Zákopová horečka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Zákopová horečka je horečnaté onemocnění způsobené bakterií Bartonella quintana. Toto onemocnění bylo poprvé popsáno v průběhu 1. světové války, kdy jí onemocnělo přibližně 1 milion vojáků na obou frontách. V nynější době se objevuje jako tzv. urban trench fever. Výskyt onemocnění je v současnosti sporadický po celém světě. Mezi rizikové faktory patří nízká socioekonomická úroveň. Hlavním přenašečem bakterie Bartonella quintana je veš šatní (pediculus humanus corporis).

Klinický obraz[editovat | editovat zdroj]

Inkubační doba v rozsahu 5-20 dní je následována jedním ze čtyř typických příznaků:

  • solitární epizoda horečky
  • krátkodobá horečka trvající typicky méně než jeden týden
  • epizody horečky trvající přibližně 5 dní proložené asymptomatickými 5 denními intervaly ("quintan fever")
  • perzistující a vysilující horečnaté onemocnění trvající asi 1 měsíc

Přes vážnost onemocnění je mortalita nízká. Onemocnění je doprovázeno řadou dalších nespecifických symptomů jako horečka, ztráta hmotnosti, bolest hlavy a dolních končetin. Choroba je často diagnostikována asymptomatickou chronickou bakterémií.

Terapie[editovat | editovat zdroj]

Slabší formy se mohou léčit doxycyklinem. Pacienti s chronickou bakterémií by měli být léčeni kombinací doxycyklinu a gentamicinu k prevenci endokarditidy.