Závojenka olovová
 Závojenka olovová | |
|---|---|
 Závojenka olovová | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | závojenkovité (Entolomataceae) |
| Rod | závojenka (Entoloma) |
| Binomické jméno | |
| Entoloma sinuatum (Bull.) P. Kumm., 1871 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Závojenka olovová (Entoloma sinuatum (Bull.) P. Kumm., 1871) je smrtelně jedovatá houba z čeledi závojenkovitých.
Synonyma[editovat | editovat zdroj]
- Agaricus fertilis Berk., (1860)
- Agaricus lividus Bull., 1788
- Agaricus sinuatus Pers., 1801
- Entoloma eulividum Noordel., 1985
- Entoloma fertile Gillet, 1887
- Entoloma lividum (Bull.) Quél., 1872
- Rhodophyllus sinuatus (Bull.) Quél., 1888
- Rhodophyllus sinuatus Singer, 1951
Popis[editovat | editovat zdroj]
- Klobouk má v průměru 5 - 20 cm, v mládí je polokulovitý až kuželovitý, pak sklenutý s podvinutým okrajem, později plochý a zprohýbaný, se zaobleným hrbolem ve středu. Barvy se vyskytují od bělavé, nažloutlé, našedlé až okrové.Povrch je hedvábně lesklý, hladký, mastný.
- Lupeny jsou prořídlé, široce připojené, ale někdy i se zoubkem, vysoké, v mládí žlutavé, později narůžovělé, nakonec až hnědorůžové.
- Třeň je válcovitý 4 - 12 cm vysoký, 1 - 3 cm tlustý, dole kyjovitě ztluštělý, mohutný, zpočátku bílý, pak nažloutlý, vláknitý, zprvu plný, později dutý. Je křehký.
- Dužnina je bělavá, neměnná,
- chuť příjemná, slabě voní po mouce.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
V Česku roste nehojně, zejména v teplejších oblastech a místy zcela chybí. Objevuje se roztroušeně ve skupinách nebo jednotlivě v červnu až září v listnatých lesích pod duby, habry a buky, na hrázích rybníků. Upřednostňuje vápencové podklady.
Účinné látky[editovat | editovat zdroj]
Je to silně jedovatá houba. Obsahuje dosud neznámý jed, který působí velice rychle, do dvou hodin po jídle se objevuje zvracení a další příznaky otravy, jež postihuje zažívací ústrojí. Jsou známa i ojedinělá úmrtí.
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
Pozor na možnost záměny za mladé plodnice jedlého hřibu dubového rostoucí ve stejných místech a velmi podobné. Dále je možná záměna za všechny světle zbarvené jedlé houby, rostoucí mimo les, jako je závojenka podtrnka, čirůvka májovka, žampion polní, žampion ovčí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu závojenka olovová na Wikimedia Commons - Galerie závojenka olovová na Wikimedia Commons
- Databáze hub na www.hunupa.cz
- Další stránky s relativně podařenou fotkou
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 88.