Zdrazilův dům (Opava)
| Zdrazilův činžovní dům | |
|---|---|
 Pohled z Olomoucké ulice | |
| Účel stavby | |
bytový dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese |
| Výstavba | 1900 |
| Poloha | |
| Adresa | Opava,  Česko |
| Ulice | Olomoucká 56 |
| Souřadnice | 49°56′12,69″ s. š., 17°53′16,31″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33976/8-2523 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zdrazilův dům je secesní činžovní dům na Olomoucké ulici čp. 56 v opavské městské části Předměstí, vystavěný roku 1900. Od 3. května 1958 je objekt památkově chráněn.[1]
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
Činžovní dům byl vystavěn v roce 1900, jenž svou hmotovou skladbou připomíná doznívající historismus v architektuře. Jedná se avšak o jednu z prvních vlaštovek secese v Opavě. Krátce po dokončení stavby, v roce 1904, se do něj nastěhoval opavský malíř Adolf Zdrazila, který se podílel na výzdobě objektu. Z jeho dílny pochází freska na fasádě, vyobrazující tančící dívky v prosluněné krajině, pod níž se v supraportě okna do třetího podlaží nachází plastický feston. Vedle Zdražilovy fresky je dům zdoben nesouvislým štukovým dekorem a pásovou rustikou.[2]
Dominantou stavby, jejíž symetrii narušuje přístaveb s verandou a balkonem, je nárožní hranolová věž. Průčelí do Olomoucké ulice je čtyřosé, s výjimkou nárožní věže, kde se nachází jen jedna okenní osa s trojdílnými okny. Okna prvního patra jsou akcentována výraznou plastickou nadokenní římsou.[3]
V roce 1979 skrýval objekt šest bytových jednotek a podkrovní ateliér, jež byly ve správě Okresního podniku bytového hospodářství Opava.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-03-06]. Identifikátor záznamu 145655 : Činžovní dům Zdražilův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b MICHL, Lukáš. Metainformační systém - Centrální část [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-03-06]. Dostupné online.
- ↑ ROSOVÁ, Romana. Průvodce architekturou Opavy = Opava architecture guide. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 399 s. ISBN 978-80-85034-92-9. Kapitola Opava-centrum, s. 218.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STRAKOŠ, Martin (ed.) Průvodce architekturou Opavy = Opava architecture guide. Ostrava: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 399 s. ISBN 978-80-85034-92-9.