Westerlund 1
| Westerlund 1 | |
|---|---|
 | |
| Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0) | |
| Typ | otevřená hvězdokupa |
| Objevitel | Bengt E. Westerlund |
| Datum objevu | 1961 |
| Rektascenze | 16h 47m 04.0s[1] |
| Deklinace | −45°51′04.9″[1] |
| Souhvězdí | Oltář |
| Vzdálenost | 3,2±0,4 kpc[2] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Poloměr | 3,26[3] ly |
| Hmotnost | 63 000[3] |
| Odhadované stáří | 3,5 milionu let[3] |
| Označení v katalozích | |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Westerlund 1 (zkratka Wd1, někdy také nazývaná Hvězdokupa v Oltáři[4]) je mladá kompaktní otevřená hvězdokupa v Mléčné dráze, vzdálená asi 3,2 kpc (15 000 světelných let) od Země.[3] Hvězdokupu objevil švédský astronom Bengt Westerlund roku 1961,[5] delší dobu však zůstávala stranou pozornosti, jelikož pozorování v daném směru komplikují závoje mezihvězdného prachu a plynu. V budoucnosti se z Westerlundu 1 pravděpodobně stane kulová hvězdokupa.[6]
Hvězdokupa obsahuje velké množství vzácných hvězd o velké hmotnosti. Bylo zde objeveno: 6 žlutých hyperobrů, 4 červení veleobři (včetně Westerlundu 1-26, jedné z největších známých hvězd), 24 Wolfových–Rayetových hvězd, LBV hvězda (modrobílý veleobr s extrémním zářivým výkonem), mnoho modrých veleobrů a neobvyklý veleobr spektrálního typu sgB(e), o kterém se uvažuje jako o možném výsledku srážky a následného splynutí dvou hvězd.[7] Pozorování rentgenovými dalekohledy navíc odhalila přítomnost anomálního rentgenového pulsaru, pomalu rotující neutronové hvězdy, která musela vzniknout v důsledku kolapsu masivní rodičovské hvězdy.[8] Předpokládá se, že Westerlund 1 je výsledkem jediného impulsu tvorby hvězd, což by znamenalo, že všichni členové mají podobné stáří i složení.
Kromě toho, že obsahuje jedny z nejhmotnějších a nejzáhadnějších hvězd v naší Galaxii, Westerlund 1 je pro astronomy užitečný jako relativně blízká, dobře pozorovatelná otevřená hvězdokupa, na které mohou studovat procesy, které probíhají uvnitř podobných hvězdokup mimo galaktický disk.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b BRANDNER, W.; CLARK, J. S.; STOLTE, A.; WATERS, R.; NEGUERUELA, I.; GOODWIN, S. P. Intermediate to low-mass stellar content of Westerlund 1. Astronomy & Astrophysics. 2008, s. 137–149. DOI 10.1051/0004-6361:20077579. Bibcode 2008A&A...478..137B. arXiv 0711.1624.
- ↑ Šablona:Cite arXiv
- ↑ a b c d PORTEGIES ZWART, Simon F.; MCMILLAN, Stephen L.W.; GIELES, Mark. Young Massive Star Clusters. Annual Review of Astronomy and Astrophysics. 2010, s. 431–493. DOI 10.1146/annurev-astro-081309-130834. Bibcode 2010ARA&A..48..431P. arXiv 1002.1961.
- ↑ WESTERLUND, B. E. On the Extended Infrared Source in ARA. Astrophysical Journal. 1968, s. L67. DOI 10.1086/180270. Bibcode 1968ApJ...154L..67W.
- ↑ WESTERLUND, B. A Heavily Reddened Cluster in Ara. Astronomical Journal. 1961, s. 57. DOI 10.1086/108585. Bibcode 1961AJ.....66T..57W.
- ↑ Gallagher; GREBEL. Extragalactic Star Clusters: Speculations on the Future. Extragalactic Star Clusters, IAU Symposium. 2002, s. 207. Bibcode 2002IAUS..207..745G. arXiv astro-ph/0109052.
- ↑ CLARK, J. S.; NEGUERUELA, I.; CROWTHER, P. A.; GOODWIN, S. P. On the massive stellar population of the super star cluster Westerlund 1. Astronomy & Astrophysics. 2005, s. 949–969. DOI 10.1051/0004-6361:20042413. Bibcode 2005A&A...434..949C. arXiv astro-ph/0504342.
- ↑ MUNO, Michael P.; CLARK, J. Simon; CROWTHER, Paul A.; DOUGHERTY, Sean M.; DE GRIJS, Richard; LAW, Casey; MCMILLAN, Stephen L. W. A Neutron Star with a Massive Progenitor in Westerlund 1. Astrophysical Journal Letters. 2006, s. L41. DOI 10.1086/499776. Bibcode 2006ApJ...636L..41M. arXiv astro-ph/0509408.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Westerlund 1 na Wikimedia Commons
