Polský chrt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polský chrt

Polský chrt je jeden z největších chrtů,[zdroj?] původně využívaný k lovu vysoké zvěře, ale i vlků a lišek.

Vzhled[editovat | editovat zdroj]

Polský chrt je štíhlý, ale statnější než jiní chrti. Hlava je dlouhá, nesená vzpřímeně; čelní sklon mírný, ale znatelný, uši ve tvaru listu růže. Hruď je hluboká (měla by sahat k loktům), břicho dobře vtažené. Ocas je dlouhý, nízko nasazený a na konci ohnutý vzhůru, nošený svěšeně.

Kohoutková výška se obvykle pohybuje v rozmezí 70 až 80 cm, feny jsou menší. Srst je krátká, delší pouze na konci ocasu. Přípustné jsou všechny barvy včetně kombinací, oči jsou tmavě nebo jantarově hnědé.

Povaha[editovat | editovat zdroj]

Povahou se polský chrt příliš neliší od ostatních. Je sebevědomý, odtažitý, za normálních okolností klidný. Nemá rád důvěrnosti od cizích lidí, ke své rodině ovšem obvykle silně přilne. S jinými psy vychází dobře, pokud ho nechají být. Přes silné lovecké pudy s ním může být v domě kočka nebo jiný mazlíček, ale prchající zvíře pro něj vždy znamená kořist.

Výchova polského chrta vyžaduje trpělivost a respekt k jeho povaze. Základní ovladatelnost zvládne snadno a rychle, pokud má dobrý vztah ke svému pánovi a není pod velkým tlakem. Potřebuje pravidelný pohyb, ale dokáže se přizpůsobit i klidnému životu s dlouhými procházkami. Při dobrém tréninku může být vynikajícím dostihovým psem.