Seznam kulturních památek ve Slivenci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Seznamy památek
WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Slivenec v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Slivenec[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Kostel Všech svatých (Q28362937)


Slivenec, kostel.jpg
 
Kategorie „All Saints church (Slivenec) “ na Wikimedia Commons
Kategorie „All Saints church (Slivenec) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41130/1-1903
Pam. katalog
MIS
Slivenec na návsi uprostřed vsi, pp. 1, 2, 1654
50°1′10,33″ s. š., 14°21′16,05″ v. d.
Komplex středověkého kostela s ohradní zdí, vymezující bývalý hřbitov, s kostnicí vestavěnou do této zdi a se samostatně stojícím krucifixem.
  • kostel Všech svatých. Raně gotická jednolodní stavba s trojboce uzavřeným kněžištěm a hranolovou věží v jihozápadním nároží. Západní předsíň byla přistavěna po roce 1693. Kostel pak prošel úpravami i v následujících staletích. Krov dosud středověký. Presbytář pochází ještě ze 13. století, je pozůstatkem původní kaple, ke které byla později přistavena kostelní loď.
  • ohradní zeď s branami. Na vnitřní straně zdi vezděny dva náhrobky v podobě kamenných křížů a další kamenné desky. Zeď patrně gotická, částečné úpravy barokní a z let 1900–1901.
  • bývalý hřbitov
  • márnice (kostnice). Márnice vystupuje na jižní straně z linie hřbitovní zdi směrem do návsi. Jednoduchá stavba do hřbitova otevřená v celé výši průčelí, s parapetní vyzdívkou. Zadní stěna uzavřena oble.
  • krucifix

Památkově chráněno od roku 1964. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Křižovnický dvůr (Q38096473)


Křižovnický dvůr 3.jpg
 
Kategorie „Křižovnický dvůr (Slivenec) “ na Wikimedia Commons
Kategorie „Křižovnický dvůr (Slivenec) “ na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
50471/1-2273
Pam. katalog
MIS
Slivenec Ke Smíchovu 8/141, Za farou, K Lochkovu
50°1′10,3″ s. š., 14°21′12,58″ v. d.
Křížovnický dvůr. Bývalý dvůr křížovníků s červenou hvězdou pochází z 2. poloviny 17. století. Velká přestavba proběhla do roku 1860. Je situován v dominantní poloze na návsi proti raně gotickému kostelu. Dvůr má v průčelí patrovou obytnou budovu s průjezdem uprostřed. Za průjezdem je čtyřúhelný dvůr s hospodářskými budovami a branou na severu. Široké uliční průčelí obytné budovy je ve střední části zvýrazněné rizalitem, završeným nízkým trojúhelným štítem s křižovnickou hvězdou v kartuši a datem 1860. V interiérech klenby z doby velké přestavby dvora ve 2. polovině 19. století. Na jižní straně na obytnou budovu navazuje špýchar a chlévy. Na severu a západě je dvůr uzavřen stodolami. Chlévy a stodoly pocházejí zřejmě z 19. století, špýchar je pravděpodobně starší.
  • brána na severní straně (do ulice Ke Smíchovu) a dvůr
  • stodola I (Ke Smíchovu, proti čp. 10)
  • obytná budova s průjezdem (nároží ulic Ke Smíchovu a K Lochkovu a celá východní strana podél ulice K Lochkovu)
  • špýchar (jižní strana, východnější budova)
  • chlév (jižní strana, západnější budova)
  • stodola II (západní strana)

Poznámka: v Monumnetu číslo popisné neuvedeno
Památkově chráněno od 3. října 2000.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]