Wikipedista:Flanagancz/Vulcain
| Vulcain | |
|---|---|
| Země původu |  Francie |
| Výrobce | Snecma |
| Účel | Hlavní motor |
| Použití | Ariane 5G a Ariane 5GS |
| Status | Neaktivní |
| Nástupce | Vulcain 2 |
| Související vývoj | Vinci |
| První let | 4. červen 1996 |
| Poslední let | 18. prosinec 2009 |
| Specifikace | |
| Tah (vakuum) | 1140 kN |
| Isp (vak) | 431 s |
| Druh pohonných látek | Kapalné |
| Palivo | kapalný vodík |
| Okysličovadlo | kapalný kyslík |
| Poměr poh. látek | 6,2:1 |
| Cyklus | Otevřený |
| Chlazení | Regenerativní |
| Expanzní poměr trysky | 45,1:1 |
| Počet komor | 1 |
| Tlak v komoře | 11,55 MPa |
| Možnost restartu | Ne |
| Rozměry | |
| Celková délka | 3,05 m |
| Šířka | 1,76 m |
| Hmotnost | 1300 kg (suchá) |
| {{{motor}}} |
|---|
| {{{motor}}} |
|---|
Vulcain je rodina evropských raketových motorů prvních stupnů raket Ariane 5 a Ariane 6. Jeho vývoj začal v roce 1988 a první let absolvoval v roce 1996. Aktualizovaná verze motoru Vulcain 2, byla poprvé úspěšně zalétána v roce 2005. Oba motory používají jako palivo kryogenní kapalný kyslík/kapalný vodík. Nová verze motoru pro Ariane 6 se bude jmenovat Vulcain 2.1.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vývoj motoru Vulcain, který provádí Evropské partnerství, začal v roce 1988 společně programem rakety Ariane 5.[1] Tento motor poprvé vzlétl v roce 1996 spolu s nešťastným letem 501, aniž by byl příčinou katastrofy, a jeho první úspěšný let byl proveden v roce 1997 (let 502). V roce 2002 byl tento motor aktualizován na verzi Vulcain 2 s 20% vyšším tahem[2], který poprvé letěl při letu 517, i když se tehdy projevil problém s motorem, který zapříčinil selhání letu.[3] Příčinou bylo oproti očekávaní mnohem vyšší letové zatížení trysky.[4] Následně byla tryska přepracována, byla vyztužena konstrukce a zlepšena tepelná situace stěny trubek prostřednictvím posílení průtok vodíku jako chladicí kapaliny, stejně jako nanesení tepelné izolace na horkou stranu trubky vedoucí chladicí kapalinu. První úspěšný let (částečně upraveného) motoru Vulcain 2 došlo v roce 2005 při letu 521.
Další vývoj[editovat | editovat zdroj]
Dne 17. června 2007 společnost Volvo Aero oznámila, že na jaře 2008 očekává horký test trysky motoru Vulcain 2 vyráběné s novou "sendvičovou" technologií.[5]
Vývoj verze tohoto motoru pro Ariane 6, Vulcain 2.1, začal v roce 2014. První letová konfigurace trysky motoru byla dodána v červnu 2017. Tato nová tryska, v porovnání s tryskou motoru Vulcain 2, snižuje počet dílů o 90%, nákladů o 40% a dobu výroby o 30% Vulcain 2.[6]
Přehled[editovat | editovat zdroj]
V motorech Vulcain se používá otevřený cyklus raketového motoru na kryogenní kapalný kyslík a kapalný vodík. Přitom se používá regenerační chlazení stěn motoru. Vulcain 2 zavedl chlazení spodní části trysky, kde se k jejímu chlazení využívá výfukových plynů z turbíny, které jsou vstřikovány do chladící stěny trysky. Bude moci pohánět první stupeň nosiče Ariane 5, EPC (Etage Principal Cryotechnique, hlavního kryogenního stupně) a poskytovat 8% z celkového startovacího tahu.[7] (Zbytek je poskytována dva pevné raketové posilovače.) Motor má provozní dobu 600s v obou konfiguracích.[8] Je 3 m vysoký a 1,76 m v průměru, váží 1686 kg a poskytuje 137 t tah ve své nejnovější verzi.[9] Kyslíkové turbočerpadlo má při 13600 ot / min výkon 3 MW, zatímco vodíkové turbočerpadlo má při 34000 ot. / min 12 MW výkonu. Celkový hmotnostní průtok je 235 kg/s, z toho jsou 41.2 kg/s vodíku.
Dodavatelé[editovat | editovat zdroj]
Hlavní dodavatel motorů Vulcain je Snecma Moteurs (Francie), který také poskytuje turbočerpadlo kapalného vodíku. Za turbočerpadlo kapalného kyslíku je zodpovědná společnost Avio (Itálie), a plynová turbína, které obě čerpadla pohání a tryska motoru jsou vyvinuty v GKN (Dříve Volvo) (Švédsko).
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Srovnání orbitální raketové motory
- Pohon kosmické lodi
- Časová osa z vodíkových technologií
Srovnatelné motory[editovat | editovat zdroj]
- RS-68
- J-2X
- SSME (RS-25)
- RD-0120
Odkazy a poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Volvo Aero: Volvo Aero's sandwich space technology passes important milestone, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
- ↑ GKN Aerospace: GKN delivers revolutionary Ariane 6 Nozzle to Airbus Safran Launchers, tisková zpráva, [cit. 23 June 2017], Dostupné on-line.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Arianespace – Ariane 5: Kryogenní Hlavní Fáze a Pevné Posilovače
- Ariane 5 ECA a Snecma – Snecma Moteurs: Vulcain 2, motor dokazuje svou sílu
- Dostupné online. – Společnost Volvo Aero
- Dostupné online. – Společnost Volvo Aero
- Dostupné online. – Společnost Volvo Aero
- Dostupné online. – Společnost Volvo Aero
- Dostupné online. – Společnost Volvo Aero
- Dostupné online. – Společnost Volvo Aero
Související zprávy[editovat | editovat zdroj]
- EADS N. V. – EADS vítá podpis smlouvy pro 30 raket Ariane 5 na ILA 2004 v Berlíně
- Tři miliardy Eur smlouva o 30 raket Ariane 5 – EADS Astrium
[[Kategorie:Evropská kosmická agentura]]