Zett-Haus
| Zett Haus | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | Neues Bauen |
| Architekti | Flora Steiger-Crawfordová a Rudolf Steiger |
| Výstavba | 1932 |
| Poloha | |
| Adresa | Badenerstrasse 16–18 / Rebgasse 8, 8004 Zürich, Kreis 4,  Švýcarsko |
| Souřadnice | 47°22′25,68″ s. š., 8°31′49,91″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zett-Haus také Z-Haus je víceúčelová budova na ulici Stauffacher postavena v letech 1930–1932 podle projektu architektů Flory Steiger-Crawfordové, Rudolfa Steigera a Carla Hubachera.[1] Budova je jedním z nejvýznamnějších příkladů modernismu v Curychu a je zapsána v seznamu uměleckých a kulturně-historických chráněných objektů města Curych.[2][3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Písmeno v názvu Zett-Haus odkazuje na jedné straně na město Curych (Zürich), na druhé straně – "Z" je poslední písmeno abecedy – na kdysi dokonalý technický a architektonický stav budovy, který splňoval myšlenky Neues Bauen „od A do Z“.[4] Samotné množství různých funkcí a zařízení, které Zett-Haus nabízel, bylo na svou dobu nové a jedinečné. Kromě kancelářského a obytného křídla se v budově nacházelo také kino a bar, jejichž interiér a vybavení byly speciálně navrženy pro Zett-Haus. V Zett-Hausu se nacházely v přízemí různé obchody a restaurace, v patrech kanceláře a byty, několik uměleckých ateliérů, bazén na ploché střeše a podzemní parkoviště s elektrickou točnou. Vnitřní prostory bylo navíc možné díky mobilním dělicím stěnám průběžně a bez větších komplikací měnit.[2][5][6]
Kino[editovat | editovat zdroj]
Kino Roxy, do kterého se vcházelo přes Zett-Haus a které se nacházelo v přístavbě na zadním nádvoří, nabízelo různé dříve neznámé funkce. Mělo například posuvnou střechu, kterou bylo možné v případě potřeby a za teplého počasí otevřít. Na některých z přibližně jednoho tisíce sedadel byly instalovány stanice pro sluchátka, které byly speciálně vyvinuty a navrženy pro toto kino. V tomto kinosále byla instalována první automatická klimatizace ve Švýcarsku. Tu vyrobila společnost Carrier, jejíž majitel Willis Carrier je považován za vynálezce klimatizačního systému.[2]
Za zmínku stojí i pojmenování kina Zett-Haus. „Roxy“ byla přezdívka amerického manažera showbyznysu Samuela L. Rothafela. Ve 20. letech minulého století jako jeden z prvních poukázal na úzké propojení architektury a designem fasády kina s jeho komerčním úspěchem.[2]
Na konci sedmdesátých let 20. století bylo kino přejmenováno na Ritz. V roce 1977 byl přistavěn další sál kina, Ritz Club. Od května 1993 se kino jmenuje Metropol.
Lidé[editovat | editovat zdroj]
Díky různým atrakcím a možnostem, které Zett-Haus nabízel, jej navštěvovalo mnoho lidí za zcela odlišnými účely. Bylo to místo pro práci, nakupování, bydlení a v neposlední řadě i pro trávení volného času. Zatímco na plánování a realizaci se podíleli především členové skupiny CIAM (congrès internationaux d'architecture moderne/internationale kongresse für neues bauen), mnoho dalších umělců a grafiků, včetně Richarda Paula Lohseho, byli se Zett-Hausem spojeni jako jeho obyvatelé. V roce 1932 se sem nastěhovala pohybová škola Suzanne Perrottetové.[7]
Celosvětová hospodářská krize třicátých let a s ní spojené sociální napětí způsobily, že ve čtvrti Aussersihl velká část plánovaných obchodních prostor byla nakonec pronajata jako ateliéry nebo byty. V důsledku toho Zett-Haus brzy obývali především studenti, mladí umělci, bohémové a nemajetní přistěhovalci ze sousedního Německa, které se právě stalo součástí Třetí říše.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zett-Haus na německé Wikipedii.
- ↑ Eine engagierte Architektin und Künstlerin. Neue Zürcher Zeitung. 2004-01-29. Dostupné online [cit. 2024-03-17]. ISSN 0376-6829. (německy)
- ↑ a b c d Neuzeitliche Geschäftshäuser. www.e-periodica.ch [online]. [cit. 2024-03-017]. Dostupné online. DOI 10.5169/seals-86448.
- ↑ Seznam památek k 1. lednu 2024. backend.babs.admin.ch [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.
- ↑ AUSSERSIHL-HARD, Quartierverein. Zett-Haus am Stauffacher. kreis4unterwegs [online]. [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Zett-Haus, Zürich Podcast. Loquis [online]. [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Zett-Haus. Open House Zürich [online]. [cit. 2024-03-17]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Der Geist in der Maschine. Neue Zürcher Zeitung. 2003-05-07. Dostupné online [cit. 2024-03-17]. ISSN 0376-6829. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zett Haus na Wikimedia Commons - Zett-Haus na historické fotce
