Prasečí ocásek
Prasečí ocásek je zlidovělý název pro překážku ze železné kulatiny s jedním až čtyřmi oky, na které se připevňoval ostnatý drát. Druhý konec byl buď zalitý v betonovém kvádru nebo byl opatřen šroubovicí pro zakotvení do zeminy. Tento druh překážek se již používal od dob fortových pevností.
Prasečí ocásky se též používaly i ve stropní části jednotlivých pevnostních objektů – v tomto případě jako úchyt pro maskování (maskovací sítě, větvě stromů, drátěné sítě s propleteným kamením, etc.). Měly pouze jedno oko a byly zatočeny směrem dolů, vyráběly se z betonářské kulatiny od r12 do r18.
Na československém opevnění
[editovat | editovat zdroj]
Prasečí ocásky byly v Československu nejpoužívanějším typem překážek v rámci pevnostního překážkového systému. Byly umisťovány v různých kombinacích včetně spojení s protitankovou překážkou.
Po záboru československého pohraničí v roce 1938 přešla většina překážkového systému složeného z prasečích ocásků do rukou nacistické wehrmacht. Jejich následující osud byl dvojí. V prvé řadě se při rozebírání překážkového systému rozbíjely betonové patky, ve kterých byl prasečí ocásek uchycen a následně se odvážel do hutí k dalšímu zpracování, a nebo byl odvážen na nově vznikající nacistická opevnění po celé Evropě.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- RÁBOŇ, Martin. Val na obranu republiky: československé opevnění z let 1935–1938 na Králicku. Vyd. 1. Ilustrace Oldřich Gregar, Bohuslav Kachlík. Brno: Spolek přátel československého opevnění, 2005, 527 s. Fortifikace (Spolek přátel československého opevnění). ISBN 80-864-6321-4.