnohdy i vyléčitelné. Základem sekundární prevence je tedy aktivní vyhledávání nádorových onemocnění, nejlépe plošně v celé populaci. Problémem takového vyhledávání je jeho přínos - tedy částka vydaná za celoplošný [[screening]] musí být nižší než částka, jaká by byla vydána na léčbu pozdě zachycených nemocných. Mezi programy vyhledávání nádorových onemocnění patří zejm.:
*pravidelné [[gynekolog]]ické prohlídky - ''vyhledávání nádorů [[děloha|děložního čípku]]''
*samovyšetření prsu a [[mammografie]] - ''vyhledávání nádorů prsu''
*test na krev ve stolici - ''vyhledávání nádorů tlustého střeva''
*palpace [[per rectum]] - ''vyhledávání nádorů tlustého střeva a [[prostata|prostaty]]''
*vyšetřování [[PSA]] v krvi - ''vyhledávání nádorů [[prostata|prostaty]]''


Sekundární prevenci obvykle provádí lékař prvního kontaktu, tedy [[praktický lékař]] nebo ambulantní [[gynekolog]].
Typ biopsie závisí na vzorkovaném orgánu. Mnoho biopsí (např. kožní, prsní nebo jaterní) možno provést z vnějška. Biopsie jiných orgánů se provádí v anestézii a požadují chirurgii.


===Terciální prevence===
===Screening (vyšetřování)===
'''Terciální prevence''' znamená předcházení dalším škodám v důsledku onemocnění nebo i terapie. V [[onkologie|onkologii]] se terciální prevencí obvykle myslí další sledování pacientů po terapii s cílem včasného záchytu nového vzplanutí choroby (relaps).
Rakovinový [[screening]] značí široké užití testů na detekci rakoviny v populaci. Je to často levná, neinvazivní procedura. Jsou-li detekovány znaky rakoviny, provádí se kvůli potvrzení diagnózy více definitivních a invazivních testů.
Terciální prevenci má obvykle na starosti [[onkolog]], používá se pro ni pojem '''dispenzární péče'''.


Screening na rakovinu může vést ke časnější diagnóze. Včasná diagnóza může vést k prodlouženému životu. Bylo vyvinuto mnoho různých screeningových testů. Střevní rakovina může být detekována testem fekální záhadné krve a kolonoskopií, která redukuje výskyt rakovin a mortalitu, převážně detekcí a vybráním předrakovinových polypů. Podobně cervikální cytologické testy (užívající Papovy výtěry) vedou k identifikaci a odstranění předrakovinových lezií. Časem toto testování znamenalo dramatickou redukci výskytu cervikální rakoviny a mortality. Prsní rakoviny mohou být detekovány somovyšetřením prsou a pravidelným screeningem mamogramy. Testikulární sebevyšetření je doporučeno mužům od 15 let na detekci testikulární rakoviny. Rakovina [[Prostata|prostaty]] může být screenována digitálním rektálním testem spolu s ročním testem specifického krvního antigenu prostaty.


==Diagnostika nádorového onemocnění==
Screening na rakovinu je kontroverzní v případech, není-li známo, jestli tento test aktuálně zachrání život. Kontroverze roste, není-li jasné, zda-li výhody screeningu převáží nad riziky následných diagnostických testů a rakovinového léčení. Např.: u screeningu na rakovinu prostaty, PSA test může detekovat malé rakoviny, které by nikdy nebyly život ohrožující, ale jednou detekované povedou k léčbě. Tato situace, zvaná naddiagnostika, znamená pro lidi risk komplikací z nepotřebné léčby jako chirurgie nebo radiace. Následné procedury užívané na diagnostiku rakoviny prostaty (prostatová biopsie) mohou způsobit vedlejší efekty, včetně krvácení a infekci. Léčba rakoviny prostaty může způsobit inkontinenci (neschopnost kontrolovat močení) a erektilní dysfunkci (erekci nedostatečnou na styk). Pro tyto příčiny je důležité vzít v úvahu výhody a rizika diagnostických procedur a léčby při posuzování či realizovat screening rakoviny.
Diagnostika nádorového onemocnění je mnohdy svízelná. Pacient obvykle přichází s nespecifickými problémy a není vzácností, že prvním projevem nádoru mohou být až komplikace způsobené růstem metastáz. Lékař by proto měl pacienta důkladně klinicky vyšetřit a pátrat po tuhých útvarech (např. na kůži, v prsu, v břiše nebo v konečníku). Cennou informaci poskytne i [[biochemie|biochemické]] vyšetření. Pro pátrání po nádoru se s výhodou využívají zobratovací metody - [[rentgen]], [[CT]], [[magnetická rezonance]], [[ultrazvuk]] (sonografie) i metody nukleární medicíny - [[scinfigrafie]] a někdy i [[PET]].


