Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění je pojištění, jehož cílem je pojistit krátkodobé následky některých sociálních událostí osob výdělečně činných, např. při dočasné pracovní neschopnosti, karanténě, při ošetřování a péči o člena domácnosti, nebo při těhotenství a mateřství.

Nemocenské pojištění jako součást sociálního pojištění

V 90. letech 20. století v České republice začaly vznikat tři relativně samostatné systémy sociální ochrany obyvatelstva, jenž na sebe navazují. Jedná se o sociální pojištění, státní sociální podporu a sociální pomoc. Souhrnně se nazývají sociální zabezpečení. Rozdíl mezi nimi je zejména ve způsobu financování, organizačního zabezpečení a v tom, jaké sociální situace řeší. Do systému sociálního zabezpečení zasahují všechny sociální instituce, které poskytují občanům poradenství, prevenci, materiální a peněžní pomoc, služby a ústavní péči k uspokojení jejich sociálních potřeb.

Státní sociální podpora je souborný název pro zaopatřovací dávky poskytované určitým skupinám, především pro rodiny s dětmi. Jsou to dávky, které dorovnávají příjem jedince.

Sociální pomoc je nápomocná lidem, kteří se neúčastní na sociálním pojištění. Je určená těm, kteří ji prokazatelně potřebují.

Sociální pojištění řeší sociální situace, na které se občan může předem připravit a pojistit se do budoucna na krytí případné krátkodobé, či dlouhodobé kritické sociální situace. Mezi pilíře sociálního pojištění patří důchodové pojištění a nemocenské pojištění.

Systém nemocenského pojištění je tedy určen pro osoby, které jsou z důvodu krátkodobých sociálních událostí bez finančních příjmů. Je upravováno zákonem č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, který byl schválen v roce 2006, přestože v platnost vešel až v roce 2009, který upravuje. 

• účast na nemocenském pojištění,
• nároky osob a stanovení výše poskytovaných dávek,
• posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění,
• orgány nemocenského pojištění a uskutečňování jejich úkolů a oprávnění,
• odpovědnost, sankce a správní delikty v souvislosti s nemocenským pojištěním a
• řízení ve věcech nemocenského pojištění.

Každou část nemocenského pojištění ošetřuje samostatný soubor právních norem.

1. Nemocenské pojištění zaměstnanců
2. Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných
3. Nemocenská péče v ozbrojených silách pro příslušníky ozbrojených sil a sbor

Účast na nemocenském pojištění

Nemocenské pojištění je povinné jen pro osoby zaměstnané. Zaměstnavatel má za povinnost zaměstnance nemocensky pojistit. Jsou to tedy osoby v pracovním poměru, služebním poměru, zaměstnaní na dohodu o pracovní činnosti, zaměstnaní na dohodu o provedení práce, ovšem pokud výdělek přesahuje 10 000 korun, státní zaměstnanci , soudci, poslanci a odsouzení.U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je účast na nemocenském pojištění dobrovolná. Nemocensky pojištěna je i osoba pracující mimo Českou republiku, pokud má trvalý pobyt v čechách. Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká tehdy, kdy je sjednaný příjem na minimální částku 2 500 korun.

Služební poměr

Účastníky na nemocenském pojištění jsou žáci vojenských škol, vojáci a pracovníci bezpečnostních sborů. Účast na nemocenské péči pro příslušníky ozbrojených sil a sborů vzniká nástupem do služby a končí odchodem ze služby. Stejné je to i se vzděláváním, začíná a končí s nástupem a odchodem ze školy. Nemocenská péče se vztahuje i na rodinné příslušníky.

Druhy dávek, které poskytuje nemocenské pojištění, jsou:

• nemocenské,
• ošetřovné,
• peněžitá pomoc v mateřství
• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.

Nemocenské

Nemocenské zaměstnanci náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti poskytuje náhradu mzdy zaměstnavatel. Ta náleží jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá nemocenské pojištění. Zaměstnanec ji dostává pouze za pracovní dny a první 3 pracovní dny mu náhradní mzda nepřísluší, pouze v případě je-li uveden do karantény. Náhrada mzdy není zdaňována a neplatí se z ní pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Období, po které jsou dávky nemocenské vypláceny se nazývá podpůrčí doba. Délka podpůrčí doby začíná dnem, kdy byl zaměstnanec uveden do neschopnosti a končí dnem, ke kterému je opět uschopněn, nebo do uznání částečné, popřípadě plné invalidity. Maximální délka podpůrčí doby je 380 kalendářních dní, pokud není stanoveno jinak.

