Jaderná elektrárna Fukušima I: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ještě jedno typo zbylo
m nezlomitelné mezery, pomlčka, x v ×
Řádek 1: Řádek 1:
{{Aktuální}}
{{Aktuální}}
[[Soubor:Fukushima I NPP 1975.jpg|thumb|Letecký pohled na areál elektrárny v roce 1975 (sever je napravo)]]
[[Soubor:Fukushima I NPP 1975.jpg|thumb|Letecký pohled na areál elektrárny v roce 1975 (sever je napravo)]]
[[Soubor:Fukushima I Nuclear Power Plant Location.svg|thumb|Poloha jaderné elektrárny]]
[[Soubor:Fukushima I Nuclear Power Plant Location.svg|thumb|Poloha jaderné elektrárny]]
[[Jaderná elektrárna]] '''Fukušima I''' ({{Vjazyce|ja}} {{Cizojazyčně|ja|福島第一原子力発電所}}) leží v [[Prefektura Fukušima|prefektuře Fukušima]] v [[Japonsko|Japonsku]]. Skládá se ze šesti [[BWR|varných reaktorů]], které poskytují dohromady výkon 4,7 GW, což z ní dělá jednu z pětadvaceti nejvýkonnějších na světě. Při [[Zemětřesení v Sendai a tsunami 2011|zemětřesení v roce 2011]] byla poškozena.
[[Jaderná elektrárna]] '''Fukušima I''' ({{Vjazyce|ja}} {{Cizojazyčně|ja|福島第一原子力発電所}}) leží v [[Prefektura Fukušima|prefektuře Fukušima]] v [[Japonsko|Japonsku]]. Skládá se ze šesti [[BWR|varných reaktorů]], které poskytují dohromady výkon 4,7 GW, což z ní dělá jednu z pětadvaceti nejvýkonnějších na světě. Při [[Zemětřesení v Sendai a tsunami 2011|zemětřesení v roce 2011]] byla poškozena.


12 km jižněji se nachází jaderná elektrárna [[Jaderná elektrárna Fukušima II|Fukušima II]], která má 4 reaktory typu BWR-5 (4x1100 MW).
12 km jižněji se nachází jaderná elektrárna [[Jaderná elektrárna Fukušima II|Fukušima II]], která má 4 reaktory typu BWR-5 (4×1100 MW).


== Reaktory ==
== Reaktory ==
S výstavbou bylo započato v roce 1966 a první reaktor byl spuštěn v roce 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala firma [[General Electric]], reaktory 3 a 5 firma [[Toshiba]] a reaktor 4 firma [[Hitachi]].
S výstavbou bylo započato v roce 1966 a první reaktor byl spuštěn v roce 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala firma [[General Electric]], reaktory 3 a 5 firma [[Toshiba]] a reaktor 4 firma [[Hitachi]].
{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
Řádek 76: Řádek 76:
|}
|}


== Nehoda v březnu 2011 ==
== Nehoda v březnu 2011 ==


V době, kdy bylo [[Zemětřesení v Sendai a tsunami 2011|11. března 2011 Japonsko zasaženo zemětřesením]], byly reaktory 1, 2 a 3 v provozu, zatímco na reaktorech 4, 5 a 6 probíhala pravidelná údržba. Ihned po katastrofě se tři běžící reaktory automaticky zastavily.
V době, kdy bylo [[Zemětřesení v Sendai a tsunami 2011|11. března 2011 Japonsko zasaženo zemětřesením]], byly reaktory 1, 2 a 3 v provozu, zatímco na reaktorech 4, 5 a 6 probíhala pravidelná údržba. Ihned po katastrofě se tři běžící reaktory automaticky zastavily.


Poté, co vlna [[tsunami]] asi hodinu po zemětřesení napadla pobřeží, zastavily se generátory použité pro nouzové chlazení. To způsobilo nárůst teploty a tlaku v reaktorech. Ač se záložním zdrojům podařilo zchladit reaktory 2 a 3, v reaktoru 1 dále klesala hladina vody a stoupal tlak. Pro jeho snížení byla upouštěna radioaktivní pára z [[kontejnment]]u; zvýšená radiace byla naměřena vně i uvnitř areálu. Pozdější výbuch [[vodík]]u v pomocné budově zničil i [[beton]]ový přístřešek, který chránil reaktor před počasím, ale ocelovou tlakovou nádobu, v níž je reaktor uložen, neponičil.
Poté, co vlna [[tsunami]] asi hodinu po zemětřesení napadla pobřeží, zastavily se generátory použité pro nouzové chlazení. To způsobilo nárůst teploty a tlaku v reaktorech. Ač se záložním zdrojům podařilo zchladit reaktory 2 a 3, v reaktoru 1 dále klesala hladina vody a stoupal tlak. Pro jeho snížení byla upouštěna radioaktivní pára z [[kontejnment]]u; zvýšená radiace byla naměřena vně i uvnitř areálu. Pozdější výbuch [[vodík]]u v pomocné budově zničil i [[beton]]ový přístřešek, který chránil reaktor před počasím, ale ocelovou tlakovou nádobu, v níž je reaktor uložen, neponičil.
Poté byla využita ke chlazení reaktoru i [[mořská voda]].
Poté byla využita ke chlazení reaktoru i [[mořská voda]].


