Buben (hrad)
Buben je zřícenina středně velkého hradu, která stojí na úzkém (částečně skalnatém) protáhlém ostrohu nad soutokem řeky Mže a Plešnického potoka. Zřícenina se nachází v kraji západně od Plzně, v katastrálním území nedaleké obce Plešnice. Ostroh byl původně – až do první čtvrtiny 20. století (jak dosvědčují mj. historické fotografie) – odlesněný. Dnes je však pokrytý lesem, což znemožňuje vyniknutí zřícenin a omezuje výhled z hradu. Volně přístupná zřícenina je oblíbeným cílem turistů, což je podmíněno i těsným sousedstvím krajského města Plzně a vodní přehrady Hracholusky.
Obsah |
Popis[editovat]
Hradní areál (bez příkopů) je dlouhý zhruba 100 metrů a široký je maximálně 30-40 metrů. Ostroh, obtékaný převážně řekou Mží a na jihovýchodě Plešnickým potokem, je orientován severozápadně-jihovýchodně. Do dnešní doby se dochovaly zbytky hlavní (třetí) brány, nevelké zbytky první brány na jihovýchodním předhradí, z velké části hradby a zdi vlastního jádra (kromě strážní věže při vstupu, jež stála na samostatné jihozápadní skalce) a částečně i věžovitý palác (v zadní severozápadní části hradu). Z přilehlého malého paláce (v nádvoří) zbyly v podstatě jen základy. Částečně jsou též zachovány delší úseky dolních hradeb – tj. parkán a to především na východní straně. V dubnu 2013 však byla tato část opevnění postižena destrukcí a je vážně poškozena, jak se ještě čtenář dozví níže. Návštěvníka též upoutá na jihovýchodní straně ostrohu zcela zachovalý příkop před někdejší první bránou (původně zde stál dřevěný most). Příkop je vylámaný ve skále a tvoří zajímavou soutěsku, kterou do areálu hradu přicházíme ve směru od vsi Plešnice.
Historie[editovat]
Hrad v prvních dvou stoletích existence[editovat]
První písemná relevantní zmínka o hradu pochází z roku 1349. Tehdy se jméno hradu objevuje v listině císaře a krále Karla IV. Podle dochovaných architektonických detailů však hrad vznikl patrně již o cca 15 let dříve – tj. těsně po první třetině 14. století. Není ovšem vyloučeno, že hrad je ještě mnohem staršího data. Tato verze je ovšem dnes přijímána mnohem méně častěji. Zřejmě již v první polovině 14. století byli majiteli hradu rytíři Bubnové z Hrádku, přičemž Hrádkem v jejich jménu byl tehdy myšlen právě hrad Buben, kterému se tehdy říkalo jak Buben, tak i alternativně Hrádek. Tento stav (kdy se používalo vedle vlastního jména objektu také jméno Hrádek) byl ve středověku u mnoha hradů poměrně častým jevem. Název hradu Buben tak nebyl ještě plně ustálen ještě v době vlády Václava IV. Údajně naposledy bylo názvu Hrádek popužito Heřmanem z Nečtin (či také z Jeřeně) roku 1395. Bubnové z Hrádku se později rozdělili na dvě linie a to na rytíře a barony Varlichy z Bubna a dodnes žijící hrabata Bubny z Litic. Oba dva rody si podržely jméno hradu Buben nejen ve svém tradičním jménu či přídomku, ale i v erbu. V tom nosili definitivně od poloviny 16. století vojenský buben, který se tak pro ně stal i tzv. mluvícím znamením. Erb s bubnem ovšem nosil již Stach Buben z Hrádku, vzdálený předek obou rodů, vlastnící na přelomu 14. a 15. století v okolí původního rodového hradu Buben-Hrádek statek Dolany.
Před rokem 1379 se majitelem panství a hradu stal rod rytířů z Nečtin. Ti jsou podle svého nového sídla dnes historiky nazýváni Nečtinskými z Bubnu. Rod držel Buben jako své sídlo po delší dobu a hrad rozšířil. Po husitských válkách však panství s hradem postupně přechází s rukou paní Jitky z Nečtin do užívání dalších spřízněných rodin a o hrad se přetahují i jiné rody z okolí. Roku 1471 koupil Buben rytíř Petr Chlumčanský z Přestavlk a Nečtinští se z historie hradu vytrácí. Krátce poté (kolem roku 1483) vymírají paní Jitkou z Nečtin i po přeslici.
