Pupava bezlodyžná
 Pupava bezlodyžná | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta ) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hvězdnicotvaré (Asterales) |
| Čeleď | hvězdnicovité (Asteraceae) |
| Rod | pupava (Carlina) |
| Binomické jméno | |
| Carlina acaulis L. | |
| Poddruhy vyskytující se v ČR | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pupava bezlodyžná (Carlina acaulis L.) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých. V roce 1997 se stala německou Rostlinou roku.
Synonyma
- zaječí řepka
Popis
Bodlákovitá bylina s velmi krátkou lodyhou, nevětvenou a hustě listnatou. Květní úbor sedí uprostřed přízemní růžice. Podlouhlé listy, 1-2krát peřenokalné, jsou nestejně ostnitě zubaté, bodlinaté a tuhé. Úbory mají vnější zákrovní listeny lupenité, vnitřní suchomázdřité, na líci bílé, na rubu žlutavé. Květy jsou až 17 mm dlouhé, bělavé nebo růžové. Plody (nážky) až 5 mm dlouhé a mají pérovitě štětinatý chmýr.
Kvete od července do září.
Výskyt
Roste v celé Evropě; v ČR je hojná na suchých lukách, pastvinách, mezích, křovinatých stráních
Účinné látky a působení
Obsahuje silici (1,25 %) s hlavní složkou karlinaoxidem s antibakteriálním účinkem a karlinenem, dále třísloviny, pryskyřici a 18-20% inulinu. Někteří autoři připisují droze účinný enzym neznámého složení. Působí diaforeticky a diureticky a povzbuzuje chuť k jídlu.
Pupava byla kdysi slavnou drogou a pěstovala se ve všech klášterních zahrádkách.[zdroj?]
Pupavu je možno po odstranění nažek a listů konzumovat. Jí se bílá podsada kalichu. Struktura je podobna kedlubně, zatímco v chuti je cítit inulin (jako u topinamburů) s mírným ovocným nádechem.
-
Detail květu -
Detail listů -
Rostlina
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pupava bezlodyžná na Wikimedia Commons
