Valentin Ignaťjevič Filaťjev
| Valentin Ignaťjevič Filaťjev | |
|---|---|
| Kosmonaut CPK | |
| Státní příslušnost | SSSR |
| Datum narození | 21. leden 1930 |
| Místo narození | Malinovka, Ťumeňská oblast, RSFSR, SSSR |
| Datum úmrtí | 15. září 1990 (60 let) |
| Místo úmrtí | Orel, Orelská oblast, RSFSR, SSSR |
| Předchozí zaměstnání | Letec vojsk PVO |
| Hodnost | Major (24. února 1967) |
| Čas ve vesmíru | neletěl |
| Kosmonaut od | 25. března 1960 |
| Kosmonaut do | 17. dubna 1963 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valentin Ignaťjevič Filaťjev (rusky Валентин Игнатьевич Филатьев, 21. leden 1930 Malinovka, Ťumeňská oblast, RSFSR, SSSR – 15. září 1990 Orel, Orelská oblast, RSFSR, SSSR) byl sovětský letec, důstojník ruské národnosti zařazený do výcviku kosmonautů. Do kosmu však neletěl.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Valentin Filaťjev pocházel z vesnice Malinovka nacházející se v Išimském rajonu Ťumeňské oblasti, to jest na jihozápadě Sibiře. Roku 1951 dokončil Išimskou pedagogickou školu, namísto kariéry učitele základní školy se však rozhodl spojit svou budoucnost s armádou. Roku 1955 absolvoval Stalingradskou vojenskou leteckou školu (Сталинградское военное авиационное училище летчиков) a poté sloužil u 15. gardové stíhací letecké divize, která byla součástí vojsk protivzdušné obrany, a nacházela se ve městě Orel.[1]
Roku 1959 prošel výběrem do prvního sovětského oddílu kosmonautů, formálně začleněn do vznikajícího oddílu Střediska přípravy kosmonautů byl 25. března 1960. Prošel základním výcvikem a 16. prosince 1961 obdržel status kosmonauta.[1]
Začátkem roku 1963 byl společně s dalšími druhy z výcvikového střediska Ivanem Anikijevem a Grigorijem Něljubovem zadržen vojenskou hlídkou v podnapilém stavu. Pro nepřístojné chování byli všichni tři ze střediska vyřazeni.
Filaťjev se vrátil se k profesi stíhacího pilota. V listopadu 1969, ve svých 39 letech byl ze zdravotních důvodů propuštěn do civilu v hodnosti majora. Do roku 1977 pracoval v ústavu pro navrhování přístrojů zařízení pro strojírenské závody „Giprompribor“ v Orlu. Poté přednášel v kursech civilní obrany. Na penzi odešel roku 1987.[1] Zemřel na rakovinu plic v šedesáti letech.
Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl syna.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2012-4-15 [cit. 2013-02-18]. Kapitola Валентин Игнатьевич Филатьев. Dostupné online. (rusky)