Wikipedista:Raveninthefog/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sekerovité hřivny
Ukázkový alternativní text
Sekerovité hřivny z velkomoravského centra
v Mikulčicicích
Výskyt ve střední Evropě
Morava, Slovensko, Malopolsko
Chronologie
počátek 9. - počátek 10. století n.l.
Funkce
Společenské platidlo, peníze

Termínem sekerovité hřivny archeologové označují enigmatický fenomén hmotné kultury Velké Moravy 9. a počátku 10. století v podobě železných prutů stylizovaných do podoby dlouhých sekyr. Tyto archeologické nálezy se koncentrují především v moravské části dnešní České republiky a na západním Slovensku. Objevují se však i na východě Slovenska a ve Slezsku.[1] Známy jsou i nálezy z Malopolska zahrnující též poklad více než 4000 ks hřiven z Krakova.[2] Analogické nálezy jsou známy též z jižního Norska, kde je výskyt sekyrovitých hřiven nejčasnější, objevují se již v rané době železné[3] a písemné zmínky o nich pocházejí ještě ze 13. století.[4] Tvarově podobné, byť ne úplně identické artefakty jsou známy i ze Švédska.[5]

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

Ačkoliv se pro železné sekerovité artefakty v české, slovenské a polské archeologii postupně vžil termín sekerovité hřivny odkazující k chronologicky mladším stříbrným platidlům Kyjevské Rusi[6], jejich původní raně středověký název není znám. První archeologové zkoumající někdejší velkomoravská centra se v nich snažili rozpoznat praktické nástroje, označovali je proto jako tesařské sekerky, sekáčky, či úzká dláta.[7] Jako o železných hřivnách o těchto stylizovaných prutech poprvé referuje archeolog Antonín Zelnitius zkoumající velkomoravské centrum ve Starém Městě u Uherského Hradiště.[8] Pojmenování následně přebírá i archeolog Josef Poulík, který podobné artefakty objevuje v jednom z dalších významných dobových center v Mikulčicích.[9] S nárůstem intenzity archeologických výzkumů po 2. světové válce a přibývajícími nálezy z dalších velkomoravských lokalit se pak termín hřivny stává v archeologické obci běžně užívaným.

Otázka původního pojmenování sekerovitých hřiven je nicméně stále otevřena. Dobový právní text Zákon sudnyj ljudem zachovává ve výčtu pokut za rozličné přestupky název lokální účetní jednotky s názvem stljaz, v níž jsou společně s váhou zlata pokuty vyměřeny.[10] Vzhledem k předpokládané jazykové spřízněnosti původní staroslovanské formy *stьlęzь se slovy významově blízké dnešním slovům sekat, či rubat,[11] existují názory, že se mohlo jednat i o původní raně středověké označení sekerovitých hřiven.[12]

Vývoj a funkce[editovat | editovat zdroj]

S prvními objevy archeologové uvažovali o sekerovitých železných hřivnách jako o praktických nástrojích, či dokonce zbraních (objevil se i poměrně bizarní názor rozpoznávající ve stylizovaných železných prutech velkomoravský „bumerang“). Vzhledem k tvaru nevhodnému pro užití při jakékoliv řemeslné činnosti, stejně jako nevalné kvalitě vyhotovení čepelí hřiven, však byly tyto hypotézy brzy celkem oprávněně opuštěny.[13] Jako argumentačně problematické se ukázaly i názory, že se jednalo o pouhé svérázné železné polotovary, které sloužily k lepšímu transportu železa z hutnických dílen do kováren, kde měly být dále zpracovány.[14][15][16] Z velkomoravského období zatím neznáme kovárny, které by se na místech hutnických dílen nacházely, stejně jako v kontextech těchto dílen nemáme dosud žádné doklady výskytu sekerovitých hřiven.[17] Jejich experimentální výroba a následné zpracování navíc jednoznačně prokázaly, že tvar hřiven je pro další zpracování zcela nevhodný a vede ke znatelným ztrátám železa.[12]

