Varlichové z Bubna
Varlichové z Bubna je český šlechtický rod.
Předkové rytířů a svobodných pánů Varlichů z Bubna jsou tři bratří: Václav řeč. Varlich, Racek z Bubna a Držkraj řeč. Stoklasa z Hrádku, kteří r. 1415 vénovali vvolenickému kostelu roční plat 6 kop grošů. Protože Stach Buben z Hrádku ve Volenicích r. 1395 patronoval, nepochybujeme, že byl otcem jejich a praotcem Varlichů všech v záp. Čechách. Po Držkrajovi záhy zemřelém dědil spolkem bratr Václav řeč. Varlich z Frimburka r. 1437, jehož syn Racek Varlejch z Bubna byl na Frimburce dobyt od Viktorina z Poděbrad r. 1467 a od té doby seděl na Krejnicích. Odpovědným jsa nepřítelem pana Jana z Rožmberka byl od jeho purkrabí helfenburského Jana z Vlksic r. 1471 zajat a obrán, načež vstoupil do služeb krále Matiáše uher. u hejtmana jeho na Cmundě Mikuláše Španovského z Lísova r. 1485.
Bratři Jan a Stach V. obdrželi od krále nápad v Hartmanicích, Nezdicích, Novém Městě a Rapaticích za Sušicí r. 1493; Jan držel později hrad Vildštein na Plzeňsku v l. 1520-26 a kšaftem svým od. kázal r. 1531 bratru Václavovi dům v Plzni: sirotky jeho opatrovali vladyka Chlumčanský a Smil Nebyslovský z Drahobuze. Stach V. z [z Bubna] připomíná se r. 1517 v Lázu na Pracheňsku, žil dle tituláře ještě r. 1534 a brzo potom zemřev odpočívá v chrámě strakonickém. Václav V. z [z Bubna] prodal před r. 1544 statek Újezdec Klatovským a držel r. 1534 Radkovice u Žinkov. Janovi synové, Jan, Markvart, Jindřich za sebe i na místě Kryštofa bratra let nemajíciho pohnali poručníky někdy Jana V. z [z Bubna] r. 1535 a rozdělili se v l. 1548 a 1564 o statky své. Kryštof držel Kbel na Klatovsku, ale zemřel již před r. 1576 za poručníka dětí svých ustanoviv bratra Jana na Radkovicích, jenž Kryštofa také dlouho nepřežil, an již r. 1580 nebožtíkem byl zůstaviv syny Václava na Radkovicích a Adama na Bílucích. Václav prodav Radkovice usadil se na Zvíkovci a Hřebečníkách, byl hejtmanem kraje rakovnického, ale konfiskací oba statky své ztratil a neštěstí toho dlouho nepřečkav zemřel r. 1621; bratra jeho Adama smrť v mladém věku odňala r. 1598, kdy v Měčíně pochován jest. Po Kryštofovi kbelském zůstal syn Vilém V. z [z Bubna], jenž v l. 1597-99 v Klenovém a v l. 1631-37 ve Lhotce hořejší žil s manželkou Anéžkou Nebylovskou z Drahobuze, která držela ještě r. 1652 Velké Hoštice. Děti jejich známe dvě, a sice syna Heřmana a dceru Kateřinu, ale bližšího o nich nic nevíme. Adama V. z [z Bubna] synem byl snad Kryštof Jindřich, jenž dvůr ve vsi Výrově měl v l. 1613-20, na Petršpurce r. 1624 hejtmanil a potom na Řeřichách seděl r. 1630. Smrť jeho oplakávala manž. Eva Hrobčická z Hrobčic a tři dcery.-Z Václavových synů Heřman seděl na Zvíkovci r. 1616 a měl tři syny nezletilé: Jindřicha (později na Podmoklech), Oldřicha a Mikuláše; dcera jeho Salomena provdala se za Jiřího Václava Hrušku z Března. Druhý syn Václavův Jindřich Markvart V. z [z Bubna] byl r. 1630 hejtmanem statku Sv. Kříže na Klatovsku, r. 1635 spravoval panství hostouňské k rukám sirotkův a v l. 1639-55 byl kurátoren nezletilých bratří Jiřího Gottharda a Oldřicha Viléma Janovských z Janovic na Tedražicích a Janovicích. S manželkou svou Helenou Alžbětou z Modlíškovic, která v l. 1655-70 druhý díl Tedražic držela, měl tři syny: Viléma, Jaroslava Kunatu a Jana Ctibora. V. z [z Bubna], dcera jediná provdala se za Jana Ferd. Renspergera z Rensperku. Jaroslav Kunata (†již r. 1677) pojal za manželku Annu Zuzanu z Lipovic, s nížto měl dceru Markétu Majdalenu; Jan Ctibor seděl též na jednom díle Tedražic. ale také bratra svého Jaroslava dlouho nepřežil, poněvadž již r. 1681 