Sinusové pravítko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sinusové pravítko

Sinusové pravítko je měřící pomůcka, sloužíci k nastavení úhlu vzhledem k základní vodorovné rovině, kterou obvykle představuje příměrná deska.

Princip[editovat | editovat zdroj]

Základem sinusového pravítka jsou dva rovnoběžné válce se stanovenou osovou vzdáleností L. Pokud jeden z válců zvedneme (podložíme) o míru x, nakloní se spojnice os válců o úhel α a platí:

Použití[editovat | editovat zdroj]

Pro kontrolu úkosu 1:U vypočteme jeho úhel α a z něho stanovíme potřebnou míru x: . Rozměr x sestavíme z koncových měrek a jimi podložíme váleček.
Pro kontrolu kuželovitosti potřebujeme sinusové pravítko opatřené středícími hroty. Zde kontrolujeme poloviční úhel α/2 daný kuželovitostí 1:K. Úkos i kuželovitost pak kontrolujeme pomocí úchylkoměru nebo nádrhu.

Příklady[editovat | editovat zdroj]

1.

Zkontrolujte úkos 1:35 s tolerancí ±2´ v délce 80 mm. K dispozici máme sinusové pravítko o jmenovité délce L = 200 mm. Úkos 1:35 představuje úhel α = 1°38´12´´. Z toho plyne x = 5,71. Tolerance ±2´v délce 80mm představuje rozdíl ±0,047.

2.

Zkontrolujte kuželovitost 1:12 pomocí sinusového pravítka o délce L = 200 mm. Kuželovitost 1:12 představuje úhel α/2 = 2°23´09´´. Z toho plyne x = 8,325 mm.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]