Wikipedie:Žádost o komentář/Transkripce jmen a názvů v latince obsahujících znaky neobsažené v české abecedě: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
když biologům nepřekážejí latinizovaná jména či hybridy latinskořecké, proč by měly překážet jinde
Řádek 42: Řádek 42:
=== 3) Stanovit pravidla transkripce pro každý jazyk zvlášť ===
=== 3) Stanovit pravidla transkripce pro každý jazyk zvlášť ===
Určitá forma kompromisu mezi variantami 1) a 2). Problém by to pravděpodobně úplně nevyřešilo, ale znamenalo by to vytvoření alespoň základních pravidel, podle kterých by se běžný editor mohl řídit. Navíc by tato varianta umožnila citlivě přistupovat k jednotlivým jazykům, kde situace může být různá – viz komentář k variantě 2).
Určitá forma kompromisu mezi variantami 1) a 2). Problém by to pravděpodobně úplně nevyřešilo, ale znamenalo by to vytvoření alespoň základních pravidel, podle kterých by se běžný editor mohl řídit. Navíc by tato varianta umožnila citlivě přistupovat k jednotlivým jazykům, kde situace může být různá – viz komentář k variantě 2).

=== 4) Stanovit pravidla transkripce pro každý znak zvlášť ===
Kompromis mezi variantami 1) a 2) založený na čitelnosti, srozumitelnosti a zapisovatelnosti jednotlivých znaků. Problém by to také úplně nevyřešilo, ale znamenalo by to taktéž vytvoření alespoň základních pravidel, podle kterých by se běžný editor mohl řídit. (<small>Doplnil Palu dle [[Speciální:Diff/13540250|diskuse]], --[[Wikipedista:Palu|Palu]] ([[Diskuse s wikipedistou:Palu|diskuse]]) 9. 4. 2016, 00:09 (CEST)</small>


== Diskuse ==
== Diskuse ==

Verze z 9. 4. 2016, 00:10

Tento ŽoK by měl odpovědět na otázku, jak zacházet se jmény a názvy psanými latinkou, které ale obsahují znaky neobsažené v české abecedě. Předmětem ŽoKu jsou nejen jména osob (i když ta jsou kvůli frekventovanosti uváděna jako tematické příklady), ale i geografické názvy a další vlastní jména. Účastníci ŽoKu by tedy ve svých komentářích měli zohlednit i tento aspekt problému.

Popis problému

Praxe je v tomto případě nejednotná, vyskytují se návrhy na přesun a přesuny z tvaru obsahujícího speciální znaky na tvar bez speciálních znaků i opačným směrem.

Příklady sporů:

Islandština

  • Speciální znaky: ð, þ, æ, ö, Ð, Þ, Æ, Ö
  • Příklady jmen/názvů se speciálními znaky: Jón Þór Birgisson, Jóhanna Sigurðardóttir
  • Příklady jmen/názvů s transkripcí: nic konkrétního jsem nenašel, speciální znaky jsou používány velmi důsledně

Ázerbájdžánština

Rumunština

Němčina

Výše uvedené jazyky jsou uvedeny jako tematické příklady, jelikož právě u těchto jazyků byly v nedávnu problémy či praxe je zde nejvíce chaotická. Rozhodně však nejde o úplný výčet jazyků psaných latinkou s „cizími“ znaky.

Možnosti a návrhy

1) Upřednostňovat originální varianty jmen a názvů

Tedy důsledně používat speciální znaky. Pravděpodobně nejjednodušší metoda, jelikož by nebylo třeba bádat nad českou transkripcí. Nevýhodou je, že některá jména mají zažitou českou transkripci a originální tvar jména může být hodně neočekávaný. A zároveň by to vyžadovalo odpovědět na otázku, jak přistupovat k ženským příjmením, jelikož kombinace originálního tvaru s koncovkou -ová může působit jako podivný hybrid.

Když latinkou píšící část světa přijala naše jedinečné ř, Ř, mohli bychom přijmout obecně znaky jiných latinských abeced. A v odůvodněných případech se zabývat výjimkami z tohoto pravidla.--Tomas62 (diskuse) 9. 4. 2016, 00:05 (CEST)[odpovědět]

2) Upřednostňovat transkripci

Speciální znaky nepoužívat. Toto by vyžadovalo znalost korektní transkripce příslušných znaků. Tady je třeba poznamenat, že některé znaky (německé přehlásky, francouzské ç) se i v českých textech téměř výlučně ponechávají v původním tvaru.

3) Stanovit pravidla transkripce pro každý jazyk zvlášť

Určitá forma kompromisu mezi variantami 1) a 2). Problém by to pravděpodobně úplně nevyřešilo, ale znamenalo by to vytvoření alespoň základních pravidel, podle kterých by se běžný editor mohl řídit. Navíc by tato varianta umožnila citlivě přistupovat k jednotlivým jazykům, kde situace může být různá – viz komentář k variantě 2).

4) Stanovit pravidla transkripce pro každý znak zvlášť

Kompromis mezi variantami 1) a 2) založený na čitelnosti, srozumitelnosti a zapisovatelnosti jednotlivých znaků. Problém by to také úplně nevyřešilo, ale znamenalo by to taktéž vytvoření alespoň základních pravidel, podle kterých by se běžný editor mohl řídit. (Doplnil Palu dle diskuse, --Palu (diskuse) 9. 4. 2016, 00:09 (CEST)[odpovědět]

Diskuse