Wikipedista:Barbora.marsalkova/První sjednocená fronta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

První sjednocená fronta (zjednodušená čínština: 联俄容共; tradiční čínština: 聯俄容共; pinyin: Lián É Róng Gòng; lit. 'Spojenec Ruska a začlenění komunistů'; alternativně zjednodušená čínština: 联俄联共; tradiční čínština: 聯俄聯共; pinyin: Lián É Lián Gòng), známá také jako Aliance KMT-CCP, Kuomintangu (KMT) a Komunistické strany Číny (KS Číny), vznikla v roce 1924 jako aliance s cílem ukončit válečnictví v Číně. Společně vytvořily Národní revoluční armádu a v roce 1926 se vydaly na Severní expedici. ČKS se připojila ke KMT jako jednotlivci a využila početní převahy KMT, aby pomohla šířit komunismus. KMT naopak chtěla komunisty kontrolovat zevnitř. Obě strany měly své vlastní cíle a fronta byla neudržitelná. V roce 1927 vůdce KMT Čankajšek vyčistil komunisty z Fronty, zatímco Severní expedice byla ještě z poloviny dokončena. Tím byla zahájena občanská válka mezi oběma stranami, která trvala až do vzniku Druhé sjednocené fronty v roce 1936, která se měla připravit na nadcházející druhou čínsko-japonskou válku.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

Dopad ruské revoluce[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli čínští pozorovatelé zpočátku plně neuznávali význam Říjnové revoluce, měla nakonec na Čínu hluboký dopad. Reakce Sun Yat-sena a Kuomintangu na tuto zprávu byla okamžitě pozitivní. [1] Sun Yat-sen označil Vladimíra Lenina za "velkého muže" a naznačil, že by chtěl jít stejnou cestou jako Lenin. [2] To však bylo neobvyklé. Ostatním čínským radikálům, jako byli Chen Duxiu a Li Dazhao, trvalo až do konce první světové války, než docenili radikální odklon bolševiků od Únorové revoluce[3]. Počátkem roku 1920 se však přesvědčili o účinnosti tohoto nového revolučního a politického modelu a směřovali k založení KSČ[4].

Stejně tak byla nesmírně významná zahraniční politika nového Sovětského svazu vůči Číně. Podle ortodoxní marxistické teorie neměly země jako Čína materiální podmínky (například početný proletariát) pro úspěšný přechod k socialismu. Lenin však ve svém díle Imperialismus, nejvyšší stadium kapitalismu tvrdil, že kapitalismus se na počátku dvacátého století stal závislým na imperialistickém vykořisťování třetího světa. Antiimperialistická hnutí měla potenciál destabilizovat celosvětový kapitalistický systém a tím mohla urychlit revoluci tam, kde k tomu byly vhodné materiální podmínky."[5] Proto se raný sovětský postoj k Číně stavěl proti socialistické revoluci - v Sun-Joffeho manifestu formálně souhlasili s tím, že Čína není připravena na "sovětský systém". [6] Snažili se však podporovat protiimperialistické hnutí, které zahrnovalo jak "buržoazní nacionalisty", tak dělnickou třídu."[7] Sun-Joffeho manifestem začalo období rozsáhlé pomoci Sun Jatsenovi a jeho hnutí. Sovětští poradci pomohli Sunovi reorganizovat Kuomintang podle leninského vzoru, čímž se strana stala podstatně efektivnější[8]. založili vojenskou akademii Whampoa a také civilní univerzitu pro vzdělávání kádrů KMT[9].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Feigon 1983, p. 139.
  2. Bernice A Verbyla (2010). Aunt Mae's China. Xulon Press. p. 170. ISBN 978-1609574567. Retrived 28 June 2010.
  3. Feigon 1983, p. 141.
  4. Feigon 1983, p. 144.
  5. Zarrow 2005, p. 190.
  6. Pantsov 2000, p. 58.
  7. Zarrow 2005, p. 191.
  8. Pantsov 2000, pp. 57–58.
  9. Pantsov 2000, pp. 62–63.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku First United Front na anglické Wikipedii.

  1. ↑ FEIGON, Lee. Chen Duxiu, Founder of the Chinese Communist Party. dx.doi.org. 1983-12-31. Dostupné online [cit. 2023-05-23]. DOI 10.1515/9781400858057. 
  2. ↑ BERNICE; VERBYLA. Aunt Mae's China. Xulon Press: [s.n.], 2010. ISBN 978-1609574567. S. 170. 
  3. ↑ FEIGON, Lee. Chen Duxiu, Founder of the Chinese Communist Party. dx.doi.org. 1983-12-31. Dostupné online [cit. 2023-05-23]. DOI 10.1515/9781400858057. 
  4. ↑ FEIGON, Lee. Chen Duxiu, Founder of the Chinese Communist Party. dx.doi.org. 1983-12-31. Dostupné online [cit. 2023-05-23]. DOI 10.1515/9781400858057. 
  5. ↑ ZARROW, Peter. China in War and Revolution, 1895-1949. dx.doi.org. 2006-06-07. Dostupné online [cit. 2023-05-23]. DOI 10.4324/9780203015629. 
  6. ↑ <sc>Alexander Pantsov</sc>. <italic>The Bolsheviks and the Chinese Revolution 1919–1927</italic>. (Chinese Worlds.) Honolulu: University of Hawai'i Press. 2000. Pp. xii, 324. $23.95. The American Historical Review. 2001-12. Dostupné online [cit. 2023-05-23]. ISSN 1937-5239. DOI 10.1086/ahr/106.5.1762. 
  7. ↑ ZARROW, Peter. China in War and Revolution, 1895-1949. dx.doi.org. 2006-06-07. Dostupné online [cit. 2023-05-23]. DOI 10.4324/9780203015629. 
  8. ↑ <sc>Alexander Pantsov</sc>. <italic>The Bolsheviks and the Chinese Revolution 1919–1927</italic>. (Chinese Worlds.) Honolulu: University of Hawai'i Press. 2000. Pp. xii, 324. $23.95. The American Historical Review. 2001-12. Dostupné online [cit. 2023-05-23]. ISSN 1937-5239. DOI 10.1086/ahr/106.5.1762. 
  9. ↑ <sc>Alexander Pantsov</sc>. <italic>The Bolsheviks and the Chinese Revolution 1919–1927</italic>. (Chinese Worlds.) Honolulu: University of Hawai'i Press. 2000. Pp. xii, 324. $23.95. The American Historical Review. 2001-12. Dostupné online [cit. 2023-05-23]. ISSN 1937-5239. DOI 10.1086/ahr/106.5.1762. 

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Zarrow, Petr (2005). China in War and Revolution 1895-1949. New York City: Routledge.
  • Pantsov, Alexander (2000). The Bolsheviks and the Chinese Revolution, 1919-1927. Honolulu: Unuversity of Hawai'i Press.
  • Feigon, Lee (1893). Chen Duxiu: Founder of the Chinese Communist Party. Priceton: Priceton University Press
  • Bernice A Verbyla (2010). Aunt Mae's China. Xulon Press. p. 170. ISBN 978-1609574567. Retrived 28 June 2010.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Barbora.marsalkova/První_sjednocená_fronta&oldid=22822469“