Třída Sargo
| Třída Sargo | |
|---|---|
 USS Searaven (SS-196) | |
| Obecné informace | |
| Uživatel | Námořnictvo Spojených států amerických |
| Typ | ponorka |
| Lodě | 10 |
| Osud | 4 potopeny 6 vyřazeno |
| Předchůdce | třída Salmon |
| Nástupce | třída Tambor |
| Technické údaje USS Sargo (SS-188) | |
| Výtlak | 1450 t (na hladině) 2198 t (pod hladinou)[1] |
| Délka | 94,6 m (max.) |
| Šířka | 8,18 m |
| Ponor | 5,8 m |
| Pohon | 4 diesely, 4 elektromotory 2 lodní šrouby 5500 + 2740 hp |
| Rychlost | 20 uzlů (na hladině) 8,75 uzlu (pod hladinou) |
| Dosah | 11 000 nám. mil při 10 uzlech 96 nám. mil při 2 uzlech |
| Posádka | 59 |
| Výzbroj | 1× 76,2mm kanón 2× 12,7mm kulomet (2×1) 8× 533mm torpédomet 24 torpéd / 32 min |
| Sonar | ano |
| Ostatní | hloubka ponoru 75 m (operační) |
Třída Sargo byla třída oceánských diesel-elektrických ponorek námořnictva Spojených států amerických. Celkem bylo ve dvou skupinách postaveno 10 jednotek této třídy. Poslední čtyři se mírně lišily a jsou označovány jako podtřída Seadragon. Ve službě byly v letech 1939–1948. Ponorky byly nasazeny za druhé světové války. Čtyři byly ve válce potopeny a ostatní později vyřazeny.[1]
Stavba[editovat | editovat zdroj]
Celkem bylo v letech 1937–1939 postaveno 10 jednotek této třídy. Postavily je loděnice Electric Boat Company (5 ks) v Grotonu ve státě Connecticut, Portsmouth Naval Shipyard (4 ks) v Kittery ve státě Maine a Mare Island Naval Shipyard (1 ks) ve Vallejo v Kalifornii.[1]
Jednotky třídy Sargo:
| Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| USS Sargo (SS-188) | Electric Boat Company | 1937 | 6. června 1938 | 7. února 1939 | Vyřazena 1946.[2] |
| USS Saury (SS-189) | Electric Boat Company | 1937 | 20. srpna 1938 | 3. dubna 1939 | Vyřazena 1946.[3] |
| USS Spearfish (SS-190) | Electric Boat Company | 1937 | 29. října 1938 | 19. července 1939 | Vyřazena 1946.[4] |
| USS Sculpin (SS-191) | Portsmouth Naval Shipyard | 1937 | 27. července 1938 | 16. ledna 1939 | Potopena dne 19. listopadu 1943 poblíž atolu Truk po poškození japonským torpédoborcem Jamakaze.[5] |
| USS Sailfish (SS-192, ex Squalus) | Portsmouth Naval Shipyard | 1937 | 14. září 1938 | 1. března 1939 | Dokončena jako USS Squalus (SS-192). Dne 1. března 1939 se během zkoušek potopila kvůli technické závadě, po vyzvednutí opravena a 15. května 1940 vrácena do služby jako Sailfish. Vyřazena 1945.[6] |
| USS Swordfish (SS-193) | Mare Island Naval Shipyard | 1937 | 1. dubna 1939 | 22. července 1939 | V lednu 1945 zmizela během bojové plavby v oblasti ostrova Okinawa.[7] |
| USS Seadragon (SS-194) | Electric Boat Company | 1938 | 11. dubna 1939 | 23. října 1939 | Vyřazena 1945.[8] |
| USS Sealion (SS-195) | Electric Boat Company | 1938 | 25. května 1939 | 27. listopadu 1939 | Dne 10. prosince 1941 poškozena japonským letectvem v loděnici Cavite Navy Yard na Filipínách, následně zničena, aby nepadla do japonských rukou.[9] |
| USS Searaven (SS-196) | Portsmouth Naval Shipyard | 1938 | 21. června 1939 | 2. října 1939 | Vyřazena 1946.[10] |
| USS Seawolf (SS-197) | Portsmouth Naval Shipyard | 1938 | 15. srpna 1939 | 1. prosince 1939 | Dne 3. října 1944 poblíž Morotai omylem potopena eskortním torpédoborcem USS Richard M. Rowell (DE-403).[11] |
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Ponorky byly vyzbrojeny jedním 76,2mm kanónem, dvěma protiletadlovými 12,7mm kulomety a osmi 533mm torpédomety (čtyři na přídi a čtyři na zádi). Mohly naložit 24 torpéd, nebo 32 min. Pohonný systém tvořily dva diesely o výkonu 5500 hp (v případě podtřídy Seadragon to bylo 5200 hp) a dva elektromotory o výkonu 2740 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost na hladině dosahovala 20 uzlů a pod hladinou 8,5 uzlu.
Dosah byl 11 000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů na hladině a 96 námořních mil při rychlosti 2 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru až 75 metrů.[1]
Modernizace[editovat | editovat zdroj]
V letech 1942–1943 přezbrojeny jedním 102mm (nebo 127mm) kanónem a dvěma 20mm kanóny. Zároveň byla upravena jejich velitelská věž.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e SARGO (1939) and SEADRAGON (1939) submarines [online]. Navypedia.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sargo (SS-188) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Saury (SS-189) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Spearfish (SS-190) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sculpin (SS-191) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Squalus / Sailfish (SS-192) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Swordfish (SS-193) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seadragon (SS-194) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sealion (SS-195) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Searaven (SS-196) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Seawolf (SS-197) [online]. Navsource.org [cit. 2018-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 374.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Sargo na Wikimedia Commons
