Přeskočit na obsah

Wikipedista:Patka/Pískoviště: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Vyprázdnění stránky
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - ulice
| název = Riegrovo náměstí
| obrázek = Kroměříž-sloup-nejsvětější-Trojice2014b.jpg
| velikost obrázku =
| popisek = Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
| město = [[Kroměříž]]
| městská část =
| obvod =
| čtvrť =
| zeměpisná šířka = 49.2971356
| zeměpisná délka = 17.3940719
| začíná = Masarykovo náměstí
| končí = Moravcova ulice
| vznik = 1567
| denominace = 1911
| starší názvy = Spodní náměstí<br />Nový trh<br /> Zelený trh<br /> Koňský trh<ref>{{Citace monografie | příjmení = Markéta Mercová| titul = Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování | místo = Kroměříž|vydavatel = SOkA Kroměříž, [[Muzeum Kroměřížska]] | rok = 1999|počet stran = 88| ISBN = 80-85945-19-3}}</ref>
| zánik =
| typ = náměstí
| délka = 400 m
| šířka = 70 m
| počet adres = 53 <ref>http://forms.mpsv.cz/uir/adr/OverAdresuFrame.html Ověřování adres v registru</ref>
| PSČ = 767 01
| mapa =
| popis mapy =
| commons = Category:Riegrovo náměstí (Kroměříž)
}}
'''Riegrovo náměstí''' je [[veřejné prostranství]] v centru [[Kroměříž]]e. Má tvar postupně se rozšiřujícího písmene „L“ a je rozděleno protínající spojnicí mezi ulicemi Šafaříkovou a Prusinovského na dvě části. Náměstí nese jméno politika a učence [[František Ladislav Rieger| Františka Ladislava Riegra]], který zde v jednom z měšťanských domů (č. p. 161/11) bydlel jako poslanec v době konání [[Kroměřížský sněm| říšského sněmu]] v Kroměříži v letech 1848 - 49.

Dominantou západní části náměstí je morový sloup Nejsvětější Trojice datovaný rokem [[1725]] (nemovitá [[Kulturní památka České republiky]]<ref>{{MonumNet|název= sloup se sousoším Nejsvětější Trojice|ID= 151597|datum=2016-10-25}}</ref> s číslem 39566/7-6009). Jeho autor, sochař [[Jan Sturmer | Jan Václav Stumer]], vytvořil dílo poutající zraky chodců svou zdobností a bohatosti figurální výzdoby. Vrchol trojsloupí tvoří sousoší Nejsvětější Trojice, ve spodní části jsou na podstavcích umístěny sochy sedmi světců: [[Svatá Anna| svaté Anny]], [[Svatá Rozálie| svaté Rozálie]], [[Svatý Eligius| svatého Eligia]], [[Svatý Valentin| svatého Valentina]], [[Svatý Šebestián| svatého Šebastiána]], [[Karel Boromejský| svatého Karla Boromejskéko]] a [[František Xaverský|svatého Františka Xaverského]].

Architektonickou dominantou východní části náměstí je barokní kostel [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž)|Nanebevzetí Panny Marie]] s dochovaným raně středověkým jádrem věže (nemovitá [[Kulturní památka České republiky]]<ref>{{MonumNet|název= kostel Nanebevzetí P. Marie|ID= 145511|datum=2016-10-25}}</ref> s číslem 33844/7-6009). V jeho sousedství jsou situovány emeritní domy (dnes farní úřad) s kaplí svatého [[Jan Nepomucký| Jana Nepomuckého]] v klenbě vyzdobené freskou od [[Jan Jiří Etgens| Jana Jiřího Etgense]] (nemovitá [[Kulturní památka České republiky]]<ref>{{MonumNet|název= jiná církevně správní stavba - emeritní dům s kaplí (děkanství)|ID= 154015|datum=2016-10-25}}</ref> s číslem 41883/7-6009) a původní část [[Separační zeď (Kroměříž)| separační zdi]] s výklenky. Zeď postavená uvnitř hradeb v roce 1680 oddělovala od města [[Židovská obec v Kroměříži| židovské ghetto]]. Městské hradby doposud stojí na hranicích pozemků za jižní frontou jednotlivých domů. Ozdobou východní části Riegrova náměstí je i kašna s původní barokní středovou sochou [[putto| putta]] s delfínem od [[Ondřej Zahner| Andrease Zahnera]] (nemovitá [[Kulturní památka České republiky]]<ref>{{MonumNet|název= kašna|ID= 134391|datum=2016-10-25}}</ref> s číslem 23390/7-6009).