Konečnou diagnózu lze však postavit až na [[biopsie|biopsii]] nádoru. Bioptický nález hodnotí [[histopatolog]] a kromě typu nádoru dnes vyšetří i některé molekulární charakteristiky nádoru, které lze využít i při volbě terapie.
Použití medické imaginace na hledání rakoviny v lidech bez jasných symptomů je podobně problematické. Je tu signifikantní risk detekce incidentaloma - benigní lezie, která může být interpretována jak zhoubnost a být subjektem potenciálně nebezpečného šetření.


U některých nádorů (např. [[mozek]], [[ledviny]]) však nelze provést odběr vzorku nádoru k vyšetření. Takový nádor se pak operuje a vyšetření [[histopatolog]]em je urychleně provedeno během operace.
==Léčba rakoviny==
Rakovina může být léčena chirurgií, chemoterapií, radiační terapií nebo jinými metodami. Výběr terapie závisí na lokaci a velikosti tumoru a na stadiu nemoci. Jestliže se rakovina v těle již příliš rozšířila nebo jestliže se vyskytují její sekundární ložiska, nelze ji kompletně či účinně ozařovat. V takové situaci probíhá léčení pomocí léků připravených chemickou syntézou ( chemoterapeutiky). Tento typ léčení je znám jako chemoterapie. Použité léky reagují s genetickým materiálem buněk a poškozují jej tak, že se buňky nemohou dále dělit. Tyto léky byly původně vyvinuty z yperitu (bojového plynu). Zjistilo se totiž, že vojáci zotavující se z této formy otravy mají špatný krevní obraz.Lékaři si uvědomili, že yperit ovlivnil dělení buněk v kostní dřeni, kde se vytvářejí krvinky. Aktivní látka obsažená v yperitu byla proto vyzkoušena na pacientech trpících rakovinou, aby se otrávily rakovinné buňky. Pokus byl úspěšný.
===Chirurgie===
Je-li tumor lokalizován, chirurgie je často preferovaná léčba. Příkladné procedury obsahují prostatektomii (odstranění celé nebo části prostaty) pro rakovinu prostaty a mastektomii (chirurgické odnětí prsu) pro rakovinu prsou. Cílem chirurgie múže být buď vybrání jen tumoru, nebo celého orgánu. Protože jediná rakovinová buňka může narůst do velkého tumoru, odstranění jenom tumoru vede k větší možnosti rekurence (opakovaného výskytu). Okraj zdravé tkáně je často odříznut na dovolení malého množství tumorových buněk.


==Terapie nádorového onemocnění==
Popři odstranění primárního tumoru, chirurgie je často nutna pro „staging“ (proces klasifikace nádorů), tedy určení rozsahu nemoce a či tu byly metastáze v regionálních lymfatických uzlinách. Staging determinuje prognózu a potřebu pomocné terapie.
V terapii národů se obvykle rozlišují tzv. '''léčebné záměry''', které jsou určeny jednak typem a pokročilostí nádoru a jednak celkovým stavem nemocného:
* '''kurativní záměr''' - Cílem léčby je nemocného vyléčit.
* '''paliativní záměr''' - Cílem léčby je nemocného zbavit projevů onemocnění a zastavit nebo zpomalit růst [[nádoru]]. Takový nemocný může žít kvalitním životem i mnoho let nebo dokonce desetiletí.
* '''symptomatický záměr''' - Nemocný je v takovém stavu, že není naděje ani na vyléčení ani na zastavení postupu onemocnění. Základem lékařské péče je snaha o udržení kvality života. Především je tišena případná bolest a jsou řešeny komplikace růstu nádoru.

===Chirurgická léčba===
Chirurgická terapie, tedy odstranění nádoru, byla po dlouhou dobu jedinou metohou léčby. I dnes platí, že největší naději na vyléčení má pacient s nádorem, který lze odoperovat. Kromě toho jsou chirurgické postupy mnohdy využívány při řešení komplikací již neřešitelného nádoru.


===Chemoterapie===
===Chemoterapie===
[[Chemoterapie]] je léčba vysokými dávkami [[cytostatika|cytostatik]], látek toxických pro [[buňka|buňky]]. Předpokladem je, že nádorové buňky jsou citlivější na toxické poškození než buňky zdravé. Skutečně některé nádory lze vyléčit jen použitím chemoterapie, jiné však na chemoterapii prakticky nereagují.
Chemoterapie je léčba rakoviny pomocí léků („antirakovinové léky“) ničících rakovinové buňky. Interferuje s buňkovým dělením různými způsoby, např. s duplikací DNA nebo separací nově formovaných chromozomů. Většina forem chemoterapie zasáhne všechny rapidně se dělící buňky a není specifická pro rakovinné buňky. Proto chemoterapie potenciálně může poškodit zdravou tkáň, speciálně ty tkáně mající vysoký výměnný stupeň (např. intestinální obložení). Tyto buňky se obvykle samoobnovují po chemoterapii.


