Kuželovitost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Definice kuželovitosti

Kuželovitost je veličina udávající sklon povrchové přímky kuželové plochy k základně kužele. (Podobně jako jehlanovitost pro jehlan.) Tato veličina se užívá např. ve strojírenství, obvykle pro kužele s vrcholovým úhlem menším než 30°. Kuželovitost vypočítáme podle vzorce:

Kde C značí kuželovitost, D průměr větší základny, d průměr menší základny (počítáme-li s komolým kuželem), α je vrcholový úhel a L vzdálenost mezi podstavami, nebo výška kužele.

Na technických výkresech se používá k značení kuželovitosti výraz 1 : K, kde K = 1/C, se slovním označením KUŽEL. Kromě tohoto označení se používá okótování vrcholového úhlu nebo jeho poloviny, kde je možno uvést i jeho toleranci. To platí zejména pro kužele, jejichž úhel je přímo definován ve stupních jako celé číslo, například α = 20°, 30°, 45°, 60°… Výjimečně se kuželovitost zapisuje jako poměr v jiné formě než 1 : K, například kužel ISO strmý – 3,5 : 12 nebo 7 : 24.

Stejné úhly mají u kuželovitosti a úkosu různou hodnotu 1 : K a 1 : U.
Vybrané kuželovitosti používané ve strojírenství
1 : K Vrcholový úhel α Použití
1 : 3 18°55´29´´ Vřetena brusek
1 : 3,4286 16°35´39´´ Kužel ISO strmý – 3,5 : 12
1 : 4 14°15´00´´ Konce vřeten hrotových a revolverových soustruhů
1 : 5 11°25´16´´ Konce hřídelů pomocných přístrojů, konce brousících vřeten, kotouče třecích spojek …
1 : 10 5°43´29´´ Kuželové konce hřídelů, kužele kohoutů, stavitelná ložisková pouzdra …
1 : 12 4°46´19´´ Uložení rad. valivých ložisek s kuželovou dírou
1 : 19,002 až ---- Kužele Morse
až 1 : 20,047 ---- -- "" --
1 : 20 2°51´51´´ Metrické upínací kužele
1 : 50 1°08´45´´ Kuželové kolíky
Poznámka

Související články[editovat | editovat zdroj]

Úkos