Ploník ztenčený
|
|
||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Ploník ztenčený
|
||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||
|
||||||||||||
|
|
||||||||||||
| Polytrichum formosum Hedw. |
Ploník ztenčený (Polytrichum formosum Hedw.) je jeden z nejrozšířenějších mechů v Česku, který najdeme ve stinných částech lesa.
Obsah |
Synonyma[editovat]
- Polytrichum attenuatum Menz. ex Brid.
- Polytrichastrum formosum Hedw.
Popis[editovat]
Ploník je temně zelený a poměrně statný mech, který tvoří charakteristické polštáře. Lodyžka je zpravidla nevětvená a nese 9 až 12 mm dlouhé úzce kopinaté lístky. Z lodyžky vyrůstá u samičích rostlin 4-8 cm dlouhý štět (stema), dole červenavý a nahoře žlutavý, který na konci nese tobolku (sporangium) s výtrusy, uzavřenou víčkem a krytou vláknitou čepičkou (kalyptra). Zralá tobolka je zřetelně čtyř- až šestihranná a skloněná (nící). Ačkoli je to mezi mechorosty spíše výjimka, ploníky mají v lodyžce vyvinuté cévy pro vedení vody, kterou čerpají z kořenů.
Výskyt a význam[editovat]
Ploník ztenčený roste v mírném pásmu celé Země a v Evropě je jedním z nejrozšířenějších a zároveň největších mechů. Vyskytuje se v listnatých i jehličnatých lesích a ve stinných a vlhkých polohách až po horní hranici lesa. Porosty ploníku pokrývají i skály, kameny a odumřelé kmeny. Jako i jiné mechy dokáže absorbovat až dvacetkrát tolik vody, kolik je jeho vlastní hmotnost, a hraje tudíž důležitou roli v lesním hospodářství, zejména v zadržování vody.
Odkazy[editovat]
Související články[editovat]
Externí odkazy[editovat]
Literatura[editovat]
- Kremer – Muhle, Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty: evropské druhy. Praha: Ikar 1998 - 286 s. ISBN 80-7176-804-9
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schönes Widertonmoos na německé Wikipedii.
