Přeskočit na obsah

Pečovatelská služba: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
styl první věty, typo
Řádek 84: Řádek 84:


== Reference ==
== Reference ==
<references />3. § 6 vyhlášky č. 505/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.http://www.mpsv.cz/files/clanky/13639/505_2006_2015.pdf[[Kategorie:Sociální služby]]
<references />

[[Kategorie:Sociální služby]]

Verze z 2. 12. 2015, 09:05

Pečovatelská služba je typ sociální služby, činnost nebo soubor činností, poskytovaných „lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit kvalitu jejich života, případně je v maximální možné míře do společnosti začlenit, nebo společensky chránit před riziky, jejichž jsou tito lidé nositeli.“[1]

Legislativní rámec

Z výše uvedeného začlenění vyplývá, že pečovatelská služba svým charakterem spadá do legislativní oblasti poskytování sociálních služeb, které se řídí zákonem 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou MPSV č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Definice

„Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba, poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodů věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony.“[2]

Podmínky pro poskytování pečovatelské služby

Zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách stanovuje jak výčet činností pečovatelské služby, tak i okruh jejích potencionálních uživatelů, kteří mají na tuto službu nárok. Podmínkou pro její provozování je registrace dle § 79 citovaného zákona a pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních služeb. Poskytovat, který obdržel rozhodnutí o registraci je zařazen do registru sociálních služeb, který vede příslušný krajský úřad.

Základní úkony

Pro účely zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou v § 40 odst. 2 vymezeny jak základní činnosti, tak i okruh osob, jimž je tato služba určena.

  • Pomoc při běžných úkonech o vlastní osobu
  • Pomoc při osobní hygieně
  • Poskytnutí stravy, případně pomoc při jejím zajištění
  • Pomoc v domácnosti
  • Zajištění kontaktu se sociálním prostředím

Společnou snahou těchto činností je zvýšení kvality života uživatele služby, vyloučení rizika sociálního vyloučení a maximální snaha o zachování soběstačnosti s důrazem na udržení stávajícího životního stylu a pobytu v domácím prostředí. Zákon tedy stanovuje jak výčet činností pečovatelské služby, tak i okruh jejích potencionálních uživatelů, kteří mají na tuto službu nárok.

Základní koncept financování pečovatelské služby

Podobně jako u ostatních sociálních služeb je financování vícezdrojové a příjmy poskytovatele pak tvoří zejména:

  • Úhrada uživatelů za poskytované služby
  • Dotace ze státního rozpočtu na zajištění poskytování sociální služby
  • Účelové dotace obcí nebo krajů
  • Prostředky z krajských, národních či evropských fondů a grantů
  • Příspěvky zřizovatelů • Příspěvky obcí
  • Dary
  • Vlastní příjmy

Služba je tedy poskytována za úhradu s tím, že uživatel tuto službu obvykle hradí z důchodu a příspěvku na péči (§ 7 odst. 1 zákona o sociálních službách) Základním principem úhrady ze strany uživatele je, aby si osoba v nepříznivé životní situaci sama rozhodla o vhodné formě pomoci.

Výše úhrady za poskytnutí pečovatelské služby: Služba je poskytována na základě smlouvy mezi jejím poskytovatelem a klientem. Uživatel následně hradí náklady za základní činnosti uvedené v této smlouvě a to do maximální výše stanovené prováděcím právním předpisem. Základní činnosti pečovatelské služby spolu s maximální výší jejich úhrady stanovuje § 6 vyhlášky č. 505/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Maximální výše úhrady za poskytnuté služby

1) 130 Kč/hod (dle skutečně spotřebovaného času)

  • pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
  • pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu
  • omoc při přípravě jídla a pití
  • příprava a podání jídla i pití
  • úklid, údržba domácnosti, údržba domácích spotřebičů, pomoc při zajištění velkého úklidu, donáška vody, topení v kamnech, běžné nákupy a pochůzky

2) 170 Kč denně za poskytnutí celodenní stravy (minimálně 3 hlavní jídla)

3) 75 Kč za oběd

4) 30 Kč za dovoz jídla

5) 115 Kč za velký nákup (např. týdenní, nákup ošacení, vybavení domácnosti)

6) 70 Kč za kilogram prádla při praní a žehlení

Některé služby nad rámec vymezených základních činností lze poskytovat a účtovat jako služby fakultativní (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách) Za fakultativní činnost lze považovat například službu poskytovanou mimo předem stanovenou dobu, doprovod na vycházky, krmení domácího mazlíčka atd.

Bezplatné pečovatelské služby

dle § 75odst. 2 zákona o sociálních službách jsou poskytovány:

  • ·Rodinám, kde se narodily 3 a více dětí současně a to do věku 4 let
  • ·Účastníkům odboje
  • ·Osobám, které jsou účastny rehabilitace dle zákona č. 119/1990 Sb.
  • Osobám, které byly v táboře nucených prací nebo v pracovním útvaru, jestliže rozhodnutí o tomto zařazení bylo zrušeno podle § 17 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb.
  • ·pozůstalým manželům (manželkám) po osobách uvedených v předchozích třech bodech a starším 70 let. Tato výjimka se nevztahuje na poskytování stravy

Standardy kvality

Poskytovatel sociální služby je povinen vypracovat a dodržovat standarty kvality, jejichž kritéria jsou obsahem přílohy č. 2 vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb., prováděcího předpisu k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.

Standardů je celkem 15 a rozdělují se na procedurální (1 – 8), ekonomické (9 – 10) a provozní (11 – 15).

Systém poskytování pečovatelské služby v České republice

Pečovatelská služba je nejrozšířenější terénní službou. Důležitým nástrojem, zajišťujícím její dostupnost, je komunitní plánování. Nejčastějšími subjekty, zajišťujícími tuto službu jsou:

1) obec
  • ·je sama registrovaným poskytovatelem
  • ·je zřizovatelem příspěvkové organizace
  • ·je zřizovatelem právnické osoby
  • ·zadává poskytování služby jiným registrovaným poskytovatelům
  • ·finančně podporuje na území obce vice registrovaných poskytovatelů
2) Kraj
3) Církevní právnické osoby
4) Nestátní neziskové organizace
5) Fyzické osoby

Reference

  1. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby:legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-310-9.. S. 9. 
  2. § 40 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách , ve znění pozdějších předpisů

3. § 6 vyhlášky č. 505/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.http://www.mpsv.cz/files/clanky/13639/505_2006_2015.pdf