===Radioterapie===
Protože některé léky působí lépe v součinnosti než samotné, 2 nebo více léků je často podáváno současně (tzv. kombinovaná chemoterapie); tímto způsobem je užíváno nejvíce chemoterapeutických dávek.
[[Radioterapie]] je léčba ionizujícím zářením. Energie záření se předává do nádoru a nádor je tím poškozován. Opět se předpokládá, že nádorové buňky jsou citlivější k poškození. Kromě toho lze záření aplikovat více či méně cíleně. Jako zdroje záření se používají nejčastěji [[radionuklid]]y, vzácněji též [[lineární urychlovač]]e. Radioterapii můžeme rozdělit na:
*'''teleradioterapii''', kdy je zářič mimo tělo pacienta. Rozlišujeme
**celotělové ozáření
**konformní radioterapie - je ozařována preferenčně oblast nádoru
**radiochirurgie - velká [[dávka záření]] je jen v ložisku - [[gamma nůž]], [[lineární nůž]]
*'''brachyradioterapie''', kdy je zářič uvnitř těla pacienta. Lze rozlišit
** solidní zářič - jehla, zrnka radioaktivního materiálu,..
** radiofarmaka - specialitou je použití radioaktivního jódu při nádoru štítné žlázy


===Imunoterapie===
Léčení pomocí chemoterapie je v současné době značně propracováno, byly objeveny nové a bezpečnější léky a byly vyvinuty jejich léčebné kombinace. Chemoterapi se nepoužívá pouze k léčení extenzivní rakoviny. Používá se rovněž k léčení rakoviny krve (leukémie), jelikož se prokázalo, že účinně působí na kostní dřeň.
Imunoterapie je metoda využívající poznatku, že tělo může alespoň někdy reagovat prostřednictvím vlastního imunitního systému proti nádoru. V praxi se používá např. stimulace imunitního systému pacienta po odstranění nádoru močového měchýře tím, že se mu na určitou dobu do močového měchýře "nalijí" [[BCG]] (bakterie používané jako očkovací látka proti [[tuberkulóza|tuberkulóze]]).


===Radiační terapie===
===Hormonální terapie===
Některé nádory, zejména nádory prsu, mohou být ve svém růstu nebo dokonce přežití závislé na přítomnosti určitých [[hormon]]ů. Podání látek působících proti těmto hormonů nebo zabránění tvorbě těchto hormonů tak mnohdy dojde k zástavě růstu nádoru a někdy i k jeho zmenšování.
Radiační terapie (též zvaná radioterapie, X-ray terapie, nebo iradiace) je užití určitých typů energie (zvaných [[ionizující záření]]) na zahubení rakovinových buněk a zmenšujících se tumorů. Radiační terapie zraňuje nebo ničí buňky v léčené oblasti („cílová tkáň“) ničením jejich genetického materiálu, dělajíc nemožným pro tyto buňky pokračovat v růstu a dělení. I když radiace ničí rakovinové buňky i normální buňky, většina normálních buněk se může obnovit z efektů radiace a fungovat správně. Cíl radiační terapie je zničit co nejvíc rakovinových buněk, a současně limitovat poškození okolních zdravých tkání.


===Biologická terapie===
Radiační terapie může být použita na léčbu téměř všech typů tuhých tumorů, včetně rakovin mozku, prsou, krčku, hrtanu, plic, pankreasu, prostaty, kůže, páteře, žaludku, dělohy, nebo sarkomů jemných tkání. Radiace též může být užita na léčbu leukemie a lymfomů (rakovin krvotvorních buněk a lymfatického systému). Radiační dávka na každou stranu závisí na mnoha faktorech, včetně typu rakoviny a tkáně a orgánů v okolí, které mají být zničeny radiací.
Na růstu nádoru se podílí více faktorů. Kromě růstu samotných nádorových buněk je důležité i např. vrůstání cév do nádoru. Ovlivnění procesů regulovaných tzv. lokálními hormony je podstatou biologické terapie. V praxi se používá dvou přístupů. Buď se podá látka, která zasahuje uvnitř buněk do signalizačních drah, nebo se podá látka blokující určitý [[receptor]] na povrchu buňky (obvykle [[protilátka]]).


