Tománkova lípa

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxuPamátný strom (chráněný)
Tománkova lípa
Druhlípa velkolistá
Tilia platyphyllos[1]
Evidenční č.101231 (8031)
Ochranaod 22. května 1997[1]
Význam ochranydominanta, vzrůst, věk[2]
Poloha
KrajPardubický
OkresÚstí nad Orlicí
ObecKlášterec nad Orlicí
KatastrKlášterec nad Orlicí
Polohau statku č. 66
Nadmořská výška520 m n. m.
Souřadnice50°7′7,92″ s. š., 16°33′22,29″ v. d.
Tománkova lípa
Tománkova lípa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tománkova lípa patří k nejmohutnějším památným stromům v Pardubickém kraji, nachází se v obci Klášterec nad Orlicí. Není tak známá, jako Vejdova lípa, která roste v nedalekých Pastvinách. O Tománkově lípě psal již Jan Evangelista Chadt-Ševětínský na začátku 20. století a o 40 let později i František Hrobař.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Název: Tománkova lípa, Šrolerova lípa[3]
  • Výška: 25 m (1945),[3] 28 m (1977),[4] 20 m (1996)[4]
  • Obvod: 735 cm (30. leta 20. stol.),[3] 750 cm (1945),[3] 882 cm (1977),[5] 850 cm (1993),[5] 870 cm (1996)[5]
  • Věk: >700 let (1913, podle Chadta),[3] 750–800 let (30. léta, řídící F. Toman),[3] 450 let (1945, místní odhad),[3] >600 let,[6] 550 let[7]
  • Zdravotní stav: 1 (1977),[4] 3 (1996)[4]
  • Památný strom ČR: od 22. května 1997[1]
  • Sanace: ?
  • Souřadnice: 50°7'7.92"N, 16°33'22.29"E

Strom roste u statku číslo 66.

Stav stromu a údržba[editovat | editovat zdroj]

Lípa je již dlouho dutá, v roce 1866 bylo možné do dutiny vstoupit, později začal otvor zarůstat. Podle dobových záznamů mohl roku 1912 vstoupit už jen štíhlý člověk, v roce 1937 již jen dítě nebo slepice. V červnu 1911 přišla lípa o dva vrcholy.[3]

Historie a pověsti[editovat | editovat zdroj]

Tománkova lípa byla už v druhé polovině 19. století dutá a obyvatelé ji za prusko-rakouské války roku 1866 úspěšně použili k úschově cenných předmětů.[8] Na kmeni býval umístěn obrázek, který později nahradila nedaleko stojící socha Ježíše.[3]

Další zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Tománkova lípa byl jeden ze stromů, který byl natáčený pro televizní pořad Paměť stromů, ale kvůli stopáži musel být vynechán. Ve stejnojmenné knize ale již zahrnutý byl.

Název Tománkova vznikl z příjmení Toman, které patřilo jednomu z dřívějších majitelů statku. Když pan Toman zemřel, říkalo se vdově Tomanka, místu pak u Tomanky. Po sňatku s panem Dolečkem se název vyvinul do podoby u Tománků a lípa tak byla nazývána Tománkova. Druhý z názvů lípa podědila po majitelce statku z poloviny 20. století, paní Marii Šrolerové.[3]

Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c Registr památných stromů AOPK ČR drusop.nature.cz
  2. ↑ Městský úřad v Žamberku. Žamberk: Městský úřad v Žamberku, 1997. 3 s. Dostupné online. S. 1. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j HROBAŘ, František. Staré a památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách. [s.l.]: Svaz spolků okrašlovacích a ochranářských v Praze, 1949. 160 s. Kapitola Klášterec nad Orlicí, s. 36, 37. 
  4. ↑ a b c d Záchrana genofondu památných stromů v jihočeském a východočeském regionu Archivováno 6. 5. 2014 na Wayback Machine. mzp.cz
  5. ↑ a b c Přehled vybraných památných stromů Archivováno 6. 10. 2008 na Wayback Machine. ekoserver.cz
  6. ↑ Obec Klášterec[nedostupný zdroj] vankovka.eu
  7. ↑ Památné stromy[nedostupný zdroj] muzbk.cz
  8. ↑ HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (1). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2. Kapitola 10. Stromy žijí s lidmi, s. 57. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tománkova_lípa&oldid=23284982“