Vanyar

Vanyar je označení pro první a nejsličnější národ elfů v knihách o Středozemi J. R. R. Tolkiena (především v Silmarillionu). Stali se oblíbenci Manwëho a Vardy, které velice ctili. V Knize ztracených pověstí jsou nazýváni Teleri (pozdější Teleri jsou zde jmenováni jako Mořští pištci, Solosimpi).

Původ

Podle legend jsou Vanyar potomky prvního elfského páru, který procitnul u Jezera probuzení Cuiviénenu, Imina a jeho družky Iminyë.

Vzhled a charakteristika

Vanyar čili Sliční elfové jsou nejkrásnější a nejušlechtilejší mezi všemi elfskými národy. Byli známí pro své nádherné zlaté vlasy. Velice milovali skládání básní a písní. Vzhledem i chováním byli nejvíce ze všech quendi podobní Valar a neměli tím pádem mnoho společného s lidmi. Vanyar byli oblíbenci pána Valar Manwëho a jeho ženy Vardy. Jejich jazykem byla vznešená Quenya.

Dějiny Vanyar

Historie Vanyar je lidem nejméně známá, protože Sliční elfové se od svého příchodu do Blažené říše vratili do Středozemě již pouze jednou a to při válce hněvu, načež se všichni vrátili zpátky do Amanu. Lidé znají události týkající se dějin Vanyar pouze z vyprávění Vyhnanců - Noldor.

Rané dějiny

Králem Vanyar, žijících po svém procitnutí spolu s dalšími dvěma elfskými národy u vod Cuiviénenu, se stal Ingwë. Mezi elfy tehdy přišel Vala Oromë, který přinášel Prvorozeným pozvání do Blažené říše Amanu. Ingwë byl vybrán spolu s Finwëm a Elwëm jako vyslanec, který zastupoval svůj lid a Oromë je všechny tři zavedl do Blažené říše. Poté, co Ingwë pohlédl na nádheru Valinoru, uviděl světlo Valinorských stromů a stanul před Manwëho majestátem velmi zatoužil odvést svůj lid pod ochranu Valar.

Velká cesta

Po návratu mezi svůj lid se mu podařilo vzbudit ve Vanyar obrovskou touhu odejít do Amanu a byli to právě Vanyar, kteří vyrazili ze všech elfů nejrychleji. Jednak proto, že nejvíce dychtili spatřit světlo stromů a proto, že jejich zástup byl nejméně početný, cestovali Vanyar vedeni Oromëm velice rychle a přímočaře. Poté, co v Beleriandu dorazili k moři, byli Ulmem spolu s Noldor převezeni přes moře do Amanu a byli tam vřele přivítáni.

V Amanu

Vanyar v Blažené říši Amanu nějaký čas bydleli společně s Noldor na pahorku Túna, na němž společně vystavěli nádherné město Tirion. Později se však pro lásku k Valar přestěhovali přímo do Amanu a usídlili se okolo posvátné hory Taniquetil. Jejich král Ingwë byl považován za Velekrále elfů a jeho autoritu uznávali i králové všech ostatních národů Eldar. Sídlil na hoře Taniquetil u nohou Manwëho. Od svého vstupu do Amanu žili Vanyar spokojeně a nedali se nijak ovlivnit Melkorem a jeho lhaním v době Vzpoury Noldor, do které se nenechali zaplést.

Válka hněvu

Související informace naleznete v článku Válka hněvu.

Na konci prvního věku Slunce se Vanyar po boku Valar, Maiar a Noldor, vedení svým králem Ingwëm, vydali do rozhodující bitvy proti Temnému pánovi Morgothovi. V ohromné bitvě byla zcela zničena Morgothova pevnost Angband, Temný pán byl poražen a vykázán z Ardy. Toto vítězství ukončilo Beleriandské války, znamenalo začátek nového věku a způsobilo zkázu a zatopení Beleriandu. Po skončení bojů se všichni přeživší Vanyar odplavili zpátky do Amanu, kde znovu usedli po boku Valar.

Velekrálové Vanyar

• Ingwë

Literatura

• TOLKIEN, John Ronald Reuel. Silmarillion. Praha : Mladá fronta, 2003. ISBN 80-204-0999-8.  

Související články

• Velká cesta elfů
• Ingwë

Quendi – Elfové J. R. R. Tolkiena
Eldar – elfové Velké pouti z Cuiviénenu.					Avari
Vanyar	Noldor	Teleri			„Neochotní“
Všichni šli do Amanu	Všichni šli do Amanu	Ti, kteří šli do Amanu	Sindar – ti, kteří zůstali v Beleriandu.	Nandor – ti, kteří opustili pochod Teleri východně od Mlžných hor. Laiquendi (Zelení elfové z Ossiriandu) jsou Nandor, kteří později odešli do Beleriandu.	odmítli Velkou pouť.
			Úmanyar – Eldar, kteří nebyli v Amanu.
Calaquendi – „Elfové světla“, Vznešní elfové, byli ve Valinoru za dnů Dvou stromů.			Moriquendi – „Temní elfové“, nikdy neviděli světlo Dvou stromů.