===Klinické testy===
===Podpůrná terapie===
Kromě řešení vlastního nádorového onemocnění hraje důležitou roli v onkologii i péče o komplikace nemoci a o psychiku pacienta. Podpůrná péče zahrnuje zejména:
Klinické testy, též zvané experimentální rakovinová léčba nebo výzkumné studie, testují nové léčby na lidech s rakovinou. Cílem tohoto výzkumu je najít lepší metody léčby rakoviny a pomoci rakovinovým pacientům. Klinické testy mapují mnoho typů léčby jako nové léky, nové postupy chirurgie nebo radiační terapie, nové kombinace léčby, nebo nové metody jako je například genová terapie.
*terapii bolesti
*péči o výživu
*psychoterapii
*zajištění kvality života


===Alternativní medicína===
Klinické testy jsou jedním z finálních stadií dlouhého a důkladného výzkumu rakoviny. Hledání nové léčby začíná v laboratoři, kde vědci nejprve vyvíjejí a testují nové ideje. Když postup vypadá slibně, další krok může být test na zvířatech na zkoumání působení rakoviny v živých tvorech, či má-li terapie negativní efekty. Jistě, léčby fungující v laboratoři nebo na zvířatech ne vždy fungují u lidí. Studie se dělají s rakovinovými pacienty na zjištění, jsou-li slibné léčby bezpěčné a efektivní.
Vzhledem k časté špatné prognóze onkologických onemocnění se pacienti někdy obracejí k [[alternativní medicína|alternativní medicíně]]. Některé postupy nemocným neublíží, naopak mohou působit jako psychoterapeutická podpora (např. /[[akupunktura]] nabo [[aromaterapie]]), jindy však může dojít k ohrožení pacienta buď přímo (různé drastické diety bez racionálního podkladu, odmítání onkologické terapie) nebo nepřímo (bylinné preparáty s nepředvídatelnými interakcemi s cytostatiky).
====[[Homeopatie]]====
Kapitolou samou pro sebe je použití [[homeopatie]], především pro její masovou rozšířenost. Lze najít velké množství odborně se tvářících článků prokazujících prospěšnost homeopatie jako doplňku ke standartní onkologické léčbě, nicméně v databázi PubMed [http://www.pubmed.org] lze nalézt (duben 2008) jen takové články, které buď jen popisují použití homeopatie, nebo konstatují, že přínos homeopatie je jen psychoterapeutický.


==Literatura==
Pacienti, kteří se účastní, si mohou osobně pomoci přijímanou léčbou. Dostávají aktuální pěči rakovinových expertů, a přijímají buď novou testovanou léčbu nebo nejlepší dostupnou standardní léčbu pro jejich rakovinu. Jistě, není garance, že nová testovaná léčba nebo standardní léčba vyprodukují dobré výsledky. Nové léčby též mohou mít neznámé risky, ale ukáže-li se nová léčba efektivní nebo efektivnější než standardní, testovaní pacienti mohou být mezi prvními, kteří z toho benefitují.
* Klener P. et al.: Klinická onkologie. Galén/Karolinum, Praha 2002
* Petruželka L., Konopásek B.: Klinická onkologie. Karolinum, Praha 2003


==Související články==
===Komplementární a alternativní medicina===
* [[Chemoterapie]]
Komplementární a alternativní medicina (Complementary and alternative medicine - CAM) je skupina diverzních medických systémů a systémů zdravotní péče, praktik, a produktů, které se v současnosti nepovažují za část konvenční medicíny. Mnoho pacientů má benefit z těchto modalit, ale mnohé nebyly vědecky prokázané. V USA se v současnosti testuje:
* [[Nádor]]
*akupunktura na redukci symptomů pokročilé kolorektální rakoviny
* [[Radioterapie]]
*kombinace chemoterapie plus radiační terapie s nebo bez žraločí chrupavky v léčbě pacientů, kteří mají nemalobuněčnou plicní rakovinu, která nemůže být odstraněna chirurgií
* [[Onkologie]]
*hyperbarická kyslíková terapie pro pacienty s laryngektomií (operace odstraňující část nebo celý hrtan (sídlo hlasu))
*masážní terapie pro únavu souvisící s rakovinou
*chemoterapie porovnána s pankreatickou enzymovou terapií plus specializovaná dieta pro léčbu pankreatické rakoviny
*extrakt z jmelí a chemoterapie pro léčbu tuhých tumorů

Páter [[František Ferda]] pro léčbu rakoviny vytvořil tzv. ''bezbílkovinnou dietu'', jejíž účinek má spočívat ve využití rozdílného reagování zdravých a defektních buněk na nedostatek bílkovin.

