Turbo Pascal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Turbo Pascal
Vývojář Borland
Aktuální verze (1983[1])
Operační systém CP/M, CP/M-86, DOS,
Windows 3.x, Macintosh
Typ softwaru Vývojové prostředí

Turbo Pascal je systém pro vývoj softwaru, který obsahuje překladač a vývojové prostředí (VP) pro programovací jazyk Pascal běžící na systémech CP/M, CP/M-86 a DOS, vyvinutý firmou Borland pod vedením Phillippe Kahna. Od verze 6 byly produkovány dvě verze, levný Turbo Pascal a také dražší Borland Pascal; Borland Pascal měl více knihoven a také zdrojové kódy standardních knihoven.

Borland vydal tři staré verze Turbo Pascalu zdarma, důvodem byl jejich historický význam: Původní Turbo Pascal (nyní známý jako 1.0), a dále verze 3.02 a 5.5 pro DOS.[2][3][4]

Obsah

Motivace a vydání [editovat]

Philippe Kahn viděl příležitost pro Borland, jeho nově vzniklou softwarovou společnost, v poli programovacích nástrojů. Drtivá většina programátorů svůj vývojový cyklus (editace/kompilace/linkování) prováděla za pomoci nástrojů určených přímo pro jednotlivé úkoly. Programátoři napsali zdrojový kód za pomoci textového editoru, následně překladač vytvořil objektový kód ze zdroje (často bylo nezbytné několikanásobné projití kódu) a nakonec linker zkombinoval objektový kód s knihovnami, aby vytvořil spustitelný program.

V raném trhu IBM PC (1981-83) většina prodejců programovacích nástrojů vytvářela překladače, které všechny pracovaly na velice podobném principu. Například systém Microsoft Pascal se skládal ze dvou průchodů překladačem a finálním linkováním (což mohlo zabrat celé minuty na systému, který měl pouze disketovou jednotkou pro ukládání dat). Tento proces byl těžkopádným výsledkem extrémně omezených zdrojů raných modelů IBM PC. Prodejci nástrojů pro vývoj software zaměřovali svoje produkty na profesionální vývojáře a ceny za jejich základní nástroje se pohybovaly v rámci stovek dolarů.

Kahnova idea byla zabalit všechny tyto funkce do integrovaného programovacího prostředí, které bude mít mnohem lepší výkon a to vše za nízkou cenu. Místo prodeje pomocí zavedených prodejních cest (maloobchodníci nebo větší prodejci) by se jejich nový produkt prodával levněji pomocí objednávek poštou.

Jako prodejní tah, proti větším prodejcům, neměly disky Turbo Pascalu žádnou ochranu proti kopírování, Turbo Pascal vyšel se slavnou "Knižní licencí": "You must treat this software just like a book... [it] may be used by any number of people... may be freely moved from one computer location to another, so long as there is no possibility of it being used at one location while it's being used at another."[5] Volně přeloženo: "Zacházejte s tímto softwarem prostě jako s knihou… může být použit jakýmkoliv počtem lidí… může být volně přesouván z jednoho počítače na druhý, za předpokladu že nebude používán na více místech současně."

Windows verze [editovat]

Byly vydány dvě verze pojmenované "Turbo Pascal for Windows" (TPW), pro Windows 3.x, TPW 1.0, která vycházela z Turbo Pascalu 6, ale vyšla asi o 2 roky později a verze 1.5, která vyšla po verzi Turbo Pascal 7; následoval Borland Pascal 7, který měl podporu Windows. Překladač pro Windows v Pascalu 7 nesl název Borland Pascal for Windows'.

Obě verze vytvářely programy kompatibilní s operačním systémem Windows a obsahovaly VP založené na Windows, na rozdíl DOS VP Turbo Pascalu. VP a příkazy editoru odpovídaly uživatelskému rozhraní (UI) Microsoft Windows na rozdíl od klasického UI Turbo Pascalu. Podpora programů pro Windows požadovala knihovny ObjectWindows, podobné nikoliv však identické těm, které byly vytvořeny pro první vydání Borland C++ a radikálně odlišné od dřívějších DOS Turbo Vision prostředí. Turbo Pascal byl pro platformu Windows nahrazen prostředím Delphi; Překladač Delphi dokáže kromě GUI aplikací produkovat také konzolové aplikace, tudíž používání Turbo a Borland Pascalu nebylo nadále nutné.

Ukázkový kód [editovat]

  • Pascal není case sensitive, tj. nerozlišuje malá a velká písmena.
  • Komentáře v Pascalu jsou uzavřeny {uvnitř těchto závorek} nebo (* levá závorka / hvězdička a pravá závorka / hvězdička *), a mohou obsahovat libovolný počet řádků. Pozdější verze Borland Pascalu také podporovaly komentáře ve stylu C++ // vyznačené dvěma lomítky, které končily na konci daného řádku.
  • Syntaxe výrazu case je pružnější než u standardního Pascalu.
  • Proměnné typu Set mohou mít maximálně 256 (28) členů.
  • Je podporován standardní Pascal řetězec s fixní délkou, ale je zde také mnohem flexibilnější typ String.

Toto je ukázka klasického Hello world programu v Turbo Pascalu:

program HelloWorld;
begin
  WriteLn('Hello World')
end.

Tato úloha se zeptá na jméno a následně vypíše stokrát pozdrav na obrazovku:

program WriteName;
var
  i    : Integer;        {proměnná použitá pro cyklus}
  Name : String;         {deklarace proměnné Name typu String}
begin
  Write('Jak se jmenujes prosim?: ');
  ReadLn(Name);          {ReadLn vrací hodnotu zapsanou uživatelem}
  for i := 1 to 100 do
  begin
    WriteLn('Hello ', Name)
  end
end.

Reference [editovat]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Turbo Pascal na anglické Wikipedii.

  1. GAJIC, Zarko. Delphi History– from Pascal to Borland Developer Studio 2006 [online]. About.com. Dostupné online. (anglicky) 
  2. INTERSIMONE, David. Antique Software: Turbo Pascal v1.0 [online]. Embarcadero Technologies, 2000-02-01. Dostupné online. (anglicky) 
  3. INTERSIMONE, David. Antique Software: Turbo Pascal v3.02 [online]. Embarcadero Technologies, 2000-02-10. Dostupné online. (anglicky) 
  4. INTERSIMONE, David. Antique Software: Turbo Pascal v5.5 [online]. Embarcadero Technologies, 2002-02-21. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Google Groups

Externí odkazy [editovat]