Nemocenské pojištění: Porovnání verzí
upravila jsem text vlastními slovy, dodala knížní zdroje značky: odstraněna šablona copyvio editace z Vizuálního editoru |
zpět odmazaný úvod, rv externí odkazy v textu (nahrazeno wikiodkazy), typos |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Nemocenské pojištění''' je [[pojištění]], jehož cílem je zabezpečit výdělečně činnou osobu po dobu, kdy dočasně nemůže vydělávat. Takováto situace může nastat např. při nemoci, ošetřování členů rodiny či [[těhotenství]].<ref>http://www.mpsv.cz/cs/7</ref> V [[Česko|českém]] právu je toto pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.<ref>http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=62555&fulltext=&nr=187~2F2006&part=&name=&rpp=15#local-content</ref> |
|||
V 90. letech 20. století v České republice začaly vznikat tři relativně paralelní samostatné systémy sociální ochrany obyvatelstva, jenž na sebe navazují. Jedná se o sociální pojištění, státní sociální podporu a sociální pomoc. Souhrnně se nazývají sociální zabezpečení. Rozdíl mezi nimi je zejména ve způsobu financování, organizačního zabezpečení a v tom, jaké sociální situace řeší. Do systému sociálního zabezpečení zasahují všechny sociální instituce, které poskytují občanům poradenství, prevenci, materiální a peněžní pomoc, služby a ústavní péči k uspokojení jejich sociálních potřeb.<ref name=":0">KREBS, Vojtěch. ''Sociální politika''. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 978-807-3575-854.</ref> |
V 90. letech 20. století v České republice začaly vznikat tři relativně paralelní samostatné systémy sociální ochrany obyvatelstva, jenž na sebe navazují. Jedná se o sociální pojištění, státní sociální podporu a sociální pomoc. Souhrnně se nazývají sociální zabezpečení. Rozdíl mezi nimi je zejména ve způsobu financování, organizačního zabezpečení a v tom, jaké sociální situace řeší. Do systému sociálního zabezpečení zasahují všechny sociální instituce, které poskytují občanům poradenství, prevenci, materiální a peněžní pomoc, služby a ústavní péči k uspokojení jejich sociálních potřeb.<ref name=":0">KREBS, Vojtěch. ''Sociální politika''. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 978-807-3575-854.</ref> |
||
Sociální pojištění řeší sociální situace, na které se občan může předem připravit a pojistit se do budoucna na krytí případné krátkodobé či dlouhodobé kritické sociální situace. Zahrnuje [ |
Sociální pojištění řeší sociální situace, na které se občan může předem připravit a pojistit se do budoucna na krytí případné krátkodobé či dlouhodobé kritické sociální situace. Zahrnuje [[důchodové pojištění]] a nemocenské pojištění.<ref name=":0" /> |
||
=== Nemocenské pojištění === |
=== Nemocenské pojištění === |
||
Nemocenské pojištění je pojištění, jehož cílem je zabezpečit výdělečně činnou osobu po dobu, kdy dočasně nemůže vydělávat a je dočasně pracovně |
Nemocenské pojištění je pojištění, jehož cílem je zabezpečit výdělečně činnou osobu po dobu, kdy dočasně nemůže vydělávat a je dočasně pracovně neschopná vykonávat své zaměstnání, např. z důvodu nemoci či při péči o člena rodiny. Také je tu snaha o omezení zneužívání dávek a motivaci lidi k práci.<ref name=":0" /> |
||
=== Dávky === |
=== Dávky === |
||
Základní druhy |
Základní druhy dávek, které poskytuje nemocenské pojištění, jsou: |
||
* Nemocenské |
* Nemocenské |
||
| Řádek 18: | Řádek 20: | ||
==== Vyplácení dávek ==== |
==== Vyplácení dávek ==== |
||
Všechny dávky nemocenského pojištění jsou vypláceny za kalendářní dny okresní správou sociálního zabezpečení ([ |
Všechny dávky nemocenského pojištění jsou vypláceny za kalendářní dny okresní správou sociálního zabezpečení ([[OSSZ]]), která posoudí nárok na dávku a pokud jsou podmínky splněny, přizná je a poté vyplatí ze státního rozpočtu. Jinak vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek. Při nároku na dávku z více zaměstnání se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočítá z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.<ref name=":0" /> |
||
=== Účast na nemocenském pojištění === |
=== Účast na nemocenském pojištění === |
||
Nemocenské pojištění je povinné jen pro osoby zaměstnané. Zaměstnavatel má za povinnost zaměstnance nemocensky pojistit. U osob samostatně výdělečně činných ([ |
Nemocenské pojištění je povinné jen pro osoby zaměstnané. Zaměstnavatel má za povinnost zaměstnance nemocensky pojistit. U osob samostatně výdělečně činných ([[OSVČ]]) je účast na nemocenském pojištění dobrovolná. |
||
Nemocenské náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy. Ta náleží jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá nemocenské pojištění. Zaměstnanec ji dostává pouze za pracovní dny a první 3 pracovní dny mu náhradní mzda nepřísluší. Náhrada mzdy není zdaňována a neplatí se z ní pojistné na sociální a [ |