Další možnost pomoci těmto pacientům přináší homeopatická terapie, kde je v současné době dostupná statistika cca 15 000 případů, kde bylo použito této terapie. Z této statistiky vyplynuly tyto závěry použití této terapie při rakovinných chorobách:{{Chybí zdroj}}
* homeopatie preventivně při stavech prekancerozy, po chirurgickém zákroku při léčbě a ochraně před relapsem (návrat tumoru, zhoršení stavu) a v terminálních stádiích na zlepšení kvality života pacienta a paliaci (úleva) od utrpení pacienta před odchodem z tohoto světa
* homeopatie na vedlejší účinky chemoterapie a ozařování
* tkáňové soli na podporu hojení, vitality pacienta a biochemických pochodů v organizmu po chemoterapii a ozařování

Další alternativní možnost léčby (tedy kompletního vyléčení) prakticky všech typů rakovin dle Dr. [[Matthias Rath]] [http://www4.dr-rath-foundation.org/THE_FOUNDATION/About_Dr_Matthias_Rath/dr_rath.htm (biografie v angl. jayzku)] spočíva jen v užívání vysokých dávek vitamínu C a aminokyseliny [[Lysin]] (anglicky [[Lysine]]), které si tělo nedokáže vyrábět a jsou v léčbě rakoviny nejdůležitejší [http://www4.dr-rath-foundation.org/NHC/cancer/lecture/new_york_2002_09_29.htm (prezentace "Cancer Can Be Beaten", New York City, 29.September,2002)].

==Kauzy (příčiny) a patofysiologie==
===Molekulární biologie===
Kancerogeneze (doslovně tvorba rakoviny, cancer = [[latina|lat.]] rak; karcinom je konkrétní, histologicky daný typ rakoviny) je proces narušení kontroly bunečného dělení.
Rakovina je v zásadě nemoc genů. Rakoviny jsou většinou způsobeny celou sérií mutací.
Aby se buňka stala rakovinnou, je k tomu většinou zapotřebí několika mutací. Ke vzniku nádoru jsou nutné mutace jak v tzv. [[onkogen|onkogenech]], tak i v tumor-supresivních genech. Onkogeny jsou geny, které podporují vznik rakoviny, jsou-li mutací „zapnuty“, zatímco tumor-supresivní geny zabraňují jejímu vzniku, nejsou-li mutací „vypnuty“. Zvláštním případem mutací s karcinogenním potenciálem jsou [[chromosomální translokace]], jako je například tzv. „filadelfský chromozóm“. Dojde-li k mutaci pouze v onkogenu, vznikem rakoviny se to neprojeví, protože zmutovaná buňka bude zastavena a usmrcena během běžné kontroly buněčného dělení.

Mutace mohou mít různé příčiny. Jednotlivé příčiny byly spojené s určitými typy rakoviny. Kouření je například spojováno s rakovinou plic, dlouhodobá expozice [[záření]], zvláště pak ultrafialovému záření ze [[slunce]], vede k [[melanom|melanomu]] a jiným kožním nádorům, dýchání [[azbest|azbestových]] vláken je spojováno s [[esoteliomie|esoteliomií]]. Kromě fyzikálních vlivů mohou mutace vedoucí k rakovině vyvolávat chemické látky zvané [[karcinogen]]y, [[mutagen]]y, popřípadě také [[volný radikál|volné radikály]]. Ke vzniku nádoru může dojít například i u chronického zánětu, protože neutrofilní [[granulocyt]]y imunitního systému vylučují značné množství volných radikálů. Jako karcinogeny jsou podezřelé i látky vzniklé metabolizováním alkoholu, ačkoliv samotný [[Ethanol|alkohol]] není karcinogen ([http://www.sciencedaily.com/releases/2005/08/050811085456.htm]).

Nebezpečné mutace se mohou také dědit. Přítomnost určitých dědičných mutací v genu BRCA1 činí ženy náchylnějšími ke vzniku rakoviny prsu nebo vaječníků.

Mutace mohou být rovněž vyvolány některými typy [[virus|virů]]. Zhruba 15 % všech rakovin je virového původu. Genom karcinogenních virů, jako jsou některé [[retrovirus|retroviry]], [[herpesvirus|herpesviry ]] a [[papilomavirus|papilomaviry]], obyčejně obsahuje nějaký onkogen nebo gen inaktivující tumor-supresorový gen.

Není sice většinou možné stanovit počáteční příčinu určité rakoviny, avšak díky pokroku v molekulární biologií je dnes možné určit mutace v daném nádoru. Díky tomu je možné do určité míry předpovědet jeho chování. Například asi polovina tumorů má defekt v tumor-supresorovém genu [[p53]], který je též znám jak „strážce genomu“. Pacienti s touto mutací mívají horší prognózu, protože jejich tumorové buňky jsou po poškození terapií méně náchylné k apoptóze (programované buněčné smrti). Existuje více mutací, které činí nádor zhoubnějším. Mutace v enzymu zvaném [[telomeráza]] odstraňuje další bariéry, protože ruší limit na počet buněčných dělení a buňka se tak může dělit neomezeně. Další nebezpečné mutace umožňují tumoru podpořit vznik nových cév, takže je nádor zásobován živinami, nebo se oddělit z původní tkáně a rozšířit se do jiných částí těla.

