Volovec
| Volovec Воловець |
|
|---|---|
Zimní pohled na městečko |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 48° 42′ 52″ s. š., 23° 10′ 54″ v. d. |
| nadmořská výška: | 492 m n. m. |
| časové pásmo: | UTC+2 |
| stát: | |
| oblast: | |
| rajón: | Volovecký |
| rozloha a obyvatelstvo | |
| rozloha: | 6,67 km² |
| počet obyvatel: | 5178 |
| hustota zalidnění: | 776 obyv. / km² |
| správa | |
| adresa obecního úřadu: | вул. Пушкіна 7 89100 смт. Воловеь |
| telefonní předvolba: | 3136 |
| PSČ: | 89100 |
Volovec (ukrajinsky Воловець, rusky Воловец, bělorusky Валавец, maďarsky Volóc) je osada městského typu (ukrajinsky селище міського типу, rusky посёлок городского типа, přibližná obdoba českého pojmu městys) ležicí poblíž hřebene Karpat v Zakarpatské oblasti Ukrajiny. V roce 2007 mělo 5000 obyvatel a bylo sídlem okresu.
Přes Volovec vede (od roku 1872) hlavní železnični trať z Čopu přes Mukačevo a Stryj do Lvova.
Historie [editovat]
První zmínka o osadě pochází z roku 1433. Od začátku 17. století bylo součástí Mukačevského panství. V roce 1831 zde došlo k selskému povstání. V roce 1870 ve Volovci žilo kolem 600 obyvatel, v roce 1900 to bylo již 1284 obyvatel, z toho 839 Rusínů a Ukrajinců, 253 Němců, 177 Maďarů, 3 Slováci, 1 Rumun a 11 Židů ; v obci tehdy bylo 198 domů, z nich 24 bylo zděných a 174 dřevěných. Od roku 1882 ve Volovci začala fungovat státní základní škola.
Do roku 1918 byla osada součástí Rakousko-uherské monarchie, v roce 1919 se spolu s celou Podkarpatskou Rusí stalo součástí Československa, v roce 1938 bylo okupováno Maďarskem a v roce 1945 se stalo součástí SSSR, konkrétně Ukrajinské sovětské socialistické republiky. Od roku 1991 patří k samostatné Ukrajině.