Svatý Diviš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svatý Diviš
{{{název}}}
Mučedník
Narození 2/3. století
Úmrtí druhá polovina 3. století, Montmartre, Francie
Svátek 9. říjen
Pohřben Saint-Denis, Paříž
Úřady Biskup, misionář
Uctíván církvemi římskokatolická církev
Významné zasvěcené kostely Basilique Saint-Denis
Atributy se svojí sťatou hlavou, biskupský oděv
Patronem misionářů, námořníků, jezuitů
Svatý Diviš je druhý zprava, Notre-Dame v Paříži

Svatý Diviš (fr. Saint Denis, lat. Sanctus / Beatus Dionysius) byl pařížský biskup žijící ve 3. století našeho letopočtu, patří mezi křesťanské mučedníky a světce. Je jedním z tzv. Čtrnácti svatých pomocníků, vyzývaným zejména proti bolestem hlavy. Je rovněž patronem města Paříže i celé Francie. Ve středověku bylo jeho jméno bojovým pokřikem vojsk francouzské monarchie (Montjoie Saint Denis!). Památka svatého Diviše se připomíná 9. října.

Divišovi je zasvěcena bazilika v Saint-Denis s pohřebištěm francouzských králů. Místo pro výstavbu tohoto svatostánku nebylo vybráno náhodně. Legenda praví, že sv. Diviš zemřel smrtí mučedníka, pro svou víru byl sťat, ale k úžasu všech přihlížejících nebyl na místě mrtev, nýbrž vstal, vzal svou hlavu do rukou a nesl ji několik mil daleko a teprve potom padl na zem a byl mrtev. A právě na tomto místě severně od Paříže byl prý proto vystavěn kostel jemu zasvěcený. Divišův kult ve středověku doznal značného rozšíření také v Německu. Kromě zmíněného města v severním sousedství Paříže nese světcovo jméno např. město Saint-Denis, správní středisko ostrova Réunion.

Pozdně gotická socha sv. Diviše (Musée de Cluny)

V ikonografii je svatý Diviš zobrazován jako dekapitovaný biskup držící v rukou svou vlastní hlavu.

Mniši v benediktinském klášteře Saint-Denis ztotožňovali svého mučedníka a patrona s Dionýsiem Areopagitou, kterého při své řeči na Areopagu obrátil apoštol Pavel (Skutky 17,34). Tento Pavlem obrácený Dionýsios byl ve středověku dále mylně považován za autora významného mystického traktátu o prvotním světle, který vznikl na začátku 6. století n. l. Dionýsiovy texty přeložil do latiny Jan Scotus Eriugena a text byl k dispozici rovněž mnichům v Saint-Denis. Opat Suger se do své přestavby katedrály v Saint-Denis snažil vtělit Dionýsovu novoplatónskou světelnou mystiku. Přestavěná katedrála se stala vzorem gotické architektury.

Toto ztožnění patrona Saint-Denis s řeckým Dionýsiem zpochybnil a na existenci různých Dionýsiů, Denisů a Divišů upozornil již v roce 1121 Pierre Abélard. Historická kritika mnichy velice rozlítila a Petr Abaelard byl nucen klášter (který mu do té doby poskytoval azyl) opustit.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4.  
  • Skutky opata Sugera, texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.
  • Dionysios Areopagita: Listy, O mystické theologii, Praha 2005.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Denis de Paris ve Wikimedia Commons

1. biskup pařížský
Předchůdce:
-
okolo 250
Svatý Diviš
Nástupce:
Mallo