Maligní tumorové buňky, jako například buňky karcinomů, sarkomů, lymfomú nebo leukémií, mají tyto výrazné vlastnosti:
*dokážou se vyhnout apoptóze
*mohou se neomezeně dělit (jsou imortalizované)
*samy si vytvářejí potřebné růstové faktory
*jsou necitlivé na inhibotory růstu
*mají zvýšenou rychlost buněčného dělení
*mají změněnou schopnost diferenciace
*neschopnost kontaktní inhibice
*mají schopnost napadnout sousední tkáně
*mají schopnost budovat metastáze ve vzdálených místech
*mají schopnost podpořit růst cév ([[angiogeneze]])


==Externí odkazy==
==Externí odkazy==
* [http://www.linkos.cz/ Česká onkologická společnost při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně]
* [http://www.onkologickecentrum.cz/ Onkologické centrum Johana Gregora Mendela]
* [http://www.mou.cz Masarykův onkologický ústav]
* Bojovník s rakovinou (anglicky: Cancer warrior) (2001) - televizní dokument (slovensky).
<!--* [http://www.svetvedy.cz/zobraz_clanek.php?id=425 Boj s rakovinou v roce 1?] - článek z [[časopis]]u [[Svět vědy]]
* [http://www.svetvedy.cz/aktualita.php?id=117 Mrkev se postavila rakovině] - 15. 3. 2005, článek z časopisu [[Svět vědy]]-->
* [http://www.kostnidren.cz/nadace/ Nadace pro transplantace kostní dřeně]
* [http://www.kostnidren.cz/nadace/ Nadace pro transplantace kostní dřeně]
* [http://www.kostnidren.cz/registr/ Český národní registr dárců dřeně]
* [http://www.kostnidren.cz/registr/ Český národní registr dárců dřeně]
* [http://www.bumbarisparis.org/ Bumbaris Paris - klobouk dolů!] - Komunitní portál. Diskuse, články, odkazy, armáda proti rakovině, hudba pod čepici.


[[Kategorie:Rakovinová onemocnění]]
[Kategorie:Onkologie]
[[Kategorie:Onkologie]]
[Kategorie:Vnitřní lékařství]
[Kategorie:Patologie]



{{Link FA|hu}}
{{Link FA|hu}}

Verze z 28. 4. 2008, 02:54

Tento článek je o nemoci. O albu Karla Kryla pojednává článek Rakovina (album).
Normální buňky reagují na neopravitelné poškození programovou smrtí - apoptózou. Nádorové buňky jsou k mechanizmům apoptózy jen omezeně vnímavé.

Rakovina nebo též nádorové onemocnění je různorodá skupina chorob, jejichž společným rysem je to, že některá populace buněk se vymkne kontrole a začně autonomně růst. Tento růst může být naprosto neškodný (např. bradavice), ale může v poměrně krátké době postiženého zahubit (např. některé nádory krve). Obvykle se bere jako projev zhoubnosti (malignity) to, že nádor roste infiltrativně do okolí a je schopen se rozsévat po těle a zakládat vzdálená ložiska, tzv. metastázy. Výjimku představují nádory mozku, které jen vzácně zakládají metastázy. Vzniku, růstu a klasifikaci nádorů se podrobněji věnuje článek nádor

Projevy nádorů

Lokální projevy

Nádor se může projevit komplikacemi v místě svého růstu, např. útlakem, bolestí, krvácením nebo poruchou funkce orgánu. Projev pak bude charakteristický podle lokalizace, příklady některých manifestací:

Terminologicky je lokálním projevem nádoru i projev z růstu metastáz.

Celkové projevy

Kromě toho, že nádor roste v místě, různou měrou ovlivňovat celkový stav organizmu. Projevují se necharakteristicky jako silné noční pocení, nechutenství a ubytek hmotnosti.

