Vysoká brána
| Vysoká brána | |
|---|---|
 Vysoká brána | |
| Účel stavby | |
Městská brána | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 1518-1527 |
| Stavitel | Jan Chochola, Vít z Nového města Pražského |
| Současný majitel | Město Rakovník[zdroj?] |
| Poloha | |
| Adresa | Rakovník, Rakovník,  Česko |
| Souřadnice | 50°6′21,12″ s. š., 13°43′54,76″ v. d. |
  Vysoká brána | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 19867/2-2706 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | [2] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysoká brána patří k historickým dominantám královského města Rakovníka. Nachází se na severním okraji historické části města a tvořila spolu s branou Pražskou, Svatojilskou a Lubenskou součást středověkého městského opevnění. Vysoká brána je zapsána jako nemovitá kulturní památka[1].
Historie
Vysoká brána vznikla stejně jako ostatní městské brány v Rakovníku na místě jiné starší brány[2] jako součást nově budovaného městského opevnění, k jehož stavbě dal panovník souhlas roku 1471. Dosavadní opevnění již bylo sice tvořeno hradební zdí s baštami i příkopem, avšak městské brány byly i nadále slabým místem opevnění. Roku 1516 bylo započato se stavbou Pražské brány, roku 1518 se stavbou brány Vysoké, roku 1526 brána Svatojilská a nakonec roku 1528 brána Lubenská. Již roku 1518 bylo započato s přípravou stavebního materiálu, tak aby na jaře roku 1519 byly položeny základy brány.[3]. Záměrem stavby bylo, aby věž převyšovala hřeben na severu a umožňovala tak včasné varování před nepřítelem. Výstavbu brány a dost možná i její výšku ovlivnila nehoda vnějšího lešení roku 1591. Následujícího roku bylo lešení opraveno, avšak v dalším navyšování věže brány již nebylo pokračováno. Roku 1523 byla věž brány ozdobena vytesanými erby předních řemeslnických cechů, jež se vázaly k městu: lazebníci, sladovníci, řezníci, soukeníci, pekaři a mlynáři, ševci, krejčí, bečváři, kováři a koželuzi[4]. Bezprostředně poté byl mistrem Jakubem z Městečka[5] zhotoven krov střechy, na který byly upevněny dva "rožně" z šťáhlavského železa s makovicemi a hvězdami. Následně byla střecha pokryta břidlicí "rabštýnskou"[6]. Roku 1524 byla stavba omítnuta a roku 1527 byl do věže brány osazen zvonec, kterým se bilo na poplach v případě nebezpečí. 23.7.1646 udeřil do věže brány blesk, který poškodil jednu makovici, střešní krytinu a zabil hlásného i branného. Oprava škod byla dokončena 1.9.1646. Spíše historickou zajímavostí je zemětřesení, které 4. 12. 1690 otřáslo věží vysoké brány tak silně, že hlásný z věže utekl a nechtěl se tam již vrátit. 15.8.1707 byly sneseny makovice i hvězdy, které byly následně znovu pozlaceny. Střecha byla opravena manětínskou břidlicí. Další velkou rekonstrukcí prošla brána na počátku 20. století.
Popis
Zdivo Vysoké brány dosahuje výšky 31,3 metrů a spolu se stanovou střechou krytou břidlicí dosahuje výšky 46 metrů. Vnitřní prostor věže je členěn do 5 pater[7]. První tři patra jsou spojena vnějším točitým schodištěm na východní stěně, zbylá poschodí pak spojuje vnitřní dřevěné schodiště. Na severní i jižní straně jsou na úrovni 4. patra umístěna rozměrná gotická okna s dřevěným žaluziovým krytím. Na úrovni téhož patra na západní stěně je umístěn dochovaný středověký prevét. V 1. až 3. patře jsou na severní i jižní straně věže čtvercová okna. Na straně východní je na úrovni 4. patra obdélné okénko a níže pak zmíněný přístavek točitého schodiště. Ve vikýři střechy na jižní straně byl umístěn cimbál z roku 1581 a v okně níže pak zvonek k bití na poplach. V rozích ochozů jsou umístěny kamenné chrliče v podobě lva, žáby, vepře a měšťana. Zajímavostí brány je dochované předbraní s ochozem, cimbuřím a křížovými střílnami. Z vnější strany vjezd uzavírala dvojkřídlá vrata, následoval příkop v prostoru předbraní, přes který se spouštěl padací most z brány. Na západní straně brány je vedle vlastní brány i branka pro pěší.
Současnost
V současné době spravuje bránu Muzeum T. G. M. Rakovník, které vnitřní prostory využívá k výstavním účelům a ochoz slouží k vyhlídce pro návštěvníky.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-13]. Identifikátor záznamu 130659 : Vysoká brána. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Předchůdkyně Vysoké brány, tzv. brána Věžní, stávala patrně poněkud západněji od současné brány, zhruba v místech dnešní restaurace U Zeleného stromu. F.Levý však uvádí, na rozdíl od webu Muzea T.G.M Rakovník, i pro původní bránu název "Vysoká".
- ↑ Dle F.Levého se tak mělo stát "při památce přenešení těla sv. Václava" což odpovídá 4. březnu.
- ↑ Dnes nahrazeno kopiemi, originály jsou uloženy v lapidáriu Muzea T.G.M. Rakovník.
- ↑ Na stavbu dodal i stavební jeřáb. Rovněž byl autorem lešení, které posléze hrozilo svým zřícením při stavbě brány..
- ↑ Myšleno pocházející z okolí dnešního Rabštejna nad Střelou.
- ↑ První patro se stropem klenutým, ostatní pak se stropem trámovým.
Literatura
- LEVÝ, František. Dějiny královského města Rakovníka. 2. vyd. Rakovník: Agroscience, 2010. ISBN 978-80-85081-33-6.
- Vysoká brána. In: Muzeum T.G.M. Rakovník [online]. 9.1.2010 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.muzeumtgm.cz/cz/rakovnik/New-page