Traumatická vazba
Traumatická vazba je citová vazba k jedinci (v některých případech i ke skupině), která vzniká na základě opakujícího se, cyklického vzorce zneužívání udržovaného a posilovaného prostřednictvím střídání odměn a trestů.[1][2][3] Tato vazba obvykle vzniká mezi pachatelem a obětí, přičemž se jedná o vztah jednostranný, kde si právě oběť vytváří citovou vazbu vůči osobě, která ji zneužívá.[4] Jedná se tedy o vztah mezi ovládajícím a ovládaným nebo zneužívajícím a zneužívaným člověkem. Traumatická vazba vzniká tehdy, jsou-li splněny dvě podmínky: pokud ve vztahu panuje nerovnováha moci a zároveň pokud ze strany mocnějšího opakovaně dochází ke stupňujícímu se střídání dobrého a špatného zacházení (odměn a trestů).[1][4][5] Tento typ vazby se může vyskytnout mezi dvěma lidmi v partnerském vztahu, mezi rodičem a dítětem, v incestním vztahu, v sektě, mezi únoscem a unesenou osobou, při obchodování s lidmi (obzvlášť pokud jsou oběti nezletilé) nebo třeba na vojenských misích.[1][6]
Traumatická vazba vzniká na základě teroru, dominance a nepředvídatelnosti. Tím, jak se vazba oběti vůči pachateli posiluje a prohlubuje, střídají se u oběti pocity strachu, otupělosti a smutku, které prožívá opakovaně a cyklicky. Ačkoli to není pravidlem, většinou oběti v takovém vztahu přicházejí o vlastní vůli, autonomii i o individuální vnímání sebe sama – svého já. Jejich sebepojetí bývá velmi silně ovlivněno a někdy i nahrazeno násilníkovým konceptem jejich osobnosti.[7]
Traumatické pouto má na oběť závažný negativní dopad, a to i potom, co vztah mezi obětí a pachatelem zanikne. Mezi některé z dlouhodobých následků traumatické vazby patří například tendence navazovat a setrvávat v násilných vztazích nebo negativně ovlivněné psychické zdraví. Oběti dlouhodobě trpí velmi nízkým sebevědomím, nedostatkem sebeúcty, existuje u nich zvýšené riziko vzniku deprese či bipolární poruchy, a také je u nich zvýšená pravděpodobnost udržování mezigeneračního cyklu násilí.[4][5][8][9] Oběti, u nichž vznikne vůči násilníkovi traumatická vazba, obvykle nejsou schopné tento vztah ukončit, anebo jen s obrovskými obtížemi. Mezi těmi, co se jim přece jen podaří tento typ vztahu ukončit a odejít se najdou i tací, kteří se přesto nakonec k násilníkovi vrátí, protože jejich traumatická vazba vůči násilníkovi nadále přetrvává.[10][11]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Traumatic bonding na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c DUTTON, Donald G.; PAINTER, Susan. Emotional Attachments in Abusive Relationships: A Test of Traumatic Bonding Theory. Violence and Victims. 1993-01, roč. 8, čís. 2, s. 105–120. Dostupné online [cit. 2021-12-05]. ISSN 0886-6708. DOI 10.1891/0886-6708.8.2.105. (anglicky)
- ↑ DUTTON, Donald G.; PAINTER. Traumatic Bonding: The development of emotional attachments in battered women and other relationships of intermittent abuse. Victimology: An International Journal. Kalifornie: Thousand Oaks, leden 1981.
- ↑ SANDERSON, Christiane. Counselling survivors of domestic abuse. London: Jessica Kingsley 1 online resource (272 pages) s. Dostupné online. ISBN 978-1-84642-811-1, ISBN 1-84642-811-4. OCLC 290811566
- ↑ a b c SANCHEZ, Rosario V.; SPECK, Patricia M.; PATRICIAN, Patricia A. A Concept Analysis of Trauma Coercive Bonding in the Commercial Sexual Exploitation of Children. Journal of Pediatric Nursing. 2019-05, roč. 46, s. 48–54. Dostupné online [cit. 2021-12-05]. DOI 10.1016/j.pedn.2019.02.030. (anglicky)
- ↑ a b LIN-ROARK, Isabella H.; CHURCH, A. Timothy; MCCUBBIN, Laurie D. Battered Women’s Evaluations of Their Intimate Partners as a Possible Mediator Between Abuse and Self-Esteem. Journal of Family Violence. 2015-02, roč. 30, čís. 2, s. 201–214. Dostupné online [cit. 2021-12-05]. ISSN 0885-7482. DOI 10.1007/s10896-014-9661-y. (anglicky)
- ↑ VERA, George. Traumatic Bonding and Intimate Partner Violence. hdl.handle.net [online]. 2015 [cit. 2021-12-05]. Dostupné online.
- ↑ SCHWARTZ, Joseph. The Unacknowledged History of John Bowlby's Attachment Theory: John Bowlby's Attachment Theory. British Journal of Psychotherapy. 2015-05, roč. 31, čís. 2, s. 251–266. Dostupné online [cit. 2021-12-05]. DOI 10.1111/bjp.12149. (anglicky)
- ↑ DEKEL, Bianca; ABRAHAMS, Naeemah; ANDIPATIN, Michelle. Exploring adverse parent-child relationships from the perspective of convicted child murderers: A South African qualitative study. PLOS ONE. 2018-05-23, roč. 13, čís. 5, s. e0196772. Dostupné online [cit. 2021-12-05]. ISSN 1932-6203. DOI 10.1371/journal.pone.0196772. PMID 29791451. (anglicky)
- ↑ MARSHALL, M.; SHANNON, C.; MEENAGH, C. The association between childhood trauma, parental bonding and depressive symptoms and interpersonal functioning in depression and bipolar disorder. Irish Journal of Psychological Medicine. 2018-03, roč. 35, čís. 1, s. 23–32. Dostupné online [cit. 2021-12-05]. ISSN 0790-9667. DOI 10.1017/ipm.2016.43. (anglicky)
- ↑ ENANDER, Viveka. “A Fool to Keep Staying”: Battered Women Labeling Themselves Stupid as an Expression of Gendered Shame. Violence Against Women. 2010-01, roč. 16, čís. 1, s. 5–31. Dostupné online [cit. 2021-12-05]. ISSN 1077-8012. DOI 10.1177/1077801209353577. (anglicky)
- ↑ HENDY, Helen M.; EGGEN, Doreen; GUSTITUS, Cheryl. Decision to Leave Scale: Perceived Reasons to Stay in or Leave Violent Relationships. Psychology of Women Quarterly. 2003-06, roč. 27, čís. 2, s. 162–173. Dostupné online [cit. 2021-12-05]. ISSN 0361-6843. DOI 10.1111/1471-6402.00096. (anglicky)