Polyembryonie
Polyembryonie je biologický proces, během kterého se z jednoho oplozeného vajíčka vyvíjejí dva nebo více zárodků. V důsledku vzniku zárodků ze stejných vajíček jsou výslední potomci vzájemně geneticky identičtí, avšak geneticky odlišní od svých rodičů.[2]
Zoologie
[editovat | editovat zdroj]Polyembryonie se náhodně (fakultativně) vyskytuje takřka u všech živočichů včetně člověka, u kterého tak vznikají jednovaječná dvojčata, (případně trojčata, čtyřčata atp.)[3] – naopak dvojvaječná dvojčata (trojčata, čtyřčata atp.) vznikají samostatným oplozením několika vajíček, která se vyvinou v geneticky odlišené jedince.[4]
Obligátní polyembryonie je mnohem vzácnější a byla zaznamenána u 18 taxonů v 6 kmenech, mj. u parazitických vos, polypovců, mechovců, ploštěnců a pásovců.[5] Např. v případě žahavců z rodu Tubularia se v oplozeném vajíčku zmnoží jádro a vajíčko se následně rozdělí na několik částí, z nichž každá dá vzniknout samostatnému jedinci. Rýhující vajíčka některých ježovek se rozdělují na několik skupin buněk (blastomér), z nichž se vyvíjí úplné larvy. U některých druhů hmyzu může tímto procesem vzniknout i sto a více larev.[4]
V případě parazitických vos se polyembryonie vyskytuje nejméně u čtyřech nepříbuzných čeledí, takže se předpokládá, že se u nich polyembryonie vyvinula nezávisle na sobě, což vzbuzuje otázku, jaké výhody polyembryonie vosám přináší. Může se jednat o překonání limitu velikosti snůšky u vos s omezenou produkční kapacitou vajíček, menší šanci siblicidy u menších snůšek a nebo přizpůsobení počtu potomků nosné kapacitě hostitele.[3] Podle jedné z teorií se polyembryonie má větší šanci vyvinout v případě, kdy potomek disponuje větším množstvím informací o ideální velikosti vrhu než jeho rodiče.[5]
Botanika
[editovat | editovat zdroj]Polyembryonie se vyskytuje i v rostlinné říši,[6] kde označuje proces vzniku více zárodků (klíčků) z jednoho semene. Polyembryonie byla identifikována u nejméně 20 rodů nahosemenných rostlin.[2][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ LOUGHRY, W. J.; PRODÖHL, Paulo A.; MCDONOUGH, Colleen M. Polyembryony in Armadillos: An unusual feature of the female nine-banded armadillo's reproductive tract may explain why her litters consist of four genetically identical offspring. American Scientist. 1998, roč. 86, čís. 3, s. 274–279. Dostupné online [cit. 2024-12-18]. ISSN 0003-0996. (anglicky)
- ↑ a b FILONOVA, L. H.; VON ARNOLD, S.; DANIEL, G. Programmed cell death eliminates all but one embryo in a polyembryonic plant seed. Cell Death & Differentiation. 2002-10, roč. 9, čís. 10, s. 1057–1062. Dostupné online [cit. 2024-12-18]. ISSN 1476-5403. DOI 10.1038/sj.cdd.4401068. (anglicky)
- ↑ a b SEGOLI, M.; HARARI, A. R.; ROSENHEIM, J. A. REVIEW: The evolution of polyembryony in parasitoid wasps. Journal of Evolutionary Biology. 2010-09-01, roč. 23, čís. 9, s. 1807–1819. Dostupné online [cit. 2024-12-18]. ISSN 1010-061X. DOI 10.1111/j.1420-9101.2010.02049.x. (anglicky)
- ↑ a b SLÁDEČEK, František. Rozmnožování a vývoj živočichů. Praha: Academia, 1986. S. 38-39.
- ↑ a b CRAIG, SEAN F.; SLOBODKIN, LAWRENCE B.; WRAY, GREGORY A. The ‘paradox’ of polyembryony: A review of the cases and a hypothesis for its evolution. Evolutionary Ecology. 1997-03-01, roč. 11, čís. 2, s. 127–143. Dostupné online [cit. 2024-12-18]. ISSN 1573-8477. DOI 10.1023/A:1018443714917. (anglicky)
- ↑ a b BATYGINA, T. B.; VINOGRADOVA, G. Iu. [Phenomenon of polyembryony. Genetic heterogeneity of seeds]. Ontogenez. 2007, roč. 38, čís. 3, s. 166–191. PMID: 17621974. Dostupné online [cit. 2024-12-18]. ISSN 0475-1450. PMID 17621974.