Vlastní mód

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vibrace jednoho vlastního módu v kruhovém disku s pevným vnějším okrajem.

Vlastní mód v kmitajícím systému je pohyb, při kterém se všechny části tohoto systému pohybují sinusoidně se stejnou frekvencí a konstantní fází. Tento pohyb má konstantní frekvenci, která se nazývá rezonanční frekvence. Hmotná tělesa, např. budova, most nebo molekula, mají soubor vlastních módů, jejichž rezonanční frekvence závisí na struktuře tělesa, materiálu a hraničních podmínkách.

V hudebním kontextu se vlastní módy vibrujících nástrojů (strun, vzduchových trubek, bubnů apod.) nazývají „alikvótní“ nebo také „vyšší harmonické“ tóny.

Nejobecnější pojetí pohybu systému je superpozice jeho vlastních módů. Módy jsou vlastní v tom smyslu, že se mohou pohybovat nezávisle na sobě a vyvolání jednoho módu tedy nikdy nevyvolá pohyb jiného módu. Z pohledu matematiky jsou tedy vlastní módy navzájem ortogonální.

Koncept vlastních módů je také aplikovatelný ve vlnové teorii, optice, kvantové mechanice a molekulární dynamice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Normal mode na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlastní mód na Wikimedia Commons
  • BLEVINS, Robert D. Formulas for natural frequency and mode shape. Reprint. vyd. Malabar, Florida: Krieger Pub., 2001. ISBN 978-1575241845. 
  • Dynamics and Control of Distributed Systems.. Redakce Tzou H.S.. Cambridge [England]: Cambridge University Press, 2008. ISBN 978-0521033749. 
  • SHEARER, Peter M. Introduction to seismology. 2nd. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 9780521882101. S. 231–237.