13. března už chlazení na reaktoru 3 nestačilo - i zde se použilo odpouštění mírně radioaktivní páry a chlazení mořskou vodou.
13. března už chlazení na reaktoru 3 nestačilo i zde se použilo odpouštění mírně radioaktivní páry a chlazení mořskou vodou.


Poté, co vláda upozornila na možné jaderné nebezpečí, bylo 170 až 200 tisíc lidí z oblasti evakuováno.
Poté, co vláda upozornila na možné jaderné nebezpečí, bylo 170 až 200 tisíc lidí z oblasti evakuováno.


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 14. 3. 2011, 16:51

Letecký pohled na areál elektrárny v roce 1975 (sever je napravo)
Poloha jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna Fukušima I (japonsky 福島第一原子力発電所) leží v prefektuře FukušimaJaponsku. Skládá se ze šesti varných reaktorů, které poskytují dohromady výkon 4,7 GW, což z ní dělá jednu z pětadvaceti nejvýkonnějších na světě. Při zemětřesení v roce 2011 byla poškozena.

12 km jižněji se nachází jaderná elektrárna Fukušima II, která má 4 reaktory typu BWR-5 (4×1100 MW).

Reaktory

S výstavbou bylo započato v roce 1966 a první reaktor byl spuštěn v roce 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala firma General Electric, reaktory 3 a 5 firma Toshiba a reaktor 4 firma Hitachi.

Blok Typ[1] Spuštěno Výkon Dodavatel Plánované odstavení
Fukushima I – 1 BWR-3 říjen 1970 460 MW General Electric březen 2011 *
Fukushima I – 2 BWR-4 18. červenec 1974 784 MW General Electric červenec 2014
Fukushima I – 3 BWR-4 27. květen 1976 784 MW Toshiba březen 2016 *
Fukushima I – 4 BWR-4 12. říjen 1978 784 MW Hitachi říjen 2018
Fukushima I – 5 BWR-4 18. duben 1978 784 MW Toshiba duben 2018
Fukushima I – 6 BWR-5 24. říjen 1979 1,100 MW General Electric říjen 2019
Fukushima I – 7 (planovaná) ABWR říjen 2016[2] 1,380 MW
Fukushima I – 8 (planovaná) ABWR říjen 2017[2] 1,380 MW
* pravděpodobně zničen

Nehoda v březnu 2011

V době, kdy bylo 11. března 2011 Japonsko zasaženo zemětřesením, byly reaktory 1, 2 a 3 v provozu, zatímco na reaktorech 4, 5 a 6 probíhala pravidelná údržba. Ihned po katastrofě se tři běžící reaktory automaticky zastavily.

Poté, co vlna tsunami asi hodinu po zemětřesení napadla pobřeží, zastavily se generátory použité pro nouzové chlazení. To způsobilo nárůst teploty a tlaku v reaktorech. Ač se záložním zdrojům podařilo zchladit reaktory 2 a 3, v reaktoru 1 dále klesala hladina vody a stoupal tlak. Pro jeho snížení byla upouštěna radioaktivní pára z kontejnmentu; zvýšená radiace byla naměřena vně i uvnitř areálu. Pozdější výbuch vodíku v pomocné budově zničil i betonový přístřešek, který chránil reaktor před počasím, ale ocelovou tlakovou nádobu, v níž je reaktor uložen, neponičil. Poté byla využita ke chlazení reaktoru i mořská voda.

13. března už chlazení na reaktoru 3 nestačilo – i zde se použilo odpouštění mírně radioaktivní páry a chlazení mořskou vodou.

Poté, co vláda upozornila na možné jaderné nebezpečí, bylo 170 až 200 tisíc lidí z oblasti evakuováno.

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu jaderná elektrárna Fukušima I na Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fukushima I Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.

  1. Reactors in operation [online]. IAEA, 31 December 2009 [cit. 2011-03-12]. Dostupné online. 
  2. a b Nuclear Power in Japan. www.world-nuclear.org. World Nuclear Association, 2011-02-24. Dostupné online [cit. March 12, 2011]. 

Šablona:Geo dms