Wikipedista:Marcela Fauová/Pískoviště

Tady se učím psát článek. Tady si procvičuji co nám bylo ukázáno v kurzu pro začátečníky.[editovat | editovat zdroj]

Horní města v Krušných horách[editovat | editovat zdroj]

Horních měst bylo v Krušných horách více než padesát. Z toho na německém území jich bylo více než třicet a na českém území jich bylo jen dvacet šest. V současné době leží část Krušných hor v kraji Ústeckém a část v kraji Karlovarském a v Německu. V Kraji Ústeckém bylo dvanáct horních měst a v kraji Karlovarském jich bylo čtrnáct

V Krušných horách se těžily rudy obsahující: cín, stříbro, měď, kobalt, uran, arzen,železo, olovo, nikl, rtuť,molybden,vápenec.

Těžba rud se řídila horním řádem. Při těžbě se dodržovali obyčejové zvyklosti. Již v roce 1300 vyhlašuje král Václav II. své Ius regale montanorum - knihu královského horního práva, která si po četných úpravách udržela platnost až do 19. století. V roce 1854 byl Císařským dekretem v říšském zákoníku pod č. 146 byl vydán obecný horní zákon s platností pro celou Rakouskou monarchii včetně Uher.

Horní města v kraji Ústeckém^[1][editovat | editovat zdroj]

Hora Svaté Kateřiny[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě je z roku 1528. Hlavní dobývané suroviny byly stříbro a měď. Významným rokem byl rok 1538, kdy v saském Gr¨nthalu byla založena vycezovací huť na zpracování měděných rud s nízkým obsahem stříbra. V roce 1539 byl uzavřen kontrakt o dodávkách tzv. černé mědi do grunthalské huti. Těžba zde vzkvétala až do roku 1549. V 16, století bylo hlavním produktem zdejších dolů stříbro, vedlejším měď. Situace se změnila když koncem roku 1605 koupil panství Adam Hrzán z Harasova, který pro hornictví neměl pochopení. Poddaní byli zatěžováni stále novými dávkami povinnostmi a robotami. S postupným úpadkem hornictví hledalo obyvatelstvo náhradní zdroj obživy. Nejprve to bylo tkalcovství a punčochářství, později se zde začaly vyrábět dřevěné hračky, nábytek a předměty kuchyňské potřeby.

Hora Svatého Šebestiána[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o městě je z roku 1549.Hlavní dobývané suroviny byly stříbro, měď, cín. Na rozvoji zdejšího hornictví se se svolením Karla IV. měl podílet Johlin Rotlev, známý pražský měšťan, královský mincmistr a majitel zlatých dolů v Jílovém. Založení tohoto města se spojováno se jménem Šebestián z Veitmile kolem roku 1490. Byl to báňský podnikatel, královský rada za vlády Ferdinanda I.

Hrob
Krupka
Cínovec
Loučná pod Klínovcem
Měděnec
Mikulov
Místo
Osek
Přísečnice
Vejprty
Výsluní

Horní města v kraji Karlovarském^[2][editovat | editovat zdroj]

Abertamy
Hřebečná
Boží Dar
Horní Blatná
Jáchymov
je jednou z kolébek
Jindřichovice
Krajková
Kraslice
Luby
Nejdek
Oloví
Ostrov
Pernink
Přebuz

Horní města na německém území[editovat | editovat zdroj]

Annaberg[editovat | editovat zdroj]

Freiberg[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference

↑ URBAN, Michal. Horní města Krušných hor Ústecký kraj. První. vyd. Sokolov: FORNICA GRAPHICS s.r.o., 2015. 327 s. ISBN 978-80-87194-49-2.
↑ URBAN, Michal; A KOLEKTIV. Horní města Krušných hor Karlovarský kraj. První. vyd. Sokolov: FORNICA GRAPHICS s.r.o., 2014. 319 s. ISBN 978-80-87194-47-8.

Literatura

babička, Božena Němcová

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

[1] URBAN, Michal. Horní města Krušných hor Ústecký kraj. První. vyd. Sokolov: FORNICA GRAPHICS s.r.o., 2015. 327 s. ISBN 978-80-87194-49-2.

[2] URBAN, Michal; A KOLEKTIV. Horní města Krušných hor Karlovarský kraj. První. vyd. Sokolov: FORNICA GRAPHICS s.r.o., 2014. 319 s. ISBN 978-80-87194-47-8.

[1]

[2]