Trojúhelníková teorie lásky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Grafické znázornění triangulární teorie lásky

Trojúhelníková teorie lásky (případně Triangulární teorie lásky, původně anglicky Triangular theory of love) je teorie lásky představená v roce 1986 Robertem J. Sternbergem. Stojí se na třech hlavních dimenzích:

  • intimita – ve smyslu pocitu blízkosti a důvěrnosti mezi dvěma lidmi,
  • vášeň – váže se k vysoké psychické motivaci, je to hluboce prožívaná touha,
  • oddanost – jako těsné spojení, závislost mezi dvěma lidmi.

Každá z těchto dimenzí se určitým způsobem vyvíjí v čase. Intimita se vyvíjí především na začátku vztahu dvou lidí a poté mírně klesá nebo stagnuje. Vášeň je obvykle nejsilnější v počátcích vztahu a později se umírňuje. Proměnlivý vývoj má oddanost, která se mění např. v závislosti na společných životních zážitcích s tím, jak se vyvíjí pocit závazku mezi dvěma lidmi.

Druhy lásky[editovat | editovat zdroj]

Když se dva lidé potkají, může se jejich láska vyvinout z důvěrného přátelství nebo naopak to může být „láska na první pohled“, pro kterou je v jejích počátcích charakteristická zamilovanost a vášeň. Taková láska, ve které převažuje intenzivní citová vazba a sexuální touha, se nazývá poblázněná nebo vášnivá láska. Vztah, ve kterém je zásadní oddanost, lze nazvat prázdnou láskou. Pokud je mezi dvěma lidmi nejvýznamnější jejich vzájemná intimita, je to láska sebeodhalování.

Každý vztah má jiný poměr intimity, lásky a oddanosti. Pokud se jedná o vztah založený na intimitě a oddanosti bez vášně, je to přátelství, kamarádská láska. Naopak, když ve vztahu převažuje intimita a vášeň a oddanost má menší význam, je to romantická láska. Posledním typem je fatální láska vycházející ze silné vášně a oddanosti. Někde na pomezí všech těchto tří dimenzí se nachází úplná láska.

Osmým druhem lásky v této teorii, který někdy bývá vynecháván, protože v podstatě láskou ani není, je typ vztahu, v němž není zastoupena ani jedna ze tří dimenzí. Sternberk jej nazývá neláska.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VÝROST, Jozef; SLAMĚNÍK, Ivan. Sociální psychologie. Praha : Grada, 2008. 404 s. Dostupné online. ISBN 8-0247-1428-0. Kapitola 14.3.1 Trojúhelníková teorie lásky, s. 258.  
  • TRESTROVÁ, Olga. Intimita a závazek v partnerských vztazích. Brno : FSS MU, 2011. Diplomová práce. Dostupné online. Kapitola 2.1 Triangulární teorie lásky, s. 11-15.