Červencové ultimátum
Červencové ultimátum bylo demarche předložené Rakousko-Uherskem Srbsku v odpovědi na atentát na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este. Odesláno v 6 hodin 23. července 1914[1], obsahovalo seznam požadavků a přílohu popisující výsledky policejního vyšetřování atentátu Sarajevu.
Červencové ultimátum nezahrnovalo explicitní hrozbu vyhlášení války, ale hrozilo odvoláním Rakousko-Uherského vyslance, pokud by Srbsko nesouhlasilo s požadavky ultimáta. Ultimátum bylo cíleně tvrdé, vedené snahou porazit Srbsko buď diplomacií nebo lokalizovanou válkou.
Srbsko na ultimátum odpovědělo splněním téměř všech bodů, s výjimkou jediného - bodu č. 6.: Zavede soudní vyšetřování proti těm účastníkům spiknutí z 28. června, kteří se zdržují na území Srbska, a svolí, aby orgány delegované c. a k. vládou se zúčastnily příslušného vyšetřování[2].
Srbská strana toto považovala za vměšování do vlastního soudnictví a proto jej odmítla. Srbská veřejnost považovala toto ultimátum za nesplnitelné; za provokaci a za způsob, jak vyhlásit Srbsku válku.
Související články
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku July Ultimatum na anglické Wikipedii.
- ↑ ŠEBA, Jan. Rusko a Malá dohoda v politice světové. Praha: Melantrich, 1936. 652 s. Kapitola IX., s. 323.
- ↑ http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/rakousko-uherske-ultimatum-srbsku-23-7-1914/
Externí odkazy
- (anglicky) ultimatum
- (anglicky) srbská odpověď
