Wikipedista:Nippon131/Pískoviště 2

Anna Marie Manrique de Mendoza
Narození	kolem 1570 Vídeň
Úmrtí	nejpozději 1636
Místo pohřbení	neznámé
Národnost	španělská
Znám(á) jako	matka posledního mužského člena rodu Pernštejnů
Nábož. vyznání	katolické
Choť	1. Jan V. z Pernštejna (1587 - 1597), 2. Bruno III. von Mansfeld-Volderort (1606 - kolem 1636)
Děti	Anna z Pernštejna, Jan Vratislav Eusebius z Pernštejna, Marie Frebonie Eufobie z Pernštejna, Eva z Pernštejna, Marie Anna Franziska von Mansfeld-Volderort Losenstein
Rodiče	Juan Manrique de Lara, Dorothea Colonna de Fels
Příbuzní	Marie Manrique de Lara y Mendoza, Polyxena Pernštejnská z Lobkovic
Chybí svobodný obrázek.

Anna Marie Manrique de Mendoza

Anna Marie Manrique de Mendoza, též Anna Marie Pernštejnská de Mendoza, byla jedinou dcerou dvořana na císařském dvoře Juana Manrique de Lara a Dorothei Colonna de Fels.

Narodila se ve Vídni, kde se také dne 3. února 1587 provdala za přímého bratrance Jana V. z Pernštejna. Pro povolení jejich svatby byl vydán z důvodů blízké pokrevní příbuznosti papežský dispens. Janovi byla věrnou manželkou a porodila mu 4 děti: Annu z Pernštejna (*1590 - † 1646), Jana Vratislava Eusebia z Pernštejna (*1594 - † 26. 6. 1631), Marii Frebonii Eufobii z Pernštejna (*1596 - † 6. 2. 1646), Evu z Pernštejna (* 1597).

Po smrti Jana V. z Pernštejna žila v Pernštejnském paláci, dnes Lobkovickém paláci, na Hradčanech v Praze a spolu se svou tchýní (zároveň vlastní tetou) Marii Manrique de Lara y Mendoza, vdovou po Vratislavovi z Pernštejna, a jejími dcerami vytvářela tzv. Pernštejnský salón. Zde bylo po španělském vyslanectví druhé nejdůležitější centrum španělské a tedy i katolické politiky na císařském dvoře v Praze. Scházela se zde nejen česká katolická šlechta, ale i španělský vyslanec (nejprve Guillen de San Clemente a později Baltasar de Zúniga) se svým dvorem, představitelé císařského dvora a významní zahraniční návštěvníci. Kromě politiky byl Pernštejnský salón také centrem kultury a milostných dobrodružství. O ta se přičiňovala právě Anna Marie Manrique, která se stala milenkou např. Karla I. z Lichtenštejna, kardinála Alessadra d'Este a francouzského kavalíra Pierra Bergerona. K ukončení některých afér musel zasáhnout svou mocí i císař Rudolf II.

V roce 1606 se podruhé provdala za Bruna III. von Mansfeld-Volderort, se kterým dále žila ve Vídni, a kterému porodila dceru Marii Annu Franzisku von Mansfeld-Volderort Losenstein. Anna Marie Manrique umírá nejpozději na jaře 1636, jelikož v té době je doložen druhý sňatek jejího manžela Bruna III. von Mansfeld-Volderort.

Mnohé informace o ní neznáme - není známo její přesné datum narození ani úmrtí, není známá ani její přibližná podoba.

Místo jejího pohřbení není známé. Předpokládá se, že byla pohřbena v kostele Svaté Trojice v Dobříši. Původní kostel z roku 1589 však byl zdevastován v roce 1639 při průchodu švédských vojsk. Nynější vzhled kostela vznikl až přestavbou v roce 1688 Františkem Maxmiliánem von Mansfeld, kdy po vysvěcení dostal jméno Povýšení svatého kříže. Mansfeldská hrobka je však v kostele prokázána až po přestavbě v roce 1688. Nelze proto vyloučit, že mohla být pohřbena i v některém kostele ve Vídni, jelikož se tam s manželem dlouhodobě pobývala.

Odkaz v kultuře

konverzační komorní drama Španělé v Praze