[[Kroměřížské pamětní desky| Pamětní desky]] na původních šenkovních a měšťanských domech připomínají, že zde v době konání říšského sněmu bydlel nejen František Ladislav Rieger, ale i celá řada dalších významných osobností, např. [[František Jaroslav Čech]] (otec básníka [[Svatopluk Čech| Svatopluka Čecha]]), přírodovědec [[Jan Svatopluk Presl]] nebo dramatik a novinář [[Josef Kajetán Tyl]]. Další pamětní desky na náměstí jsou věnovány [[František Slaměník| Františku Slaměníkovi]], českému pedagogu a badateli o [[Jan Ámos Komenský| Janu Ámosu Komenském]] a akademickému malíři [[Vladimír Škranc| Vladimíru Škrancovi]].

Na náměstí je celkem sedmnáct objektů zařazených na [[Seznam kulturních památek v Kroměříži| seznamu kulturních památek České republiky]].

V obou částech náměstí provozuje město prostřednictvím společnosti [[Kroměřížské technické služby]], s.r.o. placené parkoviště.
== Galerie ==
<center><gallery>
File:Kroměříž, Riegrovo náměstí, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice (04).jpg| Detail morového sloupu
File:Kostel Panny Marie (Kroměříž).jpg| Kostel Nanebevzetí Panny Marie
File:KMEmeritniDum.jpg| Emeritní domy s kaplí
File:SeparacniZedVeduty.jpg| Separační zeď s linoryty ve vedutách
File:Kroměříž, Riegrovo náměstí.jpg| Kašna s puttem a delfínem
File:KMRiegrovoN160.jpg| Dům zvaný Řetězový s pamětními deskami F. Slaměníka a F. L. Riegra
</gallery></center>
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* {{Citace monografie
| příjmení = Peřinka
| jméno = František Vácslav
| odkaz na autora = František Václav Peřinka
| titul = Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka
| vydavatel = Městský osvětový sbor
| místo = Kroměříž
| rok = 1940
| počet stran = 956
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Pinkava
| jméno = Jaroslav
| odkaz na autora = Jaroslav Pinkava
| titul = Kroměřížské hradby a brány / Zpravodaj Muzea kroměřížska 1987/2 str.13-26
| vydavatel = [[Muzeum Kroměřížska]]
| místo = Kroměříž
| rok = 1987
| počet stran = 48}}
* [[Ludvík Páleníček| Páleníček, L.]] Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt [[Antonín Marek Machourek]], VERIETAS Kroměříž, 1945

Verze z 31. 10. 2016, 09:45

Riegrovo náměstí
Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
Riegrovo náměstí s dominantním sloupem nejsvětější Trojice
Umístění
MěstoKroměříž
Poloha49°17′49,69″ s. š., 17°23′38,66″ v. d.
Začíná naMasarykovo náměstí
Končí naMoravcova ulice
Historie
Denominace1911
Starší názvySpodní náměstí
Nový trh
Zelený trh
Koňský trh[1]
Další údaje
Typnáměstí
Délka400 m
Šířka70 m
Počet adres53 [2]
Map
Logo Wikimedia Commons galerie na Commons

Riegrovo náměstí je veřejné prostranství v centru Kroměříže. Má tvar postupně se rozšiřujícího písmene „L“ a je rozděleno protínající spojnicí mezi ulicemi Šafaříkovou a Prusinovského na dvě části. Náměstí nese jméno politika a učence Františka Ladislava Riegra, který zde v jednom z měšťanských domů (č. p. 161/11) bydlel jako poslanec v době konání říšského sněmu v Kroměříži v letech 1848 - 49.

