Závojenka lesklá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxZávojenka lesklá
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďzávojenkovité (Entolomataceae)
Rodzávojenka (Entoloma)
Binomické jméno
Entoloma nitidum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Závojenka lesklá (Entoloma nitidum) je poměrně vzácný druh houby z čeledi závojenkovité (Entolomataceae). V Červeném seznamu hub České republiky je druh uveden jako téměř ohrožený.[1]

Znaky[editovat | editovat zdroj]

Tenkomasý, 2–5 cm široký klobouk zvoncovitého tvaru se vyvíjí na klenutý se slabým vyhrbením. Pokožka je výrazně, ocelově modře zbarvená, hladká, stářím lehce bledne.[2]

Lupeny bělavé až lehce růžové, u třeně úzce připojené, na klobouku středně hustě uspořádané. Výtrusný prach je růžový.[2][3]

Třeň dorůstá 3–9 cm délky, je rovněž ocelově modrý, dutý, směrem od bílé báze nahoru znatelně bíle čárkovaný.[2][3][4]

Dužnina je bílá, měkká, postupně tuhne, nevyniká žádnou vůní ani chutí.[2]

Užití[editovat | editovat zdroj]

Jedovatá houba.[3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Tuto závojenku najdeme od srpna do října v kyselých a chladných jehličnatých lesích ve vyšších polohách. Houba ráda roste v mechu.[1][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Nejrozšířeněji se vyskytuje v Evropě, popsána byla i v Severní Americe, Japonsku, Austrálii a na Tchajwanu.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Entoloma nitidum (Závojenka lesklá). www.mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  2. a b c d e GRÜNERT, Helmut a Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4. 
  3. a b c d Entoloma nitidum - závojenka lesklá - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  4. a b Závojenka lesklá - Entocybe nitida (Quél.) T.J. Baroni, Largent & V. Hofst.. www.houbareni.cz [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. 
  5. Entoloma nitidum Quél.. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-717-6183-4 (str. 60)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]