Nemocenské náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy. Ta náleží jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá nemocenské pojištění. Zaměstnanec ji dostává pouze za pracovní dny a první 3 pracovní dny mu náhradní mzda nepřísluší. Náhrada mzdy není zdaňována a neplatí se z ní pojistné na sociální a [[zdravotní pojištění]].<ref>TOMEŠ, Igor. ''Sociální správa: úvod do teorie a praxe''. Vyd. 2. |
||
rozš. a přeprac. Editor Oldřich Matoušek, Pavla Kodymová, Jana |
rozš. a přeprac. Editor Oldřich Matoušek, Pavla Kodymová, Jana |
||
Koláčková. Praha: Portál, 2009, 304 s. ISBN 978-807-3674-830.</ref> |
Koláčková. Praha: Portál, 2009, 304 s. ISBN 978-807-3674-830.</ref> |
||
Verze z 24. 5. 2014, 12:56
Nemocenské pojištění je pojištění, jehož cílem je zabezpečit výdělečně činnou osobu po dobu, kdy dočasně nemůže vydělávat. Takováto situace může nastat např. při nemoci, ošetřování členů rodiny či těhotenství.[1] V českém právu je toto pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.[2]
V 90. letech 20. století v České republice začaly vznikat tři relativně paralelní samostatné systémy sociální ochrany obyvatelstva, jenž na sebe navazují. Jedná se o sociální pojištění, státní sociální podporu a sociální pomoc. Souhrnně se nazývají sociální zabezpečení. Rozdíl mezi nimi je zejména ve způsobu financování, organizačního zabezpečení a v tom, jaké sociální situace řeší. Do systému sociálního zabezpečení zasahují všechny sociální instituce, které poskytují občanům poradenství, prevenci, materiální a peněžní pomoc, služby a ústavní péči k uspokojení jejich sociálních potřeb.[3]
Sociální pojištění řeší sociální situace, na které se občan může předem připravit a pojistit se do budoucna na krytí případné krátkodobé či dlouhodobé kritické sociální situace. Zahrnuje důchodové pojištění a nemocenské pojištění.[3]
Nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění je pojištění, jehož cílem je zabezpečit výdělečně činnou osobu po dobu, kdy dočasně nemůže vydělávat a je dočasně pracovně neschopná vykonávat své zaměstnání, např. z důvodu nemoci či při péči o člena rodiny. Také je tu snaha o omezení zneužívání dávek a motivaci lidi k práci.[3]
Dávky
Základní druhy dávek, které poskytuje nemocenské pojištění, jsou:
- Nemocenské
- Ošetřovné
- Peněžitá pomoc v mateřství
- Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.[3]
Vyplácení dávek
Všechny dávky nemocenského pojištění jsou vypláceny za kalendářní dny okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ), která posoudí nárok na dávku a pokud jsou podmínky splněny, přizná je a poté vyplatí ze státního rozpočtu. Jinak vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek. Při nároku na dávku z více zaměstnání se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočítá z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.[3]
Účast na nemocenském pojištění
Nemocenské pojištění je povinné jen pro osoby zaměstnané. Zaměstnavatel má za povinnost zaměstnance nemocensky pojistit. U osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) je účast na nemocenském pojištění dobrovolná.
Nemocenské náleží až od 15. dne trvání pracovní neschopnosti. Za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy. Ta náleží jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá nemocenské pojištění. Zaměstnanec ji dostává pouze za pracovní dny a první 3 pracovní dny mu náhradní mzda nepřísluší. Náhrada mzdy není zdaňována a neplatí se z ní pojistné na sociální a zdravotní pojištění.[4]
Zákonné ukotvení
Nemocenské pojištění je v Čechách zavedeno od roku 1888. Dodnes stále vycházíme ze stejných principů - všeobecnosti pojištění, povinnost pojištění a solidarity.[3]
Systém nemocenského pojištění byl od roku 1956 upraven zákonem č. 54/1956 spolu s dalšími normami. Tento zákon byl velice nepřehledný. Po mnoha pokusech novelizace tohoto zákona přinesl zásadní změny až nový zákon č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů který zahrnuje:
- okruh osob účastných nemocenského pojištění
- nároky osob a stanovení výše poskytovaných dávek
- posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění
- organizační uspořádání nemocenského pojištění
- a řízení v tomto pojištění.[3]
Tento zákon je účinný od 1. 1. 2009.[3]
Reference
- ↑ http://www.mpsv.cz/cs/7
- ↑ http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=62555&fulltext=&nr=187~2F2006&part=&name=&rpp=15#local-content
- ↑ a b c d e f g h KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010, 542 s. ISBN 978-807-3575-854.
- ↑ TOMEŠ, Igor. Sociální správa: úvod do teorie a praxe. Vyd. 2. rozš. a přeprac. Editor Oldřich Matoušek, Pavla Kodymová, Jana Koláčková. Praha: Portál, 2009, 304 s. ISBN 978-807-3674-830.
