Třída Rhein (typ 401)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída Rhein
Donau (A 69)
Donau (A 69)
Obecné informace
UživateléNěmecké námořnictvo
Řecké námořnictvo
Turecké námořnictvo
Typtendr
Lodě8
Osudvyřazeny
Technické údaje
Výtlak2370 t (standardní)
3000 t (plný)
Délka98 m
Šířka11,8 m
Ponor5,2 m
Pohon6 dieselů
Rychlost21 uzlů
Posádka122
Výzbroj2× 100mm kanón (2×1)
4× 40mm kanón (2×2)
RadarKM 14/9
SGR-105
SGR-103
M45

Třída Rhein byla třída zásobovací lodí pro menší plavidla (tendrů) německého námořnictva. Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Celkem bylo postaveno osm jednotek této třídy, které byly přijaty do služby v letech 1959-1960.

Jednotky třídy Rhein:

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Rhein (A 58) 10. prosince 1959 6. listopadu 1961 Vyřazena 26. června 1992.
Elbe (A 61) 5. května 1960 17. dubna 1962 Vyřazena 17. prosince 1992, od 31. března 1993 provozován Tureckým námořnictvem jako cvičná loď Cezayirli Gazi Hasan Paşa (A-579), aktivní.
Weser (A 62) 11. června 1960 14. července 1962 Vyřazena 18. července 1975, dne 14. srpna 1976 předán řeckému námořnictvu jako torpédoborec Aigaion (D 03), vyřazena 15. února 1991.
Main (A 63) 23. července 1960 17. června 1963 Vyřazena 25. listopadu 1993.
Ruhr (A 64) 18. srpna 1960 2. května 1964 Vyřazena 20. prosince 1971.
Neckar (A 66) 26. června 1961 7. prosine 1963 Vyřazena 30. listopadu 1989.
Werra (A 69) 26. března 1963 2. září 1964 Vyřazena 21. března 1991.
Donau (A 69) 26. listopadu 1960 23. května 1964 Vyřazena 1. prosince 1994, od 23. května 1997 provozován Tureckým námořnictvem jako cvičná loď Sokullu Mehmet Paşa (A-577), vyřazena 24. února 2024.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Výzbroj plavidel tvořily dva 100mm kanóny Creusot-Loiredělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovaly čtyři 40mm kanóny Bofors. Pohonný systém tvoří šest diesely Maybach MD 871/24, každý o výkonu 2400 hp, pohánějící dva lodní šrouby se stavitelnými lopatkami. Nejvyšší rychlost je 21 uzlů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]