Wiktoria Czechowska-Antoniewska
| Wiktoria Czechowska-Antoniewska | |
|---|---|
| Narození | 26. ledna 1929 (95 let) Grudziądz |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Varšavě |
| Povolání | sochařka a medailérka |
| Ocenění | rytíř Řádu znovuzrozeného Polska medaile Gloria Artis za přínos kultuře Zlatý záslužný kříž |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Wiktoria Czechowska-Antoniewska (* 26. ledna 1929 Grudziądz) je polská řezbářka, sochařka a medailérka.
Život[editovat | editovat zdroj]
Jakmile skončila první světová válka, přestěhovala se její rodina z východního pohraničí do hlavního města, do Varšavy, kde si našla byt v Saské Kępě. Lokalitě zůstala Czechowska-Antoniewska od roku 1938 věrná po celý svůj následující život. Umělkyně studovala na lyceu pojmenovaném po Marii Curie Skłodowské. Poté přešla na varšavskou Akademii výtvarných umění, kde jí pedagogicky vedli profesoři Marian Wnuk a Józef Aumiller. Svá zdejší studia dokončila absolutoriem roku 1954 a následující rok (1955) získala diplom.[1]
V odborné práci vyhotovila na čtyři stovky medailí, na nichž zachytila nejen polské herce, ale rovněž historické osobnosti polských dějin. Své výtvory prezentovala na více než dvou stovkách výstav. Umělčina tvorba je součástí sbírek dvanácti muzeí na území Polska a dalších čtrnácti v zahraničí, mezi než se řadí i Vatikán.[1]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Czechowska-Antoniewska vytvořila bronzovou desku pro pomník Varšavského pokleknutí.[2] Vytvořila rovněž medailon s obrazem Andrzeje Frycze Modrzewského v zasedací místnosti Rady ministrů. Za svou tvorbu obdržela roku 1978 Zlatý záslužný kříž, v roce 1986 Rytířský kříž Řádu Polonia Restituta a během roku 2009 jí byla udělena Zlatá medaile za zásluhy o kulturu - Gloria Artis.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wiktoria Czechowska-Antoniewska na polské Wikipedii.
- ↑ a b Rzeźbiarze Saskiej Kępy wczoraj i dziś. Varšava: Klub Kultury Saska Kępa, 2011. S. 40–41. (polsky)
- ↑ KWON, Yaena. Vergangenheitsbewältigung in den südkoreanisch-japanischen Beziehungen: Ein Vergleich zu Deutschland und Polen. Wiesbaden: Springer-Verlag, 2020. 249 s. ISBN 978-3-658-29459-5. Kapitola Entschuldigung, s. 71. (německy)
- ↑ Medale Zasłużony Kulturze – Gloria Artis [online]. Varšava: Ministerstvo kultury a národního dědictví, 2009-05-26 [cit. 2020-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-01. (polsky)