Zánik hradu v 16. století[editovat]
Noví majitelé Chlumčanští z Přestavlk hrad i s panstvím vlastnili až do roku 1563, kdy panství odprodali sousednímu rytířskému rodu Úlických z Plešnic a Úlic. Ještě za vlády Chlumčanských z Přestavlk došlo k rozdělení panství na dvě části. V první polovině 16. století začal rod Chlumčanských sídlit na pohodlnějších tvrzích a zámečcích v okolí a hůře přístupný a stísněný hrad začal proto poměrně rychle chátrat. V roce 1567 se tak Buben uvádí v držbě rytířů Úlických z Plešnic a Úlic definitivně jako pustý. V následujících staletích opuštěný hrad chátral jen pozvolně, neboť nebyl výrazněji rozebírán pro svoji odlehlost. Ze stavby byly odvezeny jen cennější pískovcové části – jako ostění oken a dveří či velké kameny zdobící původně nároží.
Noví vlastníci zříceniny od 17. století[editovat]
V roce 1648 Úlické z Plešnic a Úlic vystřídali odkazem kladrubští benediktini, kteří panství přičlenili ke svému sousednímu statku Čeminy u Města Touškova. Po zrušení kladrubského kláštera roku 1785 (císařem Josefem II.) přešel hrad s Čemíny na tzv. Náboženský fond. Ten panství rozdělil a část Čemíny získal Jan z Erbenu. Poté panství ovládalo několik drobnějších majitelů. K čemínskému panství patřil hrad až do roku 1912, kdy se opět oddělil statek Plešnice, který se zříceninou hradu odkoupil velkostatkář Jindřich Finger. Ten po roce 1912 umožnil první větší opravu hradu Klubem českých turistů. Jeho nástupnická organizace – Klub československých turistů – hrad zakoupil v červenci roku 1927, společně s přilehlým lesem a pastvinou. Po zrušení Klubu se v roce 1948 hrad dostal do majetku tělovýchovy a nakonec roku 1953 do rukou československého státu, který jej vlastnil až do roku 2010.
Větší opravy hradu ve 20. století[editovat]
V letech 1929-1932 byla zřícenina částečně, ale velmi důkladně konzervována Klubem československých turistů, kterému hrad již několik let patřil. Pod hradem Klub vystavěl roku 1932 tzv. Schwarzovu chatu s ubytováním a restaurací. Její provoz zanikl v 60. letech a byl obnoven až v roce 1995.
Hrad byl znovu opravován teprve v roce 1991. Bohužel byly tehdy použity nevhodné materiály (cement aj.) a hrad tím dnes velmi trpí. Spáry zdiva jsou rychle vymývány, kameny se rychle uvolňují a hrozí opětovné zřícení celých částí zrenovovaných zdí.
Pád bašty a přilehlé parkánové zdi v dubnu 2013[editovat]
V letech 2008-2010 se vychýlila nesprávně opravená (vodou nasáklá a betonovou směsí přespříliš zatěžkaná) bašta ve spodním pásu opevnění (tj. na parkánu). Dne 10. 4. 2013 tato bašta i s částí sousedních zdí spadla a suť zatarasila v mnohametrovém pásmu přístup k hradu ve směru od řeky. Musíme proto jen doufat, že se rychle najdou peníze nejen na obnovu výše zmiňovaných ohrožených zdí, ale i na znovuvýstavbu této spadlé části hradu, jinak hradu hrozí další destrukce!
Dnešní majitel a přístup[editovat]
O hrad se po léta staralo Občanské sdružení Excalibur. V roce 2010 byl Buben státem bezplatně převeden na blízkou obec Plešnice, která o něj nyní oficiálně pečuje. Z romanticky položené vísky Plešnice se na hrad dostanete pohodlnou lesní cestou po modré turistické značce. Nikoliv tedy po červené, jak ukazují některé – i nové – mapy či oznamují některé informační materiály! (Tato informace líčí stav v květnu 2013). Cesta je dlouhá asi 2 km a vede podél potoka. Klidnou chůzí trvá 15-20 minut. Z druhé strany, přes řeku Mži, se na hrad již nedostanete, neboť původní most byl v roce 2011 stržen povodní.
Reference[editovat]
Petr ROŽMBERSKÝ, Hrad Buben u Plešnic, edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa 6, Plzeň 1995.
Externí odkazy[editovat]
- Hrad Buben - oficiální stránky hradu, na nich najdeme i podrobnou historii
- Obec Plešnice - stránky obce Plešnice, která je vlastníkem hradu
- Buben na Hrady.cz
- Hrad Buben - stránky občanského sdružení Excalibur
- Hrad Buben na Castles.cz