byl nebožtíkem. Třetí bratr Vilém V. z [z Bubna] (1670-81) usadiv se na Pečetíně oženil se se Sibyllou Polexinou Kánickou z Čachrova a zplodil s ní pět synů: Františka Jindřicha, Jana Maximiliána,Jana Kryštofa, Adama Petra a Viléma Ctibora. Jan Maximilián měl s manželkou Markétou Terezií Plánskou ze Žeberka syna Jana Karla V. z [z Bubna], který umřel bezdětek jako druhý hejtman kraje bechyňského a v Táboře pochován jest (1742). Adam Petr byl setníkem pluku Sickinského r. 1722 a měl syna Adama Ignáce r. 1736 připomenutého; František zemřel r. 1721 v Praze ve svém domě na Novém městě; Jan Kryštof a Vilém Ctibor měli každý četné potomstvo, o kterém nyní promluvíme. Jan Kryštof pojal za manželku Kateřinu Kyšperskou ze Vřesovic a na Vlásenici u Tábora r. 1693, s níž zplodil (dle Svato-Václavského kalendáře r. 1736 vydaného) pět synů: Františka, jenž r. 1736 praporečníkem u vojště byl, Jana Václava, Maximiliána Karla, Františka a Jana Václava. Bratr Janův Kryštofův, Vilém Ctibor, byl radou purkrabského úřadu v Praze r. 1722 a oženil se s Renatou z Řičan, kteráž mu porodila šest synů: Jana Bapt. Václava, Jana Václava Františka, Jana Nep. Heřmana Viléma, Jana Michala, Jana Norberta a Jana Maximiliána. Jan Nep. Heřman Vilém zemřel v 17. roce věku svého r. 1747 a pochován jest u sv. Štěpána v Praze; Jan Václav byl farářem v Bernarticích u Tábora a zemřel r. 1803; Jan Míchal oddal se též stavu kněžskému a umřel jako děkan kapitulní v Praze r. 1804. Dle zpráv současníků byl pánem velmi učeným a národa i jazyka českého velmi milovným. Maximilián Karel byl r. 1786 plukovníkem v pluku hraběte Palfyho a měl syna Karla, lieutenanta v témž pluku. Pátý syn Vilémův Ctiborův, Jan Norbert, byl r. 1794 a 1795 krajským kommis sařem v Klatovech a v l. 1799-1804 prvním krajským kommissařem v Táboře. R. 1786 připomínají se čtyři synové Janovi Norbertovi: František, lieutenant Wurmserova pluku husarského, Antonín, Josef a Jan. Josefu V. z [z Bubna] prodal r. 1769 Filip Hněvsa Stráník z Kopidlna statek Dobrohošť na Berounsku, r. 1778 Jan Jindřich hr. z Bissingen lenní statek Slavkovice v Pracheňsku a r. 1782 Libor Losi z Losenau statek Radíč. Nemaje přirozených dědiců Josef zřídil kšaftem r. 1812 děti příbuzného svého Antonína Koce z Dobrše za dědice. Kromě těchto Varlichů z [z Bubna] byli r. 1786 ještě tři bratří ve vojště rakouském: Josef lieutenantem ve 3. pluku dělostřeleckém, Prokop lieutenantem ve pěším pluku hraběte Terziho a Jan Václav lieutenantem v pluku Belgiojosově a kromě nich Jan V. z [z Bubna] majorem dělostřelectva v l. 1795 až 1799. František V. z [z Bubna] narodiv se ve Velkých Herolticích u Opavy r. 1794 vstoupil jako patnáctiletý jinoch do císařských služeb vojenských a vyznamenav se ve všech válkách první polovice našeho věku stal se generalmajorem a obdařen jest řádem Leopoldovým r. 1850, kdy se na odpočinek odebral. Pro dlouholeté výborné služby své povýšen jest do stavu svobodných pánů 1. čce 1860 a jmenován pak poručíkem v cís. gardě harcířské, ve které důstojnosti zemřel r. 1875. Zůstavil dva syny: Josefa a Františka, ze kterých František byl c. k. kommissařem ve Kremži vl. 1877-79a přidělen byv jako okr. hejtman k praž. místodržitelství zemřel tam v mladém věku 34 let r. 1884 bez mužských potomků. Josef svob. p. V. z [z Bubna]. bratr zemřelého Františka, jest náměstken sekretáře v ministerstvě orby ve Vídni.-Z rytířů Varlichů z [z Bubna] žili r. 1870 ve vojště rak. Heřman, setník 46. uher. pěš. pluku, a Rudolf, generálmajor: v letošním pak schematismu zaznamenán Maximilián rytíř V. z [z Bubna], poručík ve 12. pluku husarském.