Třída Spica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Spica
Spica (T121)
Spica (T121)
Obecné informace
Uživatelvlajka Švédské námořnictvo
Typtorpédový člun
Lodě6
Osudvyřazeny
Předchůdcetřída Plejad
Nástupcetřída Norrköping
Technické údaje
Výtlak190 t (standardní)
235 t (plný)
Délka2,5 m
Šířka7,3 m
Ponor1,6 m
Pohonplynová turbína
Rychlost40 uzlů (74 km/h)
Posádka28 důstojníků a námořníků
Výzbroj1× 57mm kanón Bofors L/70
1× 40mm kanón
6× 533mm torpédomet (6×1)
RadarTerma Scanter 009

Třída Spica byla třída torpédových člunů Švédského námořnictva. Jedná se o předposlední postavenou třídu švédských torpédových člunů. Celkem bylo postaveno šest jednotek. Všechny byly vyřazeny ze služby na přelomu 80. a 90. let 20. století.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

V letech 1964-1968 bylo postaveno celkem šest jednotek této třídy.

Jednotky třídy Spica:

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Spica (T121) 1966 vyřazen, muzejní loď
Sirius (T122) 1966 vyřazen
Capella (T123) 1966 vyřazen
Castor (T124) 1967 vyřazen
Vega (T125) 1967 vyřazen
Virgo (T126) 1967 vyřazen

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Capella (T123)

Po dokončení plavidla nesla navigační radar Terma Scanter 009 a systém řízení palby H.S.A. M 22. Po dokončení tvořil výzbroj jeden 57mm kanón Bofors L/70 Mk 1 ve věži na přídi, jeden 40mm kanón na zádi a šest 533mm torpédometů. V případě potřeby mohly být na místě torpédometů umístěny námořní miny. Pohonný systém tvořily tři plynové turbíny Bristol-Siddeley Proteus o celkovém výkonu 12 900 shp, pohánějící trojici lodních šroubů se stavitelnými lopatkami. Nejvyšší rychlost dosahovala 40 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]