Dominantou západní části náměstí je morový sloup Nejsvětější Trojice datovaný rokem 1725 (nemovitá Kulturní památka České republiky[3] s číslem 39566/7-6009). Jeho autor, sochař Jan Václav Stumer, vytvořil dílo poutající zraky chodců svou zdobností a bohatosti figurální výzdoby. Vrchol trojsloupí tvoří sousoší Nejsvětější Trojice, ve spodní části jsou na podstavcích umístěny sochy sedmi světců: svaté Anny, svaté Rozálie, svatého Eligia, svatého Valentina, svatého Šebastiána, svatého Karla Boromejskéko a svatého Františka Xaverského.

Architektonickou dominantou východní části náměstí je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie s dochovaným raně středověkým jádrem věže (nemovitá Kulturní památka České republiky[4] s číslem 33844/7-6009). V jeho sousedství jsou situovány emeritní domy (dnes farní úřad) s kaplí svatého Jana Nepomuckého v klenbě vyzdobené freskou od Jana Jiřího Etgense (nemovitá Kulturní památka České republiky[5] s číslem 41883/7-6009) a původní část separační zdi s výklenky. Zeď postavená uvnitř hradeb v roce 1680 oddělovala od města židovské ghetto. Městské hradby doposud stojí na hranicích pozemků za jižní frontou jednotlivých domů. Ozdobou východní části Riegrova náměstí je i kašna s původní barokní středovou sochou putta s delfínem od Andrease Zahnera (nemovitá Kulturní památka České republiky[6] s číslem 23390/7-6009).

Pamětní desky na původních šenkovních a měšťanských domech připomínají, že zde v době konání říšského sněmu bydlel nejen František Ladislav Rieger, ale i celá řada dalších významných osobností, např. František Jaroslav Čech (otec básníka Svatopluka Čecha), přírodovědec Jan Svatopluk Presl nebo dramatik a novinář Josef Kajetán Tyl. Další pamětní desky na náměstí jsou věnovány Františku Slaměníkovi, českému pedagogu a badateli o Janu Ámosu Komenském a akademickému malíři Vladimíru Škrancovi.

Na náměstí je celkem sedmnáct objektů zařazených na seznamu kulturních památek České republiky.

V obou částech náměstí provozuje město prostřednictvím společnosti Kroměřížské technické služby, s.r.o. placené parkoviště.

Galerie

  • Detail morového sloupu
    Detail morového sloupu
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Emeritní domy s kaplí
    Emeritní domy s kaplí
  • Separační zeď s linoryty ve vedutách
    Separační zeď s linoryty ve vedutách
  • Kašna s puttem a delfínem
    Kašna s puttem a delfínem
  • Dům zvaný Řetězový s pamětními deskami F. Slaměníka a F. L. Riegra
    Dům zvaný Řetězový s pamětními deskami F. Slaměníka a F. L. Riegra

Reference

  1. ↑ MARKÉTA MERCOVÁ. Kroměřížské ulice – Vývoj pojmenování. Kroměříž: SOkA Kroměříž, Muzeum Kroměřížska, 1999. 88 s. ISBN 80-85945-19-3. 
  2. ↑ http://forms.mpsv.cz/uir/adr/OverAdresuFrame.html Ověřování adres v registru
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 151597 : sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 145511 : kostel Nanebevzetí P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  5. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 154015 : jiná církevně správní stavba - emeritní dům s kaplí (děkanství). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  6. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-10-25]. Identifikátor záznamu 134391 : kašna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [4]. 

Literatura

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Patka/Pískoviště&oldid=14255910“