Wikipedista:Ypres.bass/Seznam španělských vládců a představitelů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Toto je seznam hlav států (králů, hrabat, caudillov, prezidentů a podobně) na území Španělska od 5. století.

Období 409 – 711[editovat | editovat zdroj]

Vandalští králové[editovat | editovat zdroj]

Germánský kmen Vandalů vtrhl roku 409 do Hispánie (oblast Římské říše), a dočasně se tam usídlil, ale již roku 429 se přesunuli do severní Afriky:

Svébští králové na severozápadě Pyrenejského poloostrova (Galicie)[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam svébskych králů v Galicii.

Roku 410 Hermerich podepsal s Římem foedus, kterým bylo Svébům dovoleno usadit se na Pyrenejském poloostrově. Roku 585 Svéby dobyli sousední Vizigóti.

Vizigótští králové[editovat | editovat zdroj]

Viz: Seznam vizigótských králů od roku 410.

Vlastní rozšíření Vizigótů do Hispánie z Galie začalo v druhé polovině 5. století pod vedením Euricha a za dvacet let převzali téměř celý Pyrenejský poloostrov (až na severozápad, kde byla tehdejší Svébska říše).

Po roce 507 se ale museli z Galie stáhnout pouze na území vlatní Hispánie. V 40. a 50. letech 6. století ovládla jihovýchodní pobřeží Hispánie Byzantské říše (554). V druhé polovině 6. století se Vizigótům podařilo dobýt Svébskou říši a nas počátku 7. století také byzantské enklávy na pobřeží Hispánie, tím ovládli celý poloostrov, včetně dnešního Portugalska.

Roku 711 vizigótská říše zanikla v důsledku arabských útoků z jihu. Pouze na samém severu Španělska, v pozdější Asturii, se udržela izolovaná území s vizigótskou šlechtou v čele, tyto se staly zárodky budoucích křesťanských království ve středověku.

Byzantské území na jihu[editovat | editovat zdroj]

Viz:Seznam panovníků Byzantské říše od roku 554

Od roku 554 do počátku 7. století (na ostrovech a později) dominuje pobřežním oblastem na jihu Byzantská říše.

Období let 711 – 1516[editovat | editovat zdroj]

Vládci Al-Andalusa[editovat | editovat zdroj]

Viz:Seznam vládců Al-Andalusa [[Kategorie:Premiéři Španělska]]