Paraneoplastický syndrom

Paraneoplastický syndrom představuje všechny příznaky provázející nádorové onemocnění, které přímo nesouvisí s růstem primárního ložiska nebo se vznikem či růstem metastáz. Konkrétní paraneoplastický syndrom obvykle nesouvisí s jedním nádorem a naopak jeden nádor se může projevit různými paraneoplastickými syndromy. Přesto se některé paraneoplastické syndromy vyskytují častěji u některých konkrétních nádorů a tak se mohou stát vodítkem v diagnostice. Třídění paraneoplastických syndromů a některé příklady:

  1. změny v produkci cytokinů přímo nádorem nebo imunitními buňkami infiltrujícími nádor
    1. horečka
    2. útlum krvetvorby
  1. zásah nádoru do metabolizmu hormonů
    1. Cushingův syndrom
    2. syndrom inadekvátní sekrece ADH
    3. produkce inzulínu nádorem
    4. žaludeční vředy (produkce hormonu stimulujícího sekreci v žaludku gastrinu)
  1. poškození imunitního systému
    1. útlum imunitního systému
    2. poškození imunokomplexy
    3. degenerativní onemocnění mozku
    4. svědění kůže

Rozdělení nádorů

Podrobně jsou nádory rozděleny v článku nádor, klasifikují se obvykle podle tkáně, ze kterých nádor vznikl. V dětském věku převažují nádory podmíněné vrozenou poruchou některého z opravných mechanizmů DNA, v dospělém věku je většina nádorů způsobena kombinací vlivů prostředí a životního stylu, vliv dědičnosti není tak výrazný. Zatímco u dětí převažují nádory mozku a leukémie, u dospělých má nejčastější výskyt melanom následovaný nádory tlustého střeva, plic, prsu a prostaty.

Prevence nádorových onemocnění

Primární prevence

Pojem primární prevence znamená zábrana kontaktu s činitelem vyvolávajícím chorobu, respektive zvyšování odolnosti organizmu proti působení tohoto činitele. Protože na vzniku nádoru se podílí řada faktorů prostředí i životního stylu, je primární prevence zaměřena na eliminaci těch faktorů, které zvyšují riziko rozvoje nádoru. Prakticky představují rizikové faktory pro rozvoj nádorů zejm. kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu, konzumace uzenin, nedostatek vlákniny v potravě, nedostatek pohybu, expozice některým chemikáliím (tzv. karcinogenům), expozice ionizujícímu záření a vrozené dispozice.

Prakticky tak představuje primární prevencí nádorového onemocnění především boj proti kouření, alkoholizmu, znečišťování životního prostředí, dostatečný pohyb a zdravá strava. Svou největší částí jde primární prevence mimo zdravotnický systém.

Sekundární prevence

Sekundární prevece znamená včasný záchyt onemocnění ve stádiu, které je léčitelné a mnohdy i vyléčitelné. Základem sekundární prevence je tedy aktivní vyhledávání nádorových onemocnění, nejlépe plošně v celé populaci. Problémem takového vyhledávání je jeho přínos - tedy částka vydaná za celoplošný screening musí být nižší než částka, jaká by byla vydána na léčbu pozdě zachycených nemocných. Mezi programy vyhledávání nádorových onemocnění patří zejm.:

Sekundární prevenci obvykle provádí lékař prvního kontaktu, tedy praktický lékař nebo ambulantní gynekolog.

Terciální prevence

Terciální prevence znamená předcházení dalším škodám v důsledku onemocnění nebo i terapie. V onkologii se terciální prevencí obvykle myslí další sledování pacientů po terapii s cílem včasného záchytu nového vzplanutí choroby (relaps).

Terciální prevenci má obvykle na starosti onkolog, používá se pro ni pojem dispenzární péče.


Diagnostika nádorového onemocnění

Diagnostika nádorového onemocnění je mnohdy svízelná. Pacient obvykle přichází s nespecifickými problémy a není vzácností, že prvním projevem nádoru mohou být až komplikace způsobené růstem metastáz. Lékař by proto měl pacienta důkladně klinicky vyšetřit a pátrat po tuhých útvarech (např. na kůži, v prsu, v břiše nebo v konečníku). Cennou informaci poskytne i biochemické vyšetření. Pro pátrání po nádoru se s výhodou využívají zobratovací metody - rentgen, CT, magnetická rezonance, ultrazvuk (sonografie) i metody nukleární medicíny - scinfigrafie a někdy i PET.

Konečnou diagnózu lze však postavit až na biopsii nádoru. Bioptický nález hodnotí histopatolog a kromě typu nádoru dnes vyšetří i některé molekulární charakteristiky nádoru, které lze využít i při volbě terapie.

U některých nádorů (např. mozek, ledviny) však nelze provést odběr vzorku nádoru k vyšetření. Takový nádor se pak operuje a vyšetření histopatologem je urychleně provedeno během operace.

Terapie nádorového onemocnění

V terapii národů se obvykle rozlišují tzv. léčebné záměry, které jsou určeny jednak typem a pokročilostí nádoru a jednak celkovým stavem nemocného:

  • kurativní záměr - Cílem léčby je nemocného vyléčit.
  • paliativní záměr - Cílem léčby je nemocného zbavit projevů onemocnění a zastavit nebo zpomalit růst nádoru. Takový nemocný může žít kvalitním životem i mnoho let nebo dokonce desetiletí.
  • symptomatický záměr - Nemocný je v takovém stavu, že není naděje ani na vyléčení ani na zastavení postupu onemocnění. Základem lékařské péče je snaha o udržení kvality života. Především je tišena případná bolest a jsou řešeny komplikace růstu nádoru.