Současné bádání se tak přiklání k názoru, že se jednalo o regionální variantu tzv. primitivních peněz (novějším termínem společenských platidel)[18], tedy předmincovního platidla, které má množství analogií po celém světě.[19] Podobná platidla zpravidla cirkulují v předkomerční ekonomice a slouží ke vzájemnému obdarování a platbám za účelem navázání, utužování, či úpravy společenských vztahů mezi jednotlivci, rodinami, či celými komunitami.[18][12] Příklady takových plateb mohou být např. platby za nevěsty (bride-wealth), či krevní peníze (weregild). Kořeny vzniku hřiven jsou předpokládány v předkřesťanském období, kdy v kultu hrály svoji specifickou roli sekyry coby rituální obětiny či hrobová výbava. Upozadění praktické funkce těchto sekyr na úkor jejich funkce symbolické společně s narůstající poptávkou po železe podle předpokladů vedly k postupnému zjednodušování tvarů až do fáze, kdy z nich již nebylo sekyru možno přímo vyrobit. Tímto způsobem je možno hřivny jednoznačně oddělit od polotovarů sekyr. [20][12] Praktickým způsobem nevyužitelné hřivny se následně staly primitivními penězi, a podle posledních poznatků byly postupem času byly nejspíše integrovány i do komerční směny rozvíjejícího se velkomoravského trhu.[12][20] Hřivny z archeologických nálezů mizí v průběhu 10. století, v době zhroucení Velké Moravy. Vyhodnocení některých lokalit však naznačují, že po určitou dobu přežívaly i navzdory zhroucení kolapsu velkomoravské ekonomiky.[11][20] Podíl na jejich definitivním vymizení mohl mít i nástup mincovních ražeb.[21]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ HLAVICA, Michal; PROCHÁZKA, Rudolf. Axe-shaped currency bars. In: POLÁČEK, Lumír, et al. Basic Principles of the Great Moravian Economy. Brno: Czech Academy of Sciences, Institute of Archaeology, Brno, and the authors, 2020. Dostupné online. ISBN 978-80-7524-032-3. (anglicky)
  2. ↑ ZAITS, Emil. Wczesnośredniowieczne grzywny siekieropodobne z Małopolski. Materiały Archeologiczne. 1990, roč. XXV, s. 142-191. (polsky) 
  3. ↑ LOFTSGARDEN, Kjetil. The prime movers of iron production in the Norwegian Viking and Middle Ages. Fornvännen. 2019, roč. 2, s. 75-87. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ SZMONIEWSKI, Bartłomiej S. Axe-like Iron Bars in the Early Middle Ages from Central and Northern Europe. Some Comments. In: GÁLL, Erwin; MĂGUREANU, Andrei. Între stepă şi imperiu : studii în onoarea lui Radu Harhoiu. Bucuresti: Institutul de Arheologie "Vasile Pârvan", 2010. Dostupné online. S. 289-295. (anglicky)
  5. ↑ LINDEBERG, Marta. Forging History. Spade-shaped currency bars, history and identity in central Europe. Current Swedish Archaeology. 2010, roč. 18, s. 203-221. Dostupné online. 
  6. ↑ LANGER, Lawrence N. Historical Dictionary of Medieval Russia. Lanham, Maryland, and London: The Scarecrow Press, 2002. ISBN 0-8108-4080-4. S. 56-57. 
  7. ↑ PLEINER, Radomír. Slovanské sekerovité hřivny. Slovenská archeológia. 1961, roč. 9, čís. 1-2, s. 405-450. Dostupné online. 
  8. ↑ ZELNITIUS, Antonín. Staré Město. Archeologický výzkum valu „Na Valách“ v letech 1924-1932. Praha: Česká akademie věd a umění, 1945. 
  9. ↑ POULÍK, Josef. Výsledky výzkumu na velkomoravském hradišti „Valy“ u Mikulčic. Památky archeologické. 1957, roč. 48, s. 241-388. 
  10. ↑ VAŠICA, Josef. Zakon sudnyj ljudem. In: BARTOŇKOVÁ, Dagmar, et al. Magnae Moraviae Fontes Historici IV. Brno: Universita J. E. Purkyně, 1971. S. 147–198.
  11. ↑ a b HÁJNIK, Jakub. Včasnostredoveké sekerovité hrivny z územia strednej Európy. Musaica archaeologica. 2019, roč. 4, čís. 2, s. 111-172. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e HLAVICA, Michal; BÁRTA, Patrick. The evolution of early medieval Moravian axe-shaped currency through the perspective of an archaeological experiment. Přehled výzkumů. 2021, roč. 62, čís. 2, s. 11-21. Dostupné online. 
  13. ↑ PLEINER, Radomír. Slovanské sekerovité hřivny. Slovenská archeológia. 1961, roč. 9, čís. 1-2, s. 405-450. Dostupné online. 
  14. ↑ URBAŃCZYK, Przemysław. Trudne początki Polski. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2008. S. 156-157. (polsky) 
  15. ↑ MACHÁČEK, Jiří. „Velkomoravský stát“ – kontroverze středoevropské medievistiky. Archeologické rozhledy. 2012, roč. 64, čís. 4, s. 775-787. Dostupné online. 
  16. ↑ MACHÁČEK, Jiří. O Velké Moravě, archeologii raného středověku i o nás samých. Archeologické rozhledy. 2015, roč. 67, čís. 3, s. 464-494. Dostupné online. 
  17. ↑ SOUCHOPOVÁ, Věra; STRÁNSKÝ, Karel. Tajemství dávného železa. Archeometalurgie objektivem mikroskopu. Brno: Technické muzeum v Brně, 2008. ISBN 978-80-86413-54-9. S. 31-46. 
  18. ↑ a b GRAEBER, David. Dluh. Prvních 5000 let. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0044-5. S. 101. 
  19. ↑ EINZIG, Paul. Primitive Money in its Ethnological, Historical and Economic Aspects. 2. vyd. Oxford: Pergamon Press, 1966. 
  20. ↑ a b c HLAVICA, Michal; KOUŘIL, Pavel; MIKULEC, Roman. Moravian iron money: Model of the 9th-century axe-shaped bars’ genesis and its testing with the assemblage from Staré Zámky near Brno-Líšeň. Slovenská archeológia. In print. 
  21. ↑ ŠTEFAN, Ivo. Mocní náčelníci od řeky Moravy? Poznámky ke struktuře raných států. Archeologické rozhledy. 2014, roč. 66, čís. 1, s. 141-176. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Raveninthefog/Pískoviště&oldid=21682541“