Silikagel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Silikagel

Silikagel (anglicky silica gel) je granulovitá, pórovitá forma oxidu křemičitého (SiO2) vyráběná synteticky z křemičitanu sodného. Má vysokou porozitu, kolem 800 m2/g, která umožňuje snadno adsorbovat vodu, což činí silikagel použitelný jako pohlcovač vlhkosti (desikant) (např. při sušení bioplynu). Silikagel může snížit relativní vlhkost uzavřeného systému až na 40 %. Po nasycení vodou může být regenerován (vysušen) ohřátím na 120–150 ˚C. Silikagel je netoxický, nehořlavý a chemicky vysoce inertní. Někdy je silikagel dodáván s příměsí indikátoru vlhkosti, který změní barvu poté, když je silikagel vlhký. Běžný silikagel pojme množství vody odpovídající přibližně 20 % jeho hmotnosti.

Silikagel je používaný jako adsorpční materiál při odstraňování CO2 z bioplynu.[1]

Reference

  1. CIAHOTNÝ, Karel. Testovaní adsorpčních materiálů pro odstranění CO2 z bioplynu.. [s.l.]: [s.n.] Kapitola Druhy adsorpčních materiálů, s. 125. 

Literatura