Chirurgická léčba

Chirurgická terapie, tedy odstranění nádoru, byla po dlouhou dobu jedinou metohou léčby. I dnes platí, že největší naději na vyléčení má pacient s nádorem, který lze odoperovat. Kromě toho jsou chirurgické postupy mnohdy využívány při řešení komplikací již neřešitelného nádoru.

Chemoterapie

Chemoterapie je léčba vysokými dávkami cytostatik, látek toxických pro buňky. Předpokladem je, že nádorové buňky jsou citlivější na toxické poškození než buňky zdravé. Skutečně některé nádory lze vyléčit jen použitím chemoterapie, jiné však na chemoterapii prakticky nereagují.

Radioterapie

Radioterapie je léčba ionizujícím zářením. Energie záření se předává do nádoru a nádor je tím poškozován. Opět se předpokládá, že nádorové buňky jsou citlivější k poškození. Kromě toho lze záření aplikovat více či méně cíleně. Jako zdroje záření se používají nejčastěji radionuklidy, vzácněji též lineární urychlovače. Radioterapii můžeme rozdělit na:

  • teleradioterapii, kdy je zářič mimo tělo pacienta. Rozlišujeme
  • brachyradioterapie, kdy je zářič uvnitř těla pacienta. Lze rozlišit
    • solidní zářič - jehla, zrnka radioaktivního materiálu,..
    • radiofarmaka - specialitou je použití radioaktivního jódu při nádoru štítné žlázy

Imunoterapie

Imunoterapie je metoda využívající poznatku, že tělo může alespoň někdy reagovat prostřednictvím vlastního imunitního systému proti nádoru. V praxi se používá např. stimulace imunitního systému pacienta po odstranění nádoru močového měchýře tím, že se mu na určitou dobu do močového měchýře "nalijí" BCG (bakterie používané jako očkovací látka proti tuberkulóze).

Hormonální terapie

Některé nádory, zejména nádory prsu, mohou být ve svém růstu nebo dokonce přežití závislé na přítomnosti určitých hormonů. Podání látek působících proti těmto hormonů nebo zabránění tvorbě těchto hormonů tak mnohdy dojde k zástavě růstu nádoru a někdy i k jeho zmenšování.

Biologická terapie

Na růstu nádoru se podílí více faktorů. Kromě růstu samotných nádorových buněk je důležité i např. vrůstání cév do nádoru. Ovlivnění procesů regulovaných tzv. lokálními hormony je podstatou biologické terapie. V praxi se používá dvou přístupů. Buď se podá látka, která zasahuje uvnitř buněk do signalizačních drah, nebo se podá látka blokující určitý receptor na povrchu buňky (obvykle protilátka).

Podpůrná terapie

Kromě řešení vlastního nádorového onemocnění hraje důležitou roli v onkologii i péče o komplikace nemoci a o psychiku pacienta. Podpůrná péče zahrnuje zejména:

  • terapii bolesti
  • péči o výživu
  • psychoterapii
  • zajištění kvality života

Alternativní medicína

Vzhledem k časté špatné prognóze onkologických onemocnění se pacienti někdy obracejí k alternativní medicíně. Některé postupy nemocným neublíží, naopak mohou působit jako psychoterapeutická podpora (např. /akupunktura nabo aromaterapie), jindy však může dojít k ohrožení pacienta buď přímo (různé drastické diety bez racionálního podkladu, odmítání onkologické terapie) nebo nepřímo (bylinné preparáty s nepředvídatelnými interakcemi s cytostatiky).

Kapitolou samou pro sebe je použití homeopatie, především pro její masovou rozšířenost. Lze najít velké množství odborně se tvářících článků prokazujících prospěšnost homeopatie jako doplňku ke standartní onkologické léčbě, nicméně v databázi PubMed [1] lze nalézt (duben 2008) jen takové články, které buď jen popisují použití homeopatie, nebo konstatují, že přínos homeopatie je jen psychoterapeutický.

Literatura

  • Klener P. et al.: Klinická onkologie. Galén/Karolinum, Praha 2002
  • Petruželka L., Konopásek B.: Klinická onkologie. Karolinum, Praha 2003

Související články

Externí odkazy

[Kategorie:Onkologie] [Kategorie:Vnitřní lékařství] [Kategorie:Patologie]


Šablona:Link FA Šablona:Link FA