Nemocenské je tímto způsobem vypláceno i u OSVČ, ale ti musí splnit několik podmínek předem. Účast na nemocenském pojištění musí trvat nejméně 180 kalendářních dnů a to v posledním roce před začátkem čerpání nemocenské.

Ochraná lhůta, je doba po kterou má zaměstnanec i po ukončení pracovního poměru ještě nárok na nemocenské.

Výpočet

Denní vyměřovací základ - hrubý příjem za rok dělený 365 kalendářními dny, který se upraví pomocí redukčních hranic.

Redukční hranice

Redukční hranice upravené k 1.1. 2015

z částky 888 Kč se započítává 90 %

z částky od 888 do 1331 Kč se započítává 60 %

z částky od 1331 do 2662 Kč se započítává 30 %

z částky nad 2662 se nezapočítává nic

V případě, že nastane situace, kde bude nutné zaokrouhlovat, vždy se zaokrouhluje nahoru. Příklad: 515,33 = 516

Nemocenské pojištění činní 60 % z denního vyměřovacího základu.

Praktický příklad

Mzda 14 000 Kč hrubého.

Vyměřovací základ: 12x 14 000 Kč = 168 000 Kč

Denní vyměřovací základ: 168 000 Kč / 365 kalendářních dní = 460

Následuje redukce pomocí vymezených hranic. Částka 460 spadá pod první redukční hranici, započítává se tedy 90 %.

460 * 90 % = 414 ( 460* 0,9 = 414 )

A jelikož nemocenské pojištění činní 60 % z denního vyměřovacího základu, započítává se 60 %.

414 * 60 % = 248,4 =249

Výše příspěvku nemocenské tedy činní 249 Kč denně.[1][2]

Ošetřovné

Je dávka náležící člověku, který nemůže docházet do zaměstnání a to z důvodu péče o nemocného člena rodiny, nebo o dítě mladší 10 let. V úplné rodině se rodiče mohou v ošetřování dítěte vystřídat, ovšem pouze jednou. Ošetřování se vztahuje pouze na člověka žijící s ošetřujícím ve společné domácnosti. Ošetřovné může být vypláceno pouze po dobu nejdéle 9 dní. U osamělého rodiče je tato lhůta nejdéle 16 dní. Dávku ošetřovného nelze zkombinovat s jinými dávkami, jako například s rodičovským příspěvkem, nebo s peněžitou pomocí v mateřství. Dávka se vztahuje i na případné uzavření školského zařízení. Výpočet pro výši dávky ošetřovného je stejný jako výpočet nemocenské.[3]

Peněžitá pomoc v mateřství

Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká až po 270 kalendářních dnech v zaměstnání, a to v rámci dvou předchozích let. Stejné podmínky platí i u OSVČ.Podpůrčí doba se liší s ohledem na počet dětí, nebo pokud jde o osamělého rodiče. Při porodu jednoho dítěte je podpůrčí doba dlouhá 196 kalendářních dní. Při porodu dvou a více dětí najednou je podpůrčí doba 259 kalendářních dnů. Dávky peněžité pomoci v mateřství se vyplácejí od šestého týdne před předpokládaným porodem. Ochraná lhůta je 7 dní. Pouze u žen, které ukončí zaměstnání během těhotenství, trvá ochraná lhůta 6 měsíců. Dávky se vztahují i na studenty.

Výpočet

Výpočet příspěvku peněžité pomoci v mateřství je podobný jako výpočet nemocenské. S tím rozdílem, že u první redukční hranice se započítává plných 100 % a denní dávka je 70 % namísto 60 %.

Praktický příklad

Mzda 14 000 Kč hrubého.

Vyměřovací základ: 12x 14 000 Kč = 168 000 Kč

Denní vyměřovací základ: 168 000 Kč / 365 kalendářních dní = 460

Následuje redukce pomocí vymezených hranic. Částka 460 spadá pod první redukční hranici, započítává se 100 %.

Výše peněžité pomoci v mateřství činní 70 % z denního vyměřovacího základu.

414 * 70 % = 322

Výše příspěvku peněžité pomoci v mateřství činní 322 Kč denně.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství

Poskytuje se těhotným ženám, nebo matkám do 9 měsíce po porodu, které nemohou vykonávat svou stávající práci. Nejčastěji je to práce s nebezpečnými látkami, práce s nebezpečím úrazu a práce s těžkými břemeny. Příspěvek tedy vyrovnává mzdový rozdíl mezi stávající prací a přechodnou prací v průběhu těhotenství, či mateřství. Vyrovnávací příspěvek zaměstnanci nenáleží, pokud jej zaměstnavatel převedl na platově nižší pozici, ale rozdíl mezi průměrným platem na původní pozici a stávajícím platem vyrovnává doplatkem, který poskytuje po celou dobu těhotenství. Dále příspěvek nenáleží studentům, zaměstnancům pracujících na dohodu o provedení činnosti, OSVČ a společníkům, či jednatelům společnosti s.r.o.

Souběžné pobírání dávek, promlčení dávek, změna a vrácení dávky

Dávky nemocenského pojištění se nemohou pobírat současně s jinými. Dávky nemocenské se nemohou pobírat souběžně s podporou v nezaměstnanosti, rodičovským příspěvkem, mateřskou, výplatou invalidního důchodu. Zároveň tak se nemůže souběžně pobírat ošetřovné a mateřská, nebo mateřská a rodičovský příspěvek. Také není možné pobírat dva rodičovské příspěvky najednou. V případě mateřské a rodičovského příspěvku, nárok na rodičovský příspěvek, který rodič pobírá zaniká a vyplácí se pouze mateřská a to v obvyklé délce 196 kalendářních dní. Pokud by nastala situace, že rodičovský příspěvek byl vyšší, než peněžitá pomoc v mateřství, částka se dopočítává.

Nárok na doplatek veškerých dávek nemocenského pojištění má občan po dobu 3 let a to od toho dne, od kterého mu dávka náleží. V případě neuplatnění nároku na dávku do stanovené lhůty, nárok na její výplatu zaniká.

Pokud došlo k nesprávnému přiznání dávky, je zaměstnanec povinen částku vrátit. Částka může být vymáhána po dobu 10 let, po uplynutí této doby se záležitost považuje za promlčenou. Podobně se řeší i přeplatky dávek.

Historie

Mezi první pojištění patřilo pojišťování lodí, které se postupně rozvíjelo a v 17. století zažilo velký boom. O jakémsi sociální pojištění se dozvídáme už z období 16 století. Roku 1527 vznikla dělnická nemocenská pokladna zavedená Ferdinandem I. , která byla o dvě století později zrušena. Nemocenské pojištění je v Čechách zavedeno od roku 1888. Dodnes stále vycházíme ze stejných principů - všeobecnosti pojištění, povinnosti pojištění a solidarity. Ve 20. století bylo v Československu již několik druhů pojišťoven. Počet pojištěných se odvíjel v závislosti na životním stylu, lidé ve městech byli pojištěni až o 40 % častěji než lidé na venkovech.

Systém nemocenského pojištění byl od roku 1956 upraven zákonem č. 54/1956 Sb. spolu s dalšími normami. Tento zákon byl velice nepřehledný. Po mnoha pokusech novelizace tohoto zákona přinesl zásadní změny až zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Literatura

• KAHOUN, Vilém, Vladimír VURM a Božena KUČEROVÁ. Vybrané kapitoly z pojišťovnictví. 1. vyd. Praha: Triton, 2008, 87 s. ISBN 978-80-7387-130-7.

• BŘESKÁ, Naděžda. Právní předpisy z oblasti sociálního zabezpečení. Vyd. 2. nezm. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, 1998, 436 s. ISBN 80-85529-45-9.

• ARNOLDOVÁ, Anna. Vybrané kapitoly ze sociálního zabezpečení. 2. rozš. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 375 s. ISBN 80-246-0728-x.

Právní předpisy

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, dostupný např. na Zákony pro lidi.cz
• Zákon č.189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění
• Nařízení vlády č. 366-2008 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů

Externí odkazy

• Nemocenské pojištění na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí
• Nemocenské pojištění na webových stránkách České správy sociálního zabezpečení
• Výpočet nemocenského pojištění na webových stránkách Výpočet.cz
• Výpočet ošetřovnéhona webových